Kant a ptakopysk (2011)

Přidal: Přemek |

Říjen 11, 2011

Umberto Eco. Ukázka ze sbírky esejů. Připravila Alena Blažejovská.

Čte Ladislav Kolář.

Připravilo Brno v roce 2011. Premiéra 15. 10. 2011 (ČRo Brno, 17:00 h.) v pořadu Zelný rynk.

Lit.: Blažejovská, Alena: Ukázka: Umberto Eco – Kant a ptakopysk. In web ČRo Brno, říjen 2011 (článek). – Cit.: V úvodu Zelného rynku uslyšíte ukázku ze svazku esejů Umberta Eca Kant a ptakopysk, který vyšel v českém překladu v nakladatelství Argo.

Italskému filozofovi, estetikovi, literárnímu vědci, sémiotikovi a romanopisci bude příští rok 80 let. Od roku 1971 působí na univerzitě v Bologni. Jeho dílo v českých překladech vydává nakladatelství Argo. To platí i pro nový, bezmála pětisetstránkový svazek v překladu Pavla Štichauera, který přináší texty sémiotické povahy. Protagonistou knížky, jejíž italský originál pochází z roku 1997, je podivné zvíře – ptakopysk. A jak s ním souvisí Immanuel Kant? To vám napoví krácená ukázka.

Ptakopysk byl objeven v Austrálii na konci 18. století. V roce 1799 je v Anglii prozkoumán jeden vycpaný exemplář a společenství přírodovědců nevěří vlastním očím. Když se ptakopysk objeví v Evropě, Kant už má za sebou všechna svá díla. Poslední vydané, Antropologie v pragmatickém ohledu, vyšlo v roce 1798. Když o ptakopyskovi začne debata, Kant je už ve fázi duševního zatmění. Je možné, že někdo se mu o ptakopysku zmínil, ale jsou to jen pouhé dohady. Když se nakonec dospěje k závěru, že ptakopysk je savec, který klade vejce, Kant je už osmdesát let po smrti. Máme tedy volnou cestu, abychom uskutečnili náš myšlenkový experiment a rozhodli, co by Kant byl s ptakopyskem udělal. Nejprve by bylo třeba vytvořit si schéma na základě smyslových vjemů, avšak tyto smyslové vjemy by se vůbec neshodovaly s žádným předcházejícím schématem. Jak bychom mohli dát dohromady zobák, nohy pokryté srstí a bobří ocas, nebo představu bobra s představou vejcorodého živočicha? Jak bychom mohli vidět ptáka tam, kde se jevil jako čtyřnohý tvor, a čtyřnohého tvora tam, kde se jevil jako pták? Kant by se byl ocitl přesně v té situaci, v jaké se kdysi nacházel Aristotelés, když se snažil formulovat pravidlo, podle kterého by se dali oddělit přežvýkavci od všech ostatních živočichů. Jakkoli toto pravidlo formuloval, stále se mu nedařilo podle něj správně zařadit velblouda, jenž unikal jakékoli definici podle rodu a druhového rozdílu, a pokud některé odpovídal, vyloučil z daného definičního prostoru vola, který je také přežvýkavec. Někdo by mohl být v pokušení říct, že pro Aristotela by tato situace byla ještě znepokojivější, neboť by byl přesvědčen, že ptakopysk přece jen nějakou esenci nezávisle na našem rozumu mít musí, a tím více by ho trápilo, že nemůže žádnou najít. Faktem zůstává, že i Kant, jenž se snažil vyvrátit idealismus, by dobře věděl, že pokud je mu ptakopysk dán ve smyslovém názoru, tak tu také je, a že tedy musí být možné ho myslet.

Eseje, fejetony, přednášky