Páteční večer – Čarovný tvůj Máj nás jímá… aneb Máchovský mýtus a kult (2010)

Přidal: Přemek |

Duben 27, 2010

Co je tak výjimečného na tvorbě K. H. Máchy, že se dostala do samého středu českého kulturního kánonu? Co o naší kultuře vypovídá způsob, kterým Češi s Máchovým dílem i kultem zacházejí již po dobu takřka dvou set let? Večerem, věnovaným letošnímu 200. výročí narození českého básníka, jehož dílo bylo „výstřelem do temné noci“, nás provede literární historik Dalibor Tureček, hudbu máchovské doby představí Miloš Štědroň. Připravila Olga Jeřábková. Režie Hana Mikolášková.

Ukázky čte Michal Bumbálek.

Připravilo Brno v roce 2010. Premiéra 30. 4. 2010 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min.). Repríza 2. 5. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min.); 1. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma.

Pozn.: Toto pásmo zaznělo ve zkrácené verzi (52 min.) 8. 7. 2010 (Husa na provázku, 17:30 h.) v programu Měsíce autorského čtení Brno „Audiokabinet“. Pořad uváděl Dalibor Tureček (Olga Jeřábková se pro nemoc nedostavila).

Lit.: Velíšek, Martin: Čarovný tvůj Máj nás jímá… aneb Máchovský mýtus a kult. In web ČRo 3 Vltava, 1. květen 2024 (článek) – Cit.: Co je tak výjimečného na tvorbě Karla Hynka Máchy, že se dostala do samého středu českého kulturního kánonu? Co o naší kultuře vypovídá způsob, kterým Češi s Máchovým dílem i kultem zacházejí již po dobu více než dvě stě let? Večerem, věnovaným českému básníku, jehož dílo bylo „výstřelem do temné noci“, nás provede literární historik Dalibor Tureček, hudbu máchovské doby představí Miloš Štědroň. (…)

K dílu nejvýznamnějšího českého romantického básníka se vrátíme ve Večeru na téma nazvaném Čarovný tvůj Máj nás jímá? aneb Máchovský mýtus a kult, jehož autorkou je Olga Jeřábková. Pořadem z roku 2010 nás bude provázet vyprávění prof. Dalibora Turečka a řeč bude o pěti základních tématech. Prvým bude Máchův život. Nepůjde ani tak o jeho detailní přehled, vždyť právě z Máchova života zná snad každý více než jen povinná školská data. Co ale bylo na Máchově životě dobově obvyklé, a co naopak zvláštní? Které zážitky, aktivity a okolnosti formovaly osobnost mladého studenta? A kde je možno hledat hranici mezi životem a dílem?

Máchova tvorba – tedy druhé z oněch témat večera – by sama mohla být námětem celé série pořadů. Proto se alespoň letmo dotkneme několika otázek. Do jaké míry a jakým způsobem kořenilo Máchovo dílo v tradici? Bylo opravdu „výstřelem do temné noci“, jak je později charakterizoval Antal Stašek, nebo mělo své opěrné body v české i evropské literatuře, popřípadě i v jiných druzích umění, zejména v malířství a divadelnictví? V čem potom spočívalo překročení této tradice, její inovace? Jak Máchovo dílo ovlivnilo českou kulturu bezprostředně po svém završení, tedy ještě dříve, než se k Máchovi přihlásili Neruda, Hálek a další autoři almanachu Máj?

Podstatným a hutným tématem bude Máchův mýtus a kult. Jak se utvářel a proměňoval v běhu času? Jakou podobu nabýval třeba v jubilejním roce 1910, nebo v polovině třicátých let při druhém velkém máchovském výročí? Kdy se dostal Mácha do čítanek? Co vše bylo spojeno s kultickými místy, prvořadě s litoměřickým hrobem? Jaké významy a peripetie nabývala stavba Myslbekova máchovského pomníku na Petříně? A jaké byly okolnosti a souvislosti přenesení Máchových ostatků do Prahy? Ani zde nepůjde o detailní přehled všech jednotlivostí – na to by ostatně ani nestačil čas. Můžeme zato alespoň rámcově charakterizovat proměny obrazu Máchy od výstředního rozervance přes sladkobolného básníka přírodní krás, od symbolu českého národního sváru s Němci až po předchůdce umělecké avantgardy.

Předposledním tématem budou máchovské inspirace v českém umění a překlady jeho děl do cizích jazyků. Zde se otevírá široký prostor, sahající od Hálka a Nerudy až po underground konce 20. století, od prvních ilustrací Máje po roce 1860 až po výtvarné artefakty Istlerovy či Švankmajerové, od opery Strašný lesů pán z počátku 20. věku až po hudbu Kopelentovu, od prvního němého filmu Cikáni až po Brabcovo ztvárnění Máje. Nebylo snad jediného uměleckého směru nebo výrazné umělecké osobnosti, pro něž by se Mácha a jeho dílo nestaly inspirací. Lze tedy oprávněně mluvit o víc než dvou stech letech české kultury s Máchou. Pokusíme se alespoň naznačit, jaké jsou nejhlavnější orientační body tohoto prostoru. (..)

Literární pásma