Páteční večer – Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu (2006)

Přidal: beatman |

Květen 8, 2006

Vzpomínky, úvahy a texty členů a přátel neformálního hospodského sdružení, které se stalo v českém umění pojmem. Připravil Jiří Hůla. Režie Vlado Rusko.

Účinkují Jitka Sedláčková, Miroslav Hanuš a Jan Novotný.

V pořadu hovoří profesor Zdeněk Beran, akademický malíř, PhDr. Věra Jirousová, historička umění, Olaf Hanel, výtvarník a historik umění, Ivan Martin Jirous, historik umění, Karel Nepraš, akademický sochař, ředitel KŠ, doc. Vladimír Borecký, filozof a psycholog, Zbyšek Sion, akademický malíř, Jan Steklík, výtvarník, ředitel KŠ. Zazní úryvky z textů Zdeňka Berana, Naděždy Plíškové, Petra Lampla, Ivana Martina Jirouse a Rudolfa Němce.

Natočeno 2006. Repríza 11. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma; 14. 6: 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma.

Lit.: Hůla, Jiří: Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. Vzpomínky členů a přátel neformálního hospodského sdružení, které se stalo v českém umění pojmem. In web ČRo 3 Vltava, 11. listopad 2020 (článek) – Cit.: V restauraci U Křižovníků na Starém Městě se od počátku šedesátých let setkávala proměnlivá společnost mladých výtvarníků, hudebníků a literátů – Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu. (…)

V restauraci U Křižovníků na Starém Městě se od počátku šedesátých let setkávala proměnlivá společnost mladých výtvarníků, hudebníků, literátů a jejich přátel, lidí podobných myšlenek a pocitů, stejného životního postoje. Křižovnická škola byla školou otevřenou – hospoda je veřejný prostor, do kterého může vstoupit kdokoli – ale ne každý návštěvník měl tu čest stát se členem Křižovnické školy, většinou si musel členství poctivě vysedět.

Výčet známých i méně známých jmen patřících do okruhu svobodomyslné stolní společnosti vydá na několik stránek. Z těch neznámějších k řádným Křižovníkům patřili: ředitelé – kreslíř a autor konceptuálních akcí Jan Steklík a sochař Karel Nepraš, malíři Zdenek Beran, Rudolf Němec, Zbyšek Sion, Otakar Slavík, Antonín Tomalík, grafička Naděžda Plíšková, básník a konceptualista Eugen Brikcius, výtvarní teoretici Věra Jirousová a Ivan Martin Jirous, experimentální básníci Josef Procházka a Vladimír Burda.

Svými hrami a postoji bořila Křižovnická škola nejrůznější tabu, představy a konvence, narušovala hranice mezi každodenními událostmi – hlavně pitím piva – a uměním. Nepolitická činnost Křižovnické školy tak po svém – a většinou s nezaměnitelným křižovnickým humorem – reagovala na stav společnosti. Pro Křižovníky a jejich přátele byla kolektivní činnost spolehlivou formou obrany. Díla vznikající v době největšího rozkvětu Křižovnické školy jakoby na okraji obecného zájmu dnes patří k hodnotám českého moderního umění.