Malířské štěstí a moravské fresky (2011)

Přidal: Přemek |

Červenec 18, 2011

Eva Dobšíková. Fejeton. Připravila Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2011. Premiéra 23. 7. 2011 (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.) v pořadu Zelný rynk.

Pozn.: Ing. Eva Dobšíková se narodila v roce 1932 ve Vranovicích u Brna. Vystudovala Vysokou školu zemědělskou a později externě několik společenskovědních oborů. Prošla řadou různých zaměstnání. V posledních letech spolu se synem přeložila knižní dílo Paula Spiegela a pedagogickou knihu Daniela Wirze Výchova začíná vztahem a mnoho článků z alternativní pedagogiky.. Působí jako publicistka a je také autorkou knihy Naše doma a my v ní.

Úryvek z fejetonu: Před lety jsem se přátelila s nedostudovaným katolickým farářem. Byť, zběhnuv před kněžským slibem, potom vystudoval jiný obor, svůj zájem o kostely a jejich dějiny, včetně umělecké výzdoby, rozvíjel dál. Uměl vypravovat zajímavé příhody ze života lidí, kteří se na kostelním umění podíleli. Jedna se mi zvláště líbila a povím ji tak, jak jsem ji slyšela. Laskavý čtenář mému někdejšímu kamarádovi promine, jestli jeho vyprávění přibralo i nějakou dávku fantazie. Jádro však je zřejmě pravdivé, jak se může každý přesvědčit, zajde-li do minoritského kostela v Brně, kde na jednom z postranních oltářů poblíž svatých schodů je obraz známého brněnského barokního malíře Jana Jiřího Etgense, který se pro tohoto nadaného člověka stal vstupenkou ke tvůrčímu uplatnění. tgens byl schopný a tehdejším uměleckým světem prošlý mladý muž. Řadu let se v malířském umění zdokonaloval v Toskánsku, kde se přiučil italskému baroknímu malířství, jež bylo pokročilejší, krásnější než to v jeho vlasti. Ale na Moravě, v rodném Brně, pro něho neměli pochopení a zakázky nebyly. Vysedával v hospodě – dnes U tří kohoutů – a mezi kumpány zapíjel svou smůlu. Na jednu smůlu se lepila další. Kdekomu byl dlužen a přitom by se byl rád oženil. Tajně si myslel na Kačenku Mydlářovu, která se svými rodiči bydlela jen o kousíček dál na Zelném trhu. Její otec byl váženým, zámožným členem cechu mydlářského a snad o jejich schůzkách něco tušil. Nevítanému nápadníkovi spílal všude, kde jen našel uši ochotné naslouchat. A tak byl malíř ještě více postižen špatnou pověstí.

Eseje, fejetony, přednášky