O kameni (2013)

Přidal: Přemek |

Leden 29, 2013

Zdeněk Grmolec. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Nastudoval ČRo Brno v roce 2013. Premiéra 26. 1. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Fejeton: Zdeněk Grmolec – O kameni. In web ČRo Brno, leden 2013 (anotace + úryvek textu). – Cit.: PhDr. Zdeněk Grmolec se narodil v Kyjově na Štědrý den roku 1947. Vyrostl na Slovácku v Čejči. Vystudoval pedagogickou (1969-1973) i filozofickou (1980-1985) fakultu brněnské univerzity. Působil nejprve jako učitel, od roku 1985 je středoškolským profesorem v Brně.

V 60. letech psal básně, později publikoval knižně zejména povídky. Roku 1989 vydal povídkovou sbírku Půlnoční verbuňk, roku 1993 soubor Výběrová osamělost. V roce 2002 vyšla v boskovickém nakladatelství Albert jeho kniha Ošklivé káčátko a v roce 2007 soubor esejů Konfese baroku. Výbor z próz Vymítání anděla vydalo roku 2009 nakladatelství Host. Po románu Divoká bolest Viléma Mrštíka (Listen 2010) vydal v roce 2011 v nakladatelství Albert román Cesty k perle, situovaný do Prahy 90. let 18. století, Čejče, Paříže v období Francouzské revoluce a Brna po josefinské době.

Kámen je pro svůj hojný výskyt chápan často jako něco zcela obyčejného, v mnohých případech škodlivého. Mnohdy jsou i geologové zkoumající kameny považováni za podivíny: „Co v tom šutru proboha hledají?“ Když se pak ovšem kámen představí ve své originalitě a jedinečnosti, můžeme nad jeho krásou žasnout. Nemám na mysli kameny drahé neboli drahokamy. Ty ponechám klenotníkům. Mé vyznání patří tzv. obyčejnému kameni v jeho různých podobách a významech. Viděli jste již někdy kamenné slunce? Ne, nejde o nějaký básnický obraz. Konkrétní kamenné slunce je velmi vzácné, vyskytuje se v naší republice pouze na jednom místě, a to v Hnojnici v Českém středohoří. Jádro tvoří úlomky slínovců, spečené a vyhozené sopečným výbuchem. Rozpukaný sopečný tuf kolem vytváří pak sluneční paprsky. Další pozoruhodností, tentokrát vytvořenou tisíciletým působením větru na křídové pískovce, jsou kamenné květy. Najdeme jich mnoho v našich kamenných městech. Naše skalní města jsou svým bohatstvím tvarů jedna z nejkrásnějších na světě. Jsou tvořena souborem skalních bloků, věží, pyramid, hřebenů, hřibů a jiných tvarů. Jejich bizarnost člověka fascinuje. A právě tato tvarová různost je českým a moravským unikátem. Potvrdí to jistě každý, kdo někdy viděl Pravčickou bránu, Prachovské skály a skalní sloupy u Děčína. Právě tak krásné jako skalní města jsou krasové jeskyně, například Moravský kras. S kamenem jsou spojeny různé atributy, nejčastěji: tvrdý, pevný, stálý. Ale existuje určitý druh kamene, ke kterému můžeme přidat přívlastek „znělý“. Jde o fenolit, pro nějž se v Čechách vžil název znělec, jelikož při poklepu na jeho desku vzniká zvonivý zvuk.
Úryvek

Eseje, fejetony, přednášky