Podzimní skandál kolem sponzorského daru úvěrové firmy Home Credit pro Univerzitu Karlovu má nečekanou dohru v Českém rozhlase. Celou kauzu totiž ve vysílání Českého rozhlasu Plus okomentovala publicistka Apolena Rychlíková, která se zaměřila na různé další sponzorské aktivity, jež jsou podle ní eticky sporné. Finanční společnost ze skupiny PPF její komentář natolik urazil, že kvůli němu Českému rozhlasu hrozí žalobou, pokud text nesmaže z webu a nepřečte ve vysílání omluvu.
Veřejnoprávní rozhlas požadavky Home Creditu odmítá a za autorku se postavil. Firmě prostřednictvím právníků vzkázal, že výroky z komentáře mají podle veřejně přístupných zdrojů pravdivý základ. K omluvě se tedy nechystá a kompletní komentář nadále zůstává dostupný na webu Českého rozhlasu Plus.
Mnohem opatrněji se k věci postavila Rada Českého rozhlasu, která dohlíží na dodržování profesního kodexu a rozhlasového zákona. Na konci ledna schválila svou vlastní odpověď pro Home Credit. A v té oznamuje, že se na Apolenu Rychlíkovou blíže zaměří.
„Rada Českého rozhlasu nesouhlasí s výroky, které paní Apolena Rychlíková použila ve vysílání Českého rozhlasu na adresu společnosti Home Credit. Příspěvky externí spolupracovnice Českého rozhlasu Rada Českého rozhlasu nyní detailně sleduje a vyhodnocuje s ohledem na zákonné i etické normy, dané médiu veřejné služby,“ napsala předsedkyně rady Hana Dohnálková.
Situace je podle radních závažná. Výslovně si po generálním řediteli vyžádali stanovisko, zda si uvědomuje, jaké následky bude výzva mít, pokud požadavkům Home Creditu nevyhoví. „Závažnost si uvědomuji, takových věcí už jsme v minulosti řešili více,“ sdělil na veřejném zasedání ředitel rozhlasu René Zavoral.
Firma má podle něj právo se ohradit, nicméně on souhlasí s rozhlasovými právníky. „Rozlišil bych dvě věci. Jedna věc je obsah komentáře, s nímž mohu, či nemusím souhlasit, ale bude to můj osobní, lidský světonázorový postoj. Pak je druhá věc, formát a žánr, ve kterém se názory objevily. Byla to forma komentáře a tam autor může svůj názor vyjádřit,“ dodal.
Radní Vítězslav Jandák upozornil na formulace, které autorka komentáře Apolena Rychlíková používá. Home Creditu připsala „amorální a vyděračské chování“, praktiky firmy podle ní „ničí desetitisíce životů v Číně“ a jde o „parazitické podnikání“. „Myslím si, že tenhle slovník do dnešní doby trochu nesedí, anebo je to slovník ultraultralevého politického okraje. Pokud se společnost něčeho takového dopouštěla, byla by dávno zlikvidována a zavřena. S tímto zněním absolutně nesouhlasím a žasnu, že tohle může v dnešní době znít ve veřejnoprávním rozhlase,“ míní Jandák.
S kritikou se k němu připojil radní Tomáš Kňourek, kterému se nelíbí ani vulgární vyjadřování autorky komentáře na jejích sociálních sítích. „Protože je spolupracovnicí Českého rozhlasu, média si toho všímají. Tato bytost s touto ‚kultivovanou mluvou‘ a tímto slovníkem takto vystupuje a je spojena s Českým rozhlasem. Mám obavy, jestli neškodí dobrému jménu Českého rozhlasu,“ zdůraznil.
„Pro mě je takové vyjadřování neakceptovatelné u zaměstnance i externího spolupracovníka, jako je paní Rychlíková,“ reagoval generální ředitel René Zavoral. „Upozornil jsem na to při schůzce vedení zpravodajství a budu na toto téma určitě hovořit se šéfredaktorem stanice Petrem Šabatou.“ U samotného komentáře o Home Creditu je ale pro něj důležité jen to, jestli došlo k porušení zákona nebo rozhlasového kodexu.
Home Credit se ohrazuje proti tomu, aby ho rozhlas spojoval s lichvou, vydíráním nebo predátorskými praktikami. Argumentuje tím, že podle žebříčku Člověka v tísni i podle Navigátora bezpečného úvěru patří mezi odpovědné a bezpečné poskytovatele nebankovních půjček. Proti firmě nevede žádné přestupkové řízení ani Česká národní banka. Výroky komentátorky Apoleny Rychlíkové pociťuje jako zásah do dobré pověsti a dobrého jména a hodnotí je jako znevažování.
Rozhlasoví právníci na to namítají, že podle vyjádření Člověka v tísni, na něhož se Home Credit sám odvolává, patřila společnost mezi lety 2008 až 2011 k jedněm z největších predátorů v oblasti nebankovních půjček. Výroky o ničení životů v Číně potom dokládají citátem manažera úvěrové firmy v Hospodářských novinách, kde mluvil o objemu nesplácených úvěrů v asijské velmoci. Advokáti Home Creditu podle rozhlasu nijak neprokázali zásah do dobré pověsti ani souvislost zrovna s tímto rozhlasovým komentářem.
Rada Českého rozhlasu na lednové schůzi zároveň schválila, že chce od vedení rozhlasu detailnější materiál, jakým způsobem jsou vybíráni komentátoři do pořadu Názory a argumenty na stanici Český rozhlas Plus.
„Najednou se začínají objevovat řeči o cenzuře a podobně. My to chceme vysvětlit. Pokud to nebude vysvětleno, tak mi přijde, že někdo může a někdo už zase nesmí. A to by bylo špatně, kdybychom se obloukem vraceli tam, odkud jsme došli,“ podotkl k tomu radní Vítězslav Jandák.
Diskuse o spektru komentátorů v pořadu začala kvůli dvěma posluchačským stížnostem, že v pořadu chybí některé pohledy na svět. Autor jedné ze stížností doporučil i seznam jmen, která by měl Český rozhlas do Názorů a argumentů přizvat. Jde například o komentátora TV Prima Tomáše Vyorala, publicistku Terezu Spencerovou nebo spisovatele Benjamina Kurase.
Z deseti doporučených jmen už čtyři s rozhlasem spolupracují, s dalšími dvěma byla spolupráce ukončena, dále jedna autorka odmítla z časových důvodů, dva se věnují oblastem, které už má rozhlas pokryté, a jednoho z autorů rozhlas oslovovat nechce.
Generální ředitel odmítl, že by v rozhlase existoval seznam zakázaných komentátorů. „Systémově ale není možné, aby nám každý posluchač naposílal dopisy s tím, koho by chtěl slyšet ve vysílání, protože tu existuje také editoriální politika. To neznamená, že tam nejsou lidé, jejichž názory by posluchače mohly zajímat,“ podotkl René Zavoral. Názorová rozmanitost ve vysílání je pro něj důležitá.
O další podobě nedělního vydání pořadu Názory a argumenty se v rozhlase debatuje. Změnit by se měla i struktura jeho moderátorů. Současný formát je podle generálního ředitele už vyčerpaný.
„Narážíme leckdy na to, že pořad se z provozních důvodů předtáčí v pátek v podvečer. Ne vždy pozvaní hosté nabídku k účasti přijmou, např. z časových důvodů. Což je problém, který se ještě víc prohlubuje v letních měsících, kdy jsou dovolené. Chystáme opatření, jimiž chceme tento stav vylepšit,“ připouští ředitel zpravodajství Jan Pokorný.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku