Žalozpěv za 77 297 obětí (2011)

Přidal: Přemek |

Leden 25, 2011

Jiří Weil. Literárně-hudební pásmo z básnické prózy. Použitá hudba Ervín Schulhoff, hraje Tomáš Víšek – klavír. Připravila Vladimíra Lukařová.

Účinkuje Michal Pavlata.

Natočeno 2011. Premiéra 23. 1. 2011 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.; 59 min.) v cyklu Souzvuk, ke Dni památky obětí holocaustu. Repríza 19. 10. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14:51 h.); 6. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.

Lit.: anonym: Žalozpěv za 77 297 obětí. In web ČRo 3 Vltava, leden 2011 (článek). – Cit.: V srpnu 2010 uplynulo 110 let od narození novináře a spisovatele Jiřího Weila. U příležitosti Dne památky obětí holocaustu připomene Vltava jeho „Žalozpěv za 77 297 obětí“.

Weil ho věnoval českým a moravským Židům, kteří zahynuli během šoa. On sám doplatil na nacismus i na komunismus. Jako původně zapálený člen KSČ však vystřízlivěl z komunismu ještě před válkou. Transportům do ghett a vyhlazovacích táborů se vyhnul. Předstíral sebevraždu a do konce války se skrýval.

Přednes herce Michala Pavlaty doplnila autorka pořadu Vladimíra Lukařová subtilními klavírními skladbami Ervína Schulhoffa, skladatele, který zemřel za války v koncentračním táboře v Bavorsku. Pořad vysílá Vltava v neděli 23. ledna o 9.30 v cyklu Souzvuk jako další příspěvek ke Dni památky obětí holocaustu.

Žalozpěv za 77 297 obětí – 16. kapitola (Terezínské ghetto).
Stále více lidí odcházelo do ničeho, menšil se počet obyvatelstva pevnostního města. Předváděli je komisím Červeného kříže, které nic neviděly a vidět nechtěly, ukazovali jim cestičky posypané pískem, vydrhnuté chodníky, budovu s nápisem „škola“, hudební pavilón v parku, kavárnu a nemocnici. Všechno bylo předem pečlivě vymyšlené, všechno bylo sehrané a nacvičené. V oněch dnech bylo také dosti masa, ale lidé je nedostali, i maso bylo určeno pro podívanou. Bylo to maso zapůjčené z psinců.

Pro komisi Červeného kříže byla nastudována a hrána dětská opera Hanse Krásy „Brundibár“. Komise a esesáci byli velmi spokojeni s výkony dětských herců, skladatele a režiséra. Po odjezdu komise byli všichni účinkující poslání do Osvětimi, kde zahynuli v plynu.

Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich.
(Žalm 5, verš 10)

Literární pásma