Chvála převrácené životosprávy (2004)

Přidal: Přemek |

Červenec 16, 2009

Karl Kraus. „Kdo prospí půl dne, získá půl života.“ Úvaha rakouského žurnalisty, spisovatele a dramatika. Přeložil Aloys Skoumal. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Miloš Hlavica.

Natočeno 2004. Repríza 1. 7. 2009 (15min.); 1. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h) v cyklu Psáno kurzívou.

Lit.: Vondráček, Jiří: Karl Kraus: Chvála převrácené životosprávy. In web ČRo 3 Vltava, 1. září 2017 (článek). – Cit.: Obdivoval ho Karel Čapek i F. X. Šalda, jeho aforismy a eseje jsou populární dodnes. Úvaha rakouského žurnalisty, spisovatele a dramatika z knihy Soudím živé i mrtvé on-line k poslechu do čtvrtka 7. září 2017.

Motivy jídla a stravování se propojují s vydáváním novin a střídáním událostí. Tématem autorova zájmu je rytmus a běh života.

Karl Kraus se narodil 28. 4. 1874 v Jičíně v rodině majitele papírny. V roce 1877 se s rodiči odstěhoval do Vídně. Studoval několik semestrů práva a filozofii, pokoušel se také o dráhu hereckou. Posléze se věnoval literatuře a žurnalistice. V roce 1899 založil časopis Die Fackel (Pochodeň), který pak vycházel až do roku 1936. Tento časopis byl od svého vzniku v opozici vůči veškerému měšťanskému tisku.

Kraus byl od počátku své literární a novinářské dráhy nemilosrdným dějepiscem a glosátorem éry úpadku měšťanstva a jeho idejí, éry, jež vyvrcholila poprvé v první světové válce a o čtvrt století později nástupem nacismu; Kraus jej přežil jen o tři roky.

Karl Kraus ovlivnil celé německé písemnictví především svým břitkým jazykem, balancujícím sršatými slovními hříčkami a vtipy na pokraji jazykové ekvilibristiky; v některých žánrech – aforismu, eseji – zůstává pro literaturu německého jazyka dodnes nedostižným vzorem.

Vášnivý milovník cudného jazyka, nic nezalhávajícího líčidlem odvozené papírové fráze, jazyka proudného a neustydlého v hotovém klišé je Kraus, pokračovatel v tradici schopenhauerovské a nietzschovské, vzteklý bořitel lepenkových hradů a zámků. F. X. Šalda

Eseje, fejetony, přednášky