V utrpení a boji – brněnští Židé v osudových momentech XX. století (2013)

Přidal: Přemek |

Únor 12, 2013

Dramaturgie Alena Blažejovská.

Úryvek čte Ondřej Mikulášek.

Připravil ČRo Brno v roce 2013. Premiéra 16. 2. 2013 v rámci cyklu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Ukázka z knihy: V utrpení a boji – brněnští Židé v osudových momentech XX. století. In web ČRo Brno, únor 2013 (anotace + ukázka textu). – Cit.: V úvodu Zelného rynku vyslechnete krácenou ukázku z publikace V utrpení a boji – brněnští Židé v osudových momentech XX. století. Vydalo ji Moravské zemské muzeum v souvislosti s nedávno proběhnuvší výstavou. Jak v úvodu knihy připomíná Jaroslav Klenovský: osada židovských kupců se nalézala od počátku 13. století v jihovýchodní části městského jádra, přibližně v prostoru dnešní dolní části Masarykovy ulice, Františkánské ulice a Římského náměstí.

Po vypovězení v roce 1454 nalezli útočiště v okolních městečkách. Plná občanská práva pak získali až ve 2. polovině 19. století. Emancipovaní brněnští Židé se pak zasloužili o společenský, hospodářský a kulturní rozmach města. Po tragédii holocaustu byla sice Židovská náboženská obec obnovena, v Brně však dnes sdružuje necelých 300 členů.

Publikace přináší přehledné medailony židovských osobností Brna 20. století i řadu dalších statí. Pro Zelný rynk jsme vybrali smutné vyprávění Vlastimila Schildbergera ml., nazvané Od kořenů antisemitismu ke „konečnému řešení“.

Situace běženců se stala kritickou hlavně po 12. březnu 1938, kdy bylo provedeno připojení Rakouska k Německu. Rakouští Židé bez platných dokladů byli násilně deportováni k hranici tehdejšího Česko-Slovenska a na ilegální židovské uprchlíky po překročení hranice pořádali čeští četníci a policisté doslova hony. Na konkrétním osudu manželů Gimpelových z Vídně je možné ilustrovat beznaděj a neřešitelnou situaci těchto emigrantů a mnohdy nelidský přístup českých policejních orgánů. První záznam o zadržení Gimpelových pochází ze dne 13. února 1939 z rozkazu policejního komisaře Vrby. Manželé byli vyvezeni spolu s dalšími uprchlíky k německé hranici, ale již 16. února byli opět v Brně zatčeni a potrestáni sedmo dny vězení, po jejich uplynutí měli být znovu deportováni k hranici. Isák a Adolfina Gimpelovi se tedy rozhodli vyřešit svoji situaci společnou sebevraždou. Podle policejního hlášení a pitevního protokolu skočili oba ze 3. patra domu na Kolišti č.p. 57 v Brně. Příčinou smrti byly nejen těžké zlomeniny, ale kromě toho řezné rány na zápěstích a krku a rovněž otrava neznámým jedem. Tato „trojnásobná“ sebevražda svědčí o zoufalství, v jakém se nacházeli.

Eseje, fejetony, přednášky