Dobré dílo Josefa Floriana a jeho skrytá opora (2006?)

Přidal: Přemek |

Únor 6, 2007

Jiří Reynek. Esej o málo známých aspektech staroříšského vydávání knih. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Otakar Brousek I.

Natočeno 2006 (?). Repríza 8. 9. 2015 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15min.) v cyklu Psáno kurzívou; 13. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:10 h) v cyklu Esej.

Lit.: anonym: Jiří Reynek: Dobré dílo Josefa Floriana a jeho skrytá opora. In web ČRo 3 Vltava, září 2015 (článek). – Cit.: „Společenství Dobrého díla se podobalo sektě nebo malé církevní komunitě. V rodině horlivě věřících Florianů se narodilo dvanáct dětí, z nichž skoro všechny byly hudebně nebo výtvarně nadané a pomáhaly knížky graficky zdobit. S rodinou žila i Florianova sestra Antonie, která sháněla pro nakladatelství peníze, a docházel sem kněz Ludvík Vrána, aby každé ráno sloužil mši v rodinné kapli, což bylo v té době neslýchané. Josef Florian se kvůli tomu také dostával do konfliktů s církví. ´Celé ovzduší bylo tu naplněno takovým Božím pokojem, jaký jsem nikdy a nikde neprožil, takovou jistotou, že na vás nikdo nemůže, že jste jen a jen v rukou Božích,´ vyprávěl jeden ze svědků, který k Florianům do Staré Říše na Vysočině docházel. V takovém prostředí se tiskly knihy nejčastěji křesťanských autorů, dělaly se dřevoa linoryty, vázané vazby a ručně psaná bibliofilská vydání.“ Z článku Ondřeje Nezbedy, Josef Florian: Pokorně šílený mystik, Host 2008.

Eseje, fejetony, přednášky