Rozhlas po nástupu totality – Vysílání pro děti a mládež

Přidal: Přemek |

Srpen 4, 2009

Rostislav Běhal

Jeho podobu formovaly tři významné rozhlasové osobnosti: Dr. Jindřich Heller, metodik celého systému školského rozhlasu, v jehož čele stál od roku 1936. Řídil skupinu vysílání pro mládež až do roku 1953. Dr. Josef Kolář, pedagog, graduovaný přírodovědec a především popularizátor srdcem i duší. A nadto významný rozhlasový autor, jeden z tvůrců rozhlasového pásma, který se na jeho vývoji začal podílet už jako externista v polovině třicátých let. A konečně Miloslav Disman, opět pedagog a jemný estét, který svůj život zasvětil myšlence výchovy dětí uměním.

Výhodou byla skutečnost, že tento rozhlasový odbor poměrně málo zasáhla vlna čistek a personálních výměn. Zachovala se tu značná kontinuita. Josef Kolář se sice v roce 1950 rozhodl vrátit zpět za středoškolskou katedru, ale po reorganizaci rozhlasového programu v roce 1952 se vrátil jako všeobecně uznávaná osobnost.

Na uprázdněné místo po J. Kolářovi nastoupil další středoškolský profesor, tentokrát češtinář Vladimír Kovářík. Po Kolářově návratu pracovali ve stejné redakci oba ve vzájemné shodě.

Vladimír Kovářík (1913-1982)
V roce 1938 absolvoval FF UK, v roce 1965 docent. Od roku 1946 externě spolupracoval s rozhlasem pro školy, v letech 1950-1955 zástupce hlavního redaktora vysílání pro děti a mládež. V letech 1955-1964 náměstek ředitele Čs. televize a její programový ředitel. V letech 1966-1969 pedagog, později proděkan fakulty sociálních věd a publicistiky UK.

A konečně v roce 1954 přichází pátý pedagog – dr. Ferdinand Smrčka.

Ferdinand Smrčka (1904-1988)
V roce 1927 absolvoval FF UK, profesor gymnázií v Táboře, v Praze, ve Slaném, profesor a od roku 1945 ředitel gymnázia v Praze na Žižkově. V roce 1954 nastoupil do rozhlasové redakce pro mládež, už v příštím roce se stal zástupcem hlavního redaktora a v roce 1959 hlavním redaktorem. V roce 1960 byl předsedou rehabilitační komise, která řešila případy nespravedlivých a politicky motivovaných výpovědí z let 1948-1952. V roce 1970 odešel do důchodu.

Přítomnost zkušených pedagogů ve vedení útvaru se odrážela nejen v cílevědomé programové náplni a v metodice působení na dětské (a vůbec na „mladé“) posluchače, ale i v celkové atmosféře v redakčním kolektivu, v jeho soudržnosti i v rychlém růstu mladých adeptů.

Programová práce nacházela silnou oporu i v krajských studiích, mezi něž bylo možné rozložit řadu úkolů; některé pořady se pak staly přímo jejich doménou (brněnský Paprsek). Vedoucím vysílání pro mládež v Brně byl Vladimír Simanov. V Ostravě vedl vysílání pro mládež Liboslav Tetens. V Plzni spolupracovala zejména Libuše Metličková, v Českých Budějovicích Zdeněk Pražák.

Historie rozhlasu