Čtení z necenzurované literatury – Kniha smíchu a zapomnění (1981?)
Milan Kundera. Úryvek z románu.
Účinkují Jiří Ryba a Jiří Sýkora.
Natočeno 1981 (?) pro Hlas Ameriky.
Úryvek: „V únoru 1948 vystoupil komunistický vůdce Klement Gottwald na balkón pražského barokního paláce, aby promluvil ke statisícům občanů zaplnivším Staroměstské náměstí. To byla historická chvíle v dějinách Čech. Osudová chvíle, jaké přicházejí jednou, dvakrát za tisíciletí.
Gottwald byl obklopen svými soudruhy a těsně vedle něho stál Clementis. Poletoval sníh, bylo chladno a Gottwald byl prostovlasý. Starostlivý Clementis sundal svou kožešinovou čepici a posadil ji Gottwaldovi na hlavu.
Propagační oddělení rozmnožilo ve statisících exemplářích fotografii balkónu, na němž Gottwald, s beranicí na hlavě a soudruhy po boku, mluví k národu. Na tom balkóně začaly dějiny komunistických Čech. Tu fotografii znalo z plakátů, učebnic a museí každé dítě.
O čtyři roky později Clemetise obžalovali ze zrady a pověsili. Propagační oddělení ho okamžitě vyškrábalo z dějin a ovšem i ze všech fotografií. Od té doby stojí už Gottwald na balkóně sám. Tam, kde býval Clemetis, je jen prázdná zeď paláce. Z Clemetntise zbyla jen čepice na Gottwaldově hlavě.“ (Kundera, Milan: Kniha smíchu a zapomnění, s. 9)
„Vyškrabával ji z fotografií svého života ne proto, že ji nemiloval, ale proto, že ji měl rád. Vymazal ji i se svou láskou k ní, vyškrábal ji jako propagační oddělení strany vyškrábalo Clementise z balkónu, na němž Gottwald pronášel svou historickou řeč. Mirek je přepisovač dějin stejně jako komunistická strana, jako všechny politické strany, jako všechny národy, jako člověk. Lidé křičí, že chtějí vytvořit lepší budoucnost, ale není to pravda. Budoucnost, to je jen lhostejná prázdnota, která nikoho nezajímá, kdežto minulost je plná života a její tvář nás dráždí, popuzuje, uráží, takže ji chceme zničit nebo přemalovat. Lidé chtějí být pány budoucnosti, jen aby mohli měnit minulost. Bojují o vstup do laboratoří, v nichž se retušují fotografie a přepisují životopisy a dějiny.“ (Kundera, Milan: Kniha smíchu a zapomnění, s. 27-28)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
[…] dnes dožívá 90 let, otevřel svou Knihu smíchu a zapomněníslavnou příhodou o projevu Klementa Gottwalda ke statisícům občanů na Staroměstském náměstí v únoru 1948. Clementis (jehož […]