Mravnost nadevše (2012)

Přidal: Přemek |

Červen 14, 2012

Adriana Petrová. Fejeton. Připravila Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte autorka.

Nastudovalo Brno v roce 2012. Premiéra 16. 6. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Fejeton: Adriana Petrová – Mravnost nadevše. In web ČRo Brno, červen 2012 (anotace + úryvek textu). – Cit.: Narodila se 12. 9. 1991 v Ostravě. Přesto její rodná hrouda je Čeladná, vesnička uprostřed Beskyd. Další místo s ní spojené je Frýdlant nad Ostravicí, kde studovala od školky až po gymnázium. Nyní studuje první ročník na JAMU, obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika. Než začala studovat tento obor, byla pouze divák a posluchač. Věří, že díky snaze pedagogů z ní může být jednou i autorka.

V každé vesnici se vyskytuje určitý druh žen. Hovorovým slangem se jim říká drbny. V naší vesnici je nazýváme informační embargo. Neexistuje žádná informace, jež by neprošla jejich hrdlem. Scházejí se vždy v tlupách na obvyklých místech. Jsou to místa frekventovaná a s dobrým rozhledem na dění ve vesnici, např. před samoobsluhou, u pošty, u doktora, na nádraží a autobusových či vlakových zastávkách. Často se snaží působit, že jejich setkání jsou pouze náhodná, a proto už zdálky na sebe volají věty jako: ,,To je ale náhoda, dobrý den,“ anebo mnohem častější: ,,Ale co vy tady? To jsme se už dlouho neviděly.“ Jednoduše nikdy nevíte čas ani místo jejich dalšího setkání, rozhodně je ale nebezpečné pohybovat se v okolí jejich srazu. Sotva řeknete: „Dobrý den,“ a otočíte se k nim zády, už jste první v pořadí témat, která stihnou probrat. Každá skupina má své aktivní a pasivní členy. Pasivní si vyslechnou drb a žijí spokojeně s jistotou, že ví vše. Jsou to spíše osoby, které se teprve zaučují nebo mají narozdíl od ostatních svých starostí dost. Aktivním nestačí pouze poslouchat. Jejich hlavním kritériem je drby roznášet. V tom lepším případě si zapamatují znění celé informace a šíří ji tak bez postihu, v horším případě jim v paměti utkvěly pouze určité, častěji spíše nepodstatné informace, kterým samy přidají na důležitosti. Každá skupina samozřejmě má svého velícího. Tedy svou velitelku. V tomhle případě největší drbnu. Většinu času tráví venku a hledá někoho ze své smečky. Ve skupinách je poznáte tím, že všechny ostatní stojí okolo nich, mlčí a s otevřenou pusou poslouchají nové, mnohdy i vymyšlené pomluvy. Mou snahou vždy bylo nečinit věci, které by mohly informační embargo zaujmout. Snažila jsem se v jejich očích vypadat nezajímavě, dá se říci tuctově. Přesto se stalo, že ve chvíli informační žízně, kdy se ve vesnici nic moc neudálo, se roznesla zpráva o mém přijetí na vysokou školu. Normálně by se tato informace udržela pouze v ústech lidí z mého nejbližšího okolí, ale tady nešlo jen o obyčejnou školu. Ne, já se totiž dostala na JAMU. Další měsíc mě postupně probraly ze všech stran.

Alternativní verze názvu: Mravnost nade vše

Eseje, fejetony, přednášky