Hostování MCHATu v Praze v roce 1921 1/2 (2011)

Přidal: Martin |

Květen 23, 2011

Robert Musil. Zamyšlení rakouského spisovatele nad pražským hostováním moskevského divadla. Z překladu Heleny Weberové připravila Renata Venclová. Režie Jaroslav Kodeš.

Účinkuje Kamil Halbich.

Připravil Český rozhlas v roce 2011. Premiéra 19. a 20. 5. 2011 v cyklu Psáno kurzívou (ČRo 3 Vltava, 2 x 15 min.).

Lit.: (anonym): Robert Musil: Hostování MCHATu v Praze v roce 1921 (2 části). In web ČRo 19. 5. 2011 (anotace). – Cit.: Jako dopisovatel německého deníku Prager Presse zachytil rakouský spisovatel Robert Musil pražské hostování legendárního ruského divadla MCHAT. Reflexe, kterou pro čtenáře v roce 1921 připravil, přesahuje účel i formát divadelního referátu, prostor kulturní rubriky pražských německých novin posloužil Musilovi k zamyšlení nad okolnostmi, za kterých se herectví a divadlo stávají svrchovaným uměním.

MCHAT neboli Moskevské umělecké akademické divadlo založili v roce 1898 v Moskvě K. S. Stanislavskij a V. I. Němirovič-Dančenko s cílem reformovat tehdejší inscenační praxi ruského divadla. Novátorské záměry divadla MCHT (od roku 1920 MCHAT) vycházely z obdobných tendencí, které koncem 19. stol. prostoupily celé evropské divadlo, jedinečný přínos MCHATu a především Stanislavského spočíval ve fromulaci základních principů herecké tvorby. Zkoušením, etudami, zevrubnou analýzou textu se Stanislavskij snažil herce přivést k vědomému budování postavy a jejího fyzického jednání a celý soubor pak k přesné vzájemné souhře.

První velké evropské turné podnikl MCHAT v letech 1905-1906 Stanislavskij a Němirovič-Dančenko se při něm seznámili s mnoha osobnostmi tehdejšího evropského divadla s Maxem Reinhardem, Edwargem Gordonem Craigem i s Jaroslavem Kvapilem. Další velký zájezd podnikl MCHAT ve dvacátých letech, když jeho domácí postavení v nových kulturně-společenských poměrech po říjnové revoluci začalo být problematické.

Musilovy články o hostování MCHATu vyšly česky jen v rámci samizdatového sborníku O divadle (5. část/1989), pod názvem Tři referáty o divadle v překladu Heleny Weberové. Prostřednictvím cyklu Psáno kurzívou, který nese podtitul „texty k zamyšlení“, mohou vejít do širšího povědomí.

Eseje, fejetony, přednášky