Nejednoznačný Jules Verne (2007)

Přidal: Martin |

Červen 26, 2009

Luboš Veverka. O čem by dnes psal Jules Verne.

Účinkují Luboš Veverka, Ondřej Neff, spisovatel, prof. Jaroslav Petr, biolog, a Mgr. Roman Neruda, informatik .

Uspořádali ČRo Leonadro, časopis Vesmír a Lidová univerzita Městské knihovny v Praze. Zkrácený záznam besedy vysílal ČRo Leonardo 29. ledna 2007 v pořadu Třetí dimenze (50 min.).

Lit.: Veverka, Luboš: Nejednoznačný Jules Verne. In web ČRo 29. 1. 2007 (anotace). – Cit.: Nakladatel Hetzel vyžadoval od Julesa Verna optimistické romány. Sám Verne si dobře uvědomoval odvrácenou stranu pokroku a skepse s léty rostla. Spisovatelovy vizionářské schopnosti se navíc někdy mytizují.

Mnohé další nepřesnosti a předsudky spojené s dílem Julesa Verna vyvracel v besedě ČRo Leonardo, pořádané ve spolupráci s časopisem Vesmír a Městskou knihovnou v Praze, spisovatel a scifista Ondřej Neff.

O čem by asi dnes psal Jules Verne? Tuhle spekulativní otázku jsme položili také našim dalším hostům, biologu a autoru sci-fi povídek Jaroslavu Petrovi a Romanu Nerudovi z Ústavu informatiky AV ČR.

Společně jsme hledali odpověď na otázku, jak se vyvíjí žánr vědecko-fantastické literatury,
jak se změnilo jeho vnímání společností. Fikce je pravděpodobně stejná po celá staletí, nicméně věda se v posledních několika desetiletích významně proměnila.

„Od padesátých let minulého století je věda trochu jiná. Lidé si uvědomili, že zřejmě nedokáže vyřešit úplně všechno. Vidíme to třeba v matematice a výzkumu umělé inteligence. Objevily se problémy natolik komplikované, že nejsme schopni je prakticky nikdy vyřešit. Výpočty podobných úloh by prostě trvaly neúměrně dlouhou dobu,“ upozornil Neruda. A jak by se s takovou dobou vypořádal Jules Verne, v jehož světě neexistuje prakticky nic, co by věda a technika nezvládla? „Myslím si, že kdyby dnes Verne vstal z mrtvých, byl by ze současné nálady, která vládne kolem vědy a techniky, zoufalý. A spíš by asi napsal něco technologicky optimistického a nebyl by pochopen,“ řekl Ondřej Neff.

A jak zapadá tento výrok do úvodních skeptických slov o Julesu Vernovi? Geniální autor, můžeme říci i popularizátor vědy, sice upozorňoval na rizika pokroku, ale k technice měl kladný vztah. Vědu nikdy předem neodsuzoval a místo odmítání se ji snažil pochopit. V souladu s tehdejším převažujícím názorem však některé vědní disciplíny potlačil. „Trochu mě na něm mrzí, že se skoro vůbec nevěnoval biologii. Určitě musel vnímat převratné objevy třeba Louise Pasteura, ale do jeho románů se to moc nepromítlo,“ povzdychl si biolog Jaroslav Petr.

V závěru pořadu odpovídali hosté ČRo Leonardo na dotazy publika.

Eseje, fejetony, přednášky