Mejdan s nožíkem, čističem trouby, pomlázkou a placaticí (2011)

Přidal: Přemek |

Duben 22, 2011

Kateřina Rathouská. Fejeton.

Natočeno 2011. Premiéra 22. 4. 2011 (ČRo Rádio Česko).

Lit.: Rathouská, Kateřina: Mejdan s nožíkem, čističem trouby, pomlázkou a placaticí. In Facebook, 22. 4. 2011 (text fejetonu). – Cit.: Nevím, jak v té vaší, ale v mé schránce každý týden přistanou hory letáků nejrůznějšího obsahu. Odjakživa je proto u vchodu připravena krabice, kterou nájemníci denně reklamními tiskovinami bez problémů naplní.

Když se mi ale do ruky dostalo “Osobní pozvání na Velikonoční párty” od 8 hodin ráno, rozhodla jsem se, že tentokrát udělám výjimku a nabídku si aspoň přečtu. Stálo tam následující: “Srdečně Vás zveme na velmi zajímavou prezentační akci, na které Vám představíme nejnovější výrobky pro rok 2011 a zároveň Vám poradíme, jak v domácnosti ušetřit čas, energii, a tím Vaše peníze a hlavně to nejcennější – Vaše zdraví!” Bůh suď, čeho se akce vlastně týká. “Přijďte s námi strávit příjemné chvíle! Odměnou Vám budou luxusní dárky pro všechny účastníky!!!” křičela rozmazaná fialová písmena na zeleném pozadí. Následoval výčet všeho, co návštěvníci obdrží. “Dárky pro dámy: Pro Vaše nejmenší – plyšová hračka. Dále: revoluční keramický nožík, prostředek na mytí oken, čistící písek, čistič trouby, tekuté mýdlo s dávkovačem, praktická nákupní taška na kolečkách A NAVÍC 6 kg univerzálního pracího prášku. Dárky pro pány: stylová placatice na nápoje pro zahřátí a pomlázka.” K luxusu mají tyhle věci pravda trochu daleko, zato role obou pohlaví rozdělily dokonale. Ženy-matky odevzdají chlupaté zvířátko potomkovi, a poté se vrhnou na krájení, mytí, drhnutí a praní. V mezičase skočí do sámošky na nákup. Muži se zatím mohou napájet alkoholem a v pauzách šlehat svou partnerku přes zadek. Parádní program pro manželské páry! A to vše za pouhých 20Kč! Kdepak, ani “revoluční nožík” velkou revoluci v domácích stereotypech nerozpoutá.

Ba co víc, ačkoli se zpočátku zdálo, že pochybná pozvánka má s Velikonocemi společné akorát slovo v názvu, najednou pro mě získal její česko-velikonoční charakter konkrétní obrysy a text se propojil se vzpomínkami z dětství na vesnici. Důkladný jarní úklid. Barvení vajec. Lepení obrázků kuřátek, zajíčků či kachňat. A proč to všechno? Protože v pondělí dopoledne se přihrne parta klacků a více či méně razantně nás vyšupačí. Vajíčkové hody v nich neprobudí žádné velké chutě, ale jelikož některým z nich už táhne na patnáct, ocenili by panáka slivovice. Musím přiznat, že paradox, proč je nutné byť za symbolické mlácení ještě něco dávat, mi leží v žaludku dodnes.

Ale zpět k propagačnímu materiálu z mého kaslíku. Asi dvě minuty jsem uvažovala, že se do nejmenovaného hotelu půjdu ze zvědavosti podívat. Nakonec jsem jen sešla do přízemí a leták jsem jako obvykle vyhodila do naší bedny. Válelo se jich tam aspoň dvacet a mně se ulevilo, že cár papíru plný báječných lákadel nevyvolal v lidech falešnou důvěru a stereotyp našeho činžáku nezměnil.

Eseje, fejetony, přednášky