O zradě vzdělanců (2009)

Přidal: Přemek |

Říjen 1, 2010

Ivan Klíma. Esej z knihy „Moje šílené století“. Zamyšlení nad postojem intelektuálů k totalitním režimům. Pro rozhlas vybral a úvodním slovem opatřil Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Mirka Sychrová. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Účinkuje Jan Fišar.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2009. Premiéra 10. 1. 2010 (ČRo 5 Olomouc, 20:30 – 21:00 h;. 25 min.). Repríza 14. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.) v cyklu Noční bibliotéka.

Pozn.: Ivan Klíma ve svých pamětech nazval minulé století „šíleným“. Učinil v něm zkušenost dvou zhoubných diktatur a byl to úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět, stejně jako nerozumíme šílenému člověku. „Je to podivný svět, kde člověk musí odpovídat na otázku, proč ho jako dítě nezavraždili,“ píše v reakci na skrytou otázku některých, jak je možné, že se jeho rodina vrátila z Terezína živá. A pak je tu další otázka, tentokrát mnohých: Jak to, že demokrat a po sovětské okupaci disident komunistického režimu býval komunistou? I s touto otázkou a mnoha s ní souvisejícími se autor pamětí Moje šílené století rozhodl vypořádat. Vypráví proto nejen příběh svůj a svých blízkých a přátel, události doby, ve které žil, jak je v pamětech běžné, ale hledá pro to podstatné, co se stalo, i filosofické vysvětlení. A tak je tento první díl Klímových pamětí proložen řadou esejů — o mezní zkušenosti, o vítězích a poražených, o diktatuře a diktátorech, mstě a odplatě, o potřebě víry, o utopiích, revolucích, zradě vzdělanců atd. Díky autorovým bohatým zkušenostem z českého literárního prostředí se čtenář pochopitelně dočte i mnoho zajímavého z minulosti jeho kolegů, rovněž známých spisovatelů. Co by však bylo marné v těchto memoárech hledat, jsou bohapusté klepy.

Lit.: Hanuška, Petr: O zradě vzdělanců (sleeve-note). – Cit.: Na dílo prozaika Ivana Klímy jsem poprvé narazil coby student olomoucké filosofické fakulty v 1. polovině 80. let minulého století. Tenkrát již byl světově proslulým spisovatelem, jen doma nesměl oficiálně publikovat. Patřil k těm, které normalizační režim vykázal z oficiální literatury a poslal ho do samizdatového a exilového ghetta. S ghettem měl Klíma zkušenost coby malé židovské dítě. Zázračně přežil Terezín, poté coby mladý muž propadl komunistické iluzi, aby se stal v 60. letech jejím kritikem a po roce 1969 i tvůrčím a občanským vyhnancem. Dnes může publikovat a publikuje bez překážet. Dokonce o svém životě napsal i první část svých pamětí. Nazval je Moje šílené století, a myslím si, že název přesně vystihuje charakter doby, kterou prošel. My vám nabízíme ukázku z pasáže nazvané O zradě vzdělanců…

Eseje, fejetony, přednášky