Z druhé světnice (2009)

Přidal: Přemek |

Březen 31, 2009

Rozhlasová kompozice ze vzpomínkových črt a básní spisovatele Klementa Bochořáka (1910 – 1981). Klement Bochořák. Pořad připravil Tomáš Soldán. Dramaturg Michal Bureš. Redakce Jan Sulovský. Technická spolupráce Jiří Vavrda. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Účinkují Ladislav Lakomý jako Klement Bochořák, Lukáš Král.

Nastudoval ČRo Olomouc v roce 2009. Natočeno 15. 3. 2009 (09:00 – 18:00 h./R1). Premiéra 12. 4. 2009 (ČRo Olomouc, 15:05 – 15:50 h.; 45 min.).

O autorovi: Klement Bochořák, básník, prozaik, autor knih pro děti (18. 1. 1910 Kunštát – 10. 8. 1981 Brno) patřil k plejádě literátů narozených ve stejném období, kteří svůj tvůrčí i osobní život spojili s Brnem (Mikulášek, Těsnohlídek, Mahen, Kainar). Pocházel z rodiny berního úředníka a s rodiči už v dětství Brno navštěvoval. Když mu bylo patnáct let, zemřel mu otec. Obecnou a měšťanskou školu vychodil Klement v rodném Kunštátě, studium na obchodní akademii v Brně (1926 – 27) nedokončil. Kromě několika krátkodobých pracovních příležitostí (soudní praktikant v Brně 1930 – 31, dělník hrnčířského závodu v Kunštátě) dlouho neměl trvalé zaměstnání.

Rok 1935 byl pro mladého literáta významný: Získal cenu v básnické soutěži a seznámil se s Františkem Halasem. Do roku 1949 s ním pak udržoval přátelské kontakty, které narušil Bochořákův odmítavý postoj k politickému vývoji u nás po únoru 1948. K okruhu Bochořákových literárních přátel patřili také Kamil Bednář, Ivan Blatný, Jiří Orten, Zdeněk Urbánek, Jan Čep, Jan Dokulil, J. M. Tomeš a zejména Jan Zahradníček, později Ludvík Kundera a Jan Skácel. Pod šifrou -kb- nebo -nt- přispíval do Lumíru, Akordu, Kritického měsíčníku, Řádu, Lidových novin, Lidové demokracie, Vyšehradu, Národní obrody, Dne, Hosta do domu, Května a dalších periodik. V lednu1941 se oženil s brněnskou rodačkou Julií Halířovou, s níž měl dva syny a dceru. V roce 1942 získal místo úředníka zásobovacího oddělení Služeb města Brna a natrvalo se do města přestěhoval. Od roku 1945 působil Klement Bochořák jako úředník brněnské Městské knihovny, potom brněnské krajské knihovny a nakonec obvodní knihovny v Brně-Židenicích.

Pro své náboženské přesvědčení byl roku 1960 nucen zaměstnání opustit. Žil ze skromného invalidního důchodu a věnoval se jen literatuře. Básnickou tvorbu spirituálně založeného umělce ovlivnili zejména František Halas a moderní česká katolická poezie, hlavně Jan Zahradníček. Počínaje prvotinou Mladý žebrák (1935) rozvíjí Klement Bochořák téma pokory a odevzdanosti Bohu, které pak prolíná celým jeho dílem, stejně jako hledání harmonického vztahu k životu, touha po kráse a úvahy člověka, hledajícího lidskou prostotu a opravdovost. K básníkově konfesi neoddělitelně patří láska k důvěrně známému prostředí Vysočiny a její přírodě. Vydal dvě desítky básnických sbírek (Žluč a víno, 1938, Jasy, 1940, Listopad, 1940, Uschlé květiny, 1942, Zápisník, 1943, Snář a planetář, 1944, Tři slzy , 1947, Svět, pláň andělská, 1947, Poutník, 1948). Po roce 1948 nesměl Klement Bochořák po určitou dobu svou poezii vydávat, k ideologickým důvodům se později přidala i emigrace nejstaršího syna do Vídně. Básník se uchýlil do světa tvorby pro děti a mládež (Barevná sklíčka, 1948, Betlém, 1948, Hračky, 1949, přepracované Kouzelné hračky, 1956, U krále Vendelína, 1950). Krásně výtvarně vypravený Betlém, připravený pro Vánoce 1948, byl stažen z prodeje. Bochořák – prozaik se ve své tvorbě obrací k dospělým i mládeži. Z rodného kraje čerpá sbírka krátkých próz Příběhy a vzpomínky po večerech sebrané (1958), na kunštátské mládí a literární přátelství vzpomíná v memoárové knížce V druhé světnici. V roce 1971 vydalo brněnské nakladatelství Blok básnickou sbírku Proudění. Další sbírky básní, Křížová cesta a Staronové básně, vydalo Křesťanské nakladatelství v Římě roku 1976. Druhý titul vyšel v roce 1993 posmrtně i ve vlasti. Klement Bochořák sestavil také výbory moravských lidových pohádek (B. M. Kulda: Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského, 1946) a výbor povídek moravských autorů Šedé perly (1944). Zabýval se i překlady německé poezie (Goethe, Novalis, Rilke).

Tichý a skromný umělec si zamiloval Brno a dokonale se sžil s brněnskou literární obcí, kde se stal přední osobností. Jeho srdce i dílo patřilo stejnou měrou Brnu i rodnému Kunštátu. Je po něm pojmenována ulice v Brně – Žabovřeskách.

Literární pásma