Novodobý brainwashing? (2014)

V 60. letech psal básně, později publikoval knižně zejména povídky. Roku 1989 vydal povídkovou sbírku Půlnoční verbuňk, roku 1993 soubor Výběrová osamělost. V roce 2002 vyšla v boskovickém nakladatelství Albert jeho kniha Ošklivé káčátko a v roce 2007 soubor esejů Konfese baroku. Výbor z próz Vymítání anděla vydalo r. 2009 nakladatelství Host.

Po románu Divoká bolest Viléma Mrštíka (Listen 2010) vydal v roce 2011 v nakladatelství Albert román Cesty k perle, situovaný do Prahy 90. let 18. století, Čejče, Paříže v období Francouzské revoluce a Brna po josefinské době.

ÚRYVEK
Vyprázdněnost myšlenek může přejít, bohužel, do ještě horší formy, o níž se mluví hlavně v současnosti. Jde o syndrom vyhoření. Že postihuje lidi nad šedesát, lze pochopit. Znám však i náctileté postižené tímto syndromem, nemluvě o těch nad dvacet. Václav Cílek si v jedné ze svých knih posteskl: „Ta nová městská generace, kterou potkáváme na ulicích, vypadá sice jako my, ale já mám někdy pocit, že jsou to Marťani.“

Také jsem měl někdy ten pocit, zvláště když jsem četl jejich slohové práce. Kamenem úrazu je pro současné středoškoláky napsat příběh o skutečných lidech v reálném prostředí. Jejich krajina je totiž ta fantasmagorická, ovlivněná žánrem fantasy. Právě vyprázdněnost a vyhořelost myšlenek způsobuje, že je realita nahrazována fantazií deformovanou fantasy literaturou a filmem.

Když bylo studentům zadáno téma slohové práce, kde se nesměly použít prvky tohoto žánru, byli bezradní. Nevěděli si rady s příběhem, vytvořit zápletku bez nadpřirozena bylo nad jejich síly, motivaci nebyli schopni vymyslet, a když se jim to podařilo, byla to motivace naprosto nepravděpodobná. Kdyby tak měl Béďa zázračný prsten, knihu čarodějovu a podobné nesmysly! To vše vede mladíky a dívenky k virtuální realitě.