Literární pořady v rozhlase

Přidal: Přemek |

Květen 13, 2011

Alena Blažejovská napsala pro webovou stránku Portál české literatury článek o literatuře v Českém rozhlase. Uveřejňujeme úryvek a odkaz na jistě podnětný článek…

Literatura na Vltavě

První vysílání přednášek, pohádek a poezie bylo v československém Radiojournalu realizováno v roce 1924. Jedním z prvních spisovatelů, který v rozhlase četl ze své tvorby, byl Petr Křička. Již v roce 1926 byla vypsána první soutěž o nejlepší rozhlasovou hru. Tradice vysílat v rozhlase současnou českou literaturu tedy trvá více než 85 let. Od počátku jde jednak o vysílání ukázek z rukopisů nebo již (časopisecky, knižně) publikovaných literárních děl, jednak o původní tvorbu pro rozhlas a dále publicistické pořady o literatuře. Bylo tomu tak v pražském Radiojournalu, ale i v brněnské a ostravské pobočce, které slovesnou tvorbu vysílaly ve vlastní dramaturgii. Adaptacím literárních děl pro rozhlas se věnovaly osobnosti jako E. F. Burian, Jindřich Honzl nebo František Kožík.

Množství i spektrum literárních či literárně-publicistických pořadů v rozhlase je značné. Pro tyto – kulturní – úkoly má veřejnoprávní rozhlas specializovanou stanici, jíž je Český rozhlas 3-Vltava. Tento tzv. 3. program, vysílající od začátku na VKV pro intelektuálnější vrstvy posluchačů, vznikl v roce 1960 a v lednu 1964 získal samostatnou redakci. V Brně s ní od počátku spolupracoval Antonín Přidal a mezi externisty 3. programu patřili Suchý a Šlitr, Miroslav Horníček, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Emanuel Frynta. Roku 1972 po odloučení slovenského Devína byl okruh pojmenován Vltava a také v současnosti plní specifické úkoly jako stanice zaměřená na kulturní a umělecký program, která pro své posluchače zřídila i Klub Vltava.

Mezi cíle stanice Vltava přitom patří nejen o české literatuře informovat a přímo ji vysílat, ale i podílet se vlastní uměleckou tvorbou na rozvoji národní kultury a vytvářet podmínky k tvůrčím experimentům. Mezi pořady, které to umožňují, patří na stanici Český rozhlas 3-Vltava mezi posluchači oblíbená Četba na pokračování (denně v 18.30 hod.), půlhodinová Moderní (či také Klasická) povídka (čtvrtek 16 hod., resp. neděle 11.30 hod.), Noční bibliotéka (neděle 1:30 hod.), Stránky na dobrou noc (denně ve 23 hod.) nebo v prázdninovém vysílacím schématu Pokračování za pět minut. Verše (někdy doplněné recenzí, esejem či rozhovorem) uvádí čtvrthodinový Svět poezie (sobota 22.45 hod.), jediná báseň bývá náplní pětiminutového pořadu Nedělní verše (12.05 hod.), monotematicky je komponována desetiminutovka Poezie (všední dny ve 13.30 hod.). Hudba je poezii rovnocenným partnerem v pořadech Sladké je žít (jazz, sobota 17.45 hod.) a Souzvuk (klasika, neděle 9 hod.). Na pomezí uměleckých a publicistických žánrů se pohybuje Víkendová příloha (sobota 8 hod.) či cyklus fejetonů, esejů, úvah apod. Psáno kurzívou (všední dny 10 hod.). O událostech ve světě kultury se informuje v Mozaice (všední dny 7-9, 15-16 hod.)a diskutuje v Kritickém klubu (pondělí 16 hod.). K rozměrným programovým útvarům patří Páteční večer (20 hod.), kdysi až pětihodinový, dnes dvouhodinový, který seskupuje literární, hudební a publicistické segmenty v jeden, většinou monotematický celek. Nesmíme opomenout dramatickou literaturu – dramatizace kriminálních a humoristických knih nabízí Hra pro tento večer (čtvrtek 20 hod.). Dramatické maličkosti se vysílají v sobotu před polednem pod názvem Mikrohra. To nejlepší z českých i zahraničních původních rozhlasových her najdete v Klubu rozhlasové hry (úterý 21.30 hod.), který se chlubí autory jako Ludvík Aškenazy, Václav Havel, Milan Uhde či Ivan Vyskočil.