Ze studně večera kdos něžný vážil krev (2009)

Přidal: Přemek |

Leden 11, 2010

Klement Bochořák. Literární pásmo zasunutých veršů a poutí Klementa Bochořáka. Připravil Tomáš Soldán.

Účinkují Ladislav Lakomý, Vladimír Hauser a Alan Novotný.

Připravilo Brno v roce 2009. Premiéra 10. 1. 2010 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).

Pozn.: V neděli 10. ledna ve 20 hodin vysílá Český rozhlas 3 – Vltava v cyklu Schůzek s literaturou pořad Tomáše Soldána Ze studně večera kdos něžný vážil krev. Pod tímto citátem se skrývá literární pásmo „zasunutých veršů a poutí“ Klementa Bochořáka. Pořad ke 100. výročí narození básníka, jehož jméno je spojeno s Kunštátem na Moravě a básnických okruhem kolem Františka Halase, byl natočen v brněnském studiu Českého rozhlasu. (anotace)

Lit.: Němec, Ivan: „Milý kamaráde, potřebujete víc sebevědomí…“. In Týdeník Rozhlas 7/2010 (recenze). - Cit.: V novodobých dějinách české literatury je nemálo osobností, s jejichž jménem a zvláště pak dílem se některé generace ne vlastní vinou míjely. Většinou to byli spisovatelé a básníci, kteří se svým životem i tvorbou vymykali ideologii, jež se nad českou literaturou všemocně rozprostřela po únoru 1948. Jména těchto tvůrců se nevešla do osnov literatury ani do čítanek a byla vytlačována na samý okraj čtenářského povědomí tak, až se ztratila. Platí to i o Klementu Bochořákovi, kunštátském rodákovi, kterého slovníkové příručky obvykle charakterizují jako básníka „výrazně spirituálního ladění, křesťana, vnímajícího svět s pokorou a odevzdaností do vůle Boží“.

Lze tedy jen přivítat, že Schůzky s literaturou se přiřadily k pořadům, které život a dílo básníka, nazývaného často „člověkem františkánské pokory“, opět oživují. Literární pásmo „zasutých veršů a poutí Klementa Bochořáka“, které jeho mladý autor a zároveň režisér Tomáš Soldán nazval slovy veršů Ze studně večera kdos něžný vážil krev, vzniklo v brněnském studiu Českého rozhlasu a svou premiéru mělo na stanici Vltava 10. ledna, tedy týden před nedožitým stoletým výročím básníkových narozenin.

Scénář pásma byl přehledně rozčleněný do kapitol, jejichž vnitřní uspořádání mělo svůj pevný řád. Nezbytné informace biografické, které dostával posluchač v chronologickém sledu, se střídaly s úryvky korespondence mezi básníkem a jeho přítelem Halasem a s ukázkami Bochořákovy tvorby, v nichž se většinou objevovaly obrazy vztahující se k danému životnímu období. Obvyklý postup literární montáže však výrazně nabyl na poutavosti tím, že režisér Soldán zařadil do svého pásma i „živé“ vzpomínky Bochořákova syna Tomáše, který uváděné životopisné údaje doplnil celou řadou zajímavých detailů a postřehů. (Škoda, že technická úroveň nahrávky nebyla na stejné výši jako zbytek pořadu.) Mohli jsme tak projít básníkovým kunštátským chudým dětstvím, povšimnout si, jak výrazný vliv měl na počátky Bochořákovy poezie František Halas a jak jeho tvorbu ovlivnil obdiv k veršům Jana Zahradníčka, Ivana Blatného či Jiřího Ortena. Básníkův syn Tomáš mluvil o otcově nepraktičnosti, prostotě, přímosti, skromnosti, zázračné paměti i nepatetické odvaze, s níž na počátku padesátých let vystoupil ze Svazu spisovatelů na protest proti vykonstruovanému procesu s Janem Zahradníčkem, vědom si důsledků, které ponese. Potvrdil, že Klement Bochořák byl pokorný vůči Bohu, v něhož věřil, ale zároveň upřesnil, že tato pokora nikdy neústila v nekritický obdiv ke katolické církvi jako instituci.

V poctivě zpracovaném literárním obraze jsem si mohli připomenout i prozaické žánry Bochořákovy tvorby, k nimž patří například příběhy a pověsti, jejichž kořeny tkví ve venkovské tradici lidových vyprávěnek. Jako režisér si dokázal Tomáš Soldán vybrat zkušené interprety. Vedle osvědčeného Ladislava Lakomého, jehož přednes se vždy opírá o myšlenkově důkladně rozkrytý text, se na poutavém pořadu podíleli Vladimír Hauser a Alan Novotný. Portrét zapomínaného básníka se tak podařilo doplnit o celou řadu svěžích rysů.

Literární pásma