Pak již nebude ani Bohumil, ani Hrabal (2006)
Literárně-hudební pásmo z juvenilních veršů Bohumila Hrabala. Připravil a komentářem doprovodil Tomáš Mazal. Hudbu v podání Orchestru Glena Millera vybral Michal Rataj. Režie Ivan Chrz.
Účinkují Jiří Schwarz a Josef Somr.
Natočeno 2006 (58 min.). Repríza 30. 3. 2014 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.) v cyklu Souzvuk a k 100. výročí narození B. Hrabala; 12. 6. 2023 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Souzvuk.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
.
Lit.: anonym: Pak již nebude ani Bohumil, ani Hrabal. In web ČRo 17. 9. 2006 (anotace). – Cit.: Do svých dvaceti let neměl Bohumil Hrabal, jeden z největších českých spisovatelů 20.století, ani zdání, co je to literatura. Na střední škole téměř trvale propadal ze všech předmětů včetně češtiny. Až náhle v roce 1935 došlo k proměně a Hrabal začal psát pod vlivem četby Ungarettiho, Apollinaira Baudelaira i Nezvala své první impresionistické verše – o láskách, maloměstských zákoutích a toulkách krajinou.
Někdy počátkem roku 1947 si sám pro sebe Bohumil Hrabal sestavuje výbor ze své dosavadní „veršované tvorby“ s důrazem na básně posledních let. Sbírce, která je jakýmsi bilancováním 34 letého autora,dává Hrabal název „Ztracená ulička“, což může být vzhledem k době i obsahu sbírky název vskutku symbolický.
Souzvuk z ranné básnické tvorby Bohumila Hrabala připravil Tomáš Mazal.