Papežových 40 revolučních hodin (2019)

Jeho třídenní návštěva země na Arabském poloostrově, historicky unikátní, má dva hlavní aspekty, náboženský a politický.

Není to první návštěva papeže v arabské nebo muslimské zemi, jen samotný František navštívil už šest arabských států, ale Arabský poloostrov je přece jen něco jiného. Sice byl obydlen i křesťany dávno před tím, než se tu zrodil islám, ale v posledních staletích se stal téměř výlučně muslimským teritoriem.

V tom se lišil od států v okolí, protože v Egyptě, Palestině, Sýrii nebo Iráku žily po dva tisíce let rozsáhlé tradiční komunity. V posledních desetiletích se situce změnila v obou částech arabského světa. Zatímco etablované křesťanské enklávy zejména v Sýrii a Iráku utrpěly tragické rány, na dosud nehostinném Arabském poloostrově se objevily relativně rozsáhlé komunity křesťanských imigrantů, zejména pracovníků z Filipín, Indie a dalších zemí.

Katakomby v Arábii

Taková společenství existují i v Saúdské Arábii, kde žijí podle odhadů až dva miliony křesťanských gastarbeiterů. Jejich přítomnost je ale veřejným tajemstvím, nesmějí stavět kostely, veřejně vyjadřovat svou víru a oficiálně vlastně neexistují.

Souvisí to mimo jiné s tím, že dosud byla saúdská vládnoucí rodina v politické alianci s wahábitským duchovenstvem, které v přítomnosti jinověrců vidělo porušení platných náboženských pravidel.

Emiráty jsou trochu jiný případ. Milion tamních katolíků – tedy asi desetina všech obyvatel – má k dispozici nejméně 16 kostelů, do kterých se mohou chodit modlit, a dokonce i novou katedrálu. Sám papež teď sloužil mši na fotbalovém stadionu pro asi 170 tisíc lidí, včetně několika tisíc muslimských zájemců.

Papežská návštěva byla ze strany korunního prince Muhammada bin Zajda Nahajána, de facto vládce emirátu Abú Zabí, příležitostí, jak před světem demonstrovat svou odlišnost nejen od Saúdů, ale i nedalekého Kataru – ten naopak financuje řadu radikálních islamistických organizací. terý nejen hlásá smíření s jinými vírami, ale také poslušnost věřících vůči vládcům. Je to důležitá alternativa vůči Muslimskému bratrstvu, v jádru revoluční organizaci, která podporuje odpor proti formálně muslimským vládám ve jménu pravého islámu.

Do některých zemí Arabského poloostrova přicestovala ideologie Muslimského bratrstva právě s gastarbeitery z muslimských zemí, zejména Egypta. Přítomnost pokorných a vděčných křesťanských gastarbeiterů se jeví jako výhodnější alternativa. Papež však měl i tak o čem mluvit. Emiráty jsou ve srovnání se Saúdy velmi tolerantní, ale s určitými omezeními.

Křesťané například mají minimální šanci získat v Emirátech občanství. Nemají tedy ani právo vlastnit půdu, což v konečném důsledku znamená, že nemohou stavět nové kostely. Nové kostely lze stavět na pozemcích, které církvi dočasně přidělí sám vládce. Potíže jsou také s příchodem nových kněží. Františkova návštěva měla podpořit katolická práva v zemi, která jedná ve srovnání s jinými dobře, ale mohla by si počínat ještě lépe.

Představitel a prostředník

Papež je nejen římský biskup, ale také hlava státu a morální autorita. Jeho cesta měla nepochybně politickou stránku. František došel až na hranice svých možností, když nepřímo káral své hostitele nejen za omezování náboženského života jinověrců, ale i za zahraniční politiku. Zejména kritizoval válku v Jemenu, kterou vedou zejména Saúdové, ale s pomocí a podporou Emirátů.

Boje proti jemenským šíitským povstalcům, podezřívaným z kontaktů na Írán, trvají už čtyři roky a vedly k desítkám tisíc civilních obětí a masovému hladovění obyvatel. Emiráty jsou přinejmenším nepřímo zapojeny i do vnitřních válek v Libyi a Somálsku. A i jejich domácí politika je založena na věznění nebo vytěsňování politické a náboženské opozice. Lidskoprávní organizace nemají možnost v zemi sbírat údaje.

Tyto skutečnosti však nevyřeší jedna papežská návštěva, a ani deset podobných návštěv. Papež má ovšem za sebou průlomovou cestu, jako náboženský vůdce i jako politik. A čekají ho nové úkoly, s výzvou ke zprostředkování se na něj ještě během návštěvy v Arábii obrátil venezuelský prezident Nicolás Maduro.