Kam to jdeš? (2013)

Přidal: Přemek |

Březen 12, 2013

Eva Budzáková. Dramatizovaný fejeton. Dramatizace Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Drahomíra Hofmanová, Cyril Drozda, Jiří Valůšek a Zuzana Ščerbová.

Nastudovalo Brno v roce 2013. Premiéra 16. 3. 2013 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Fejeton: Eva Budzáková – Kam to jdeš? In web ČRo Brno, březen 2013 (anotace + úryvek textu). – Cit.: Eva Budzáková žije v Lanškrouně, ale na Brno, kde studovala, má nostalgické vzpomínky. Narodila se v roce 1952 v Uherském Hradišti a je původním povoláním telefonistka. To si lze přečíst ve sbírce veršů zrakově postižených autorů Barevné tóny, v níž také publikovala. Vydalo ji olomoucké Tyflocentrum.

Eva Budzáková je od narození nevidomá a od mládí píše básně a krátké prózy. V současnosti rediguje časopis Křesťanská orientace. Přispívá například do muzejního sborníku Lanškrounsko. Má ráda přírodu, pro jejíž vnímání vlastní světlocit a ostatní smysly. Její manžel – učitel hudby – je v podobné situaci a oba už toho hodně procestovali.

Je velkou fanynkou rozhlasu, zvláště rozhlasových her a četeb – a samozřejmě hudby. Pro Zelný rynk napsala didaktický fejeton Kam to jdeš?, který jsme zdramatizovali.

Chodíme ulicemi měst, po prašných cestách mezi vesnicemi, lesy i po lukách, skoro vždy někam, jindy odněkud, kde jsme byli rádi, jen příležitostně pro samu radost z pohybu, z květů, oblak, z přítomnosti někoho, kdo jde s námi. A mnozí jsme na tom tak, že sice rádi přijmeme lidský doprovod, ale často ho nahradí pouhý, většinou dostatečně dlouhý, předmět. Někdy pomáhá opravdu hledat cestu, jindy ověřuje, zda se to, co je běžně před námi, nějak nezměnilo. Člověk jde sice rád s někým, kdo dobře vidí a poskytuje pocit bezpečí, ale bílá hůl přináší svobodu pohybovat se sám. Zůstat stát, kde chci, v bezpečných místech přidat do kroku. Nenahradí zrak, nedá křídla, ale učiní nás součástí ulice. A co se stává, potkáme-li ty, kdož vidí hodně daleko a hůl nepotřebují? Leccos z toho, co jsem vtěsnala do fiktivního dialogu, skutečně mnohý z nás na svých toulkách temným či všelijak rozmazaně barevným světem zažil.

Eseje, fejetony, přednášky