Století rozumu 1/8 (2011)

Přidal: Přemek |

Září 12, 2011

Cyklus o německé filozofii a jejím obraze v literatuře, dramatu i společenských strukturách. Překlad použitých děl Jaromír Loužil a Jan Kuneš. Připravil PhDr. Jan Kuneš. Dramaturgie Alena Zemančíková. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Miloslav Mejzlík.

Natočeno 2011. Premiéra 1. dílu 10. 9. 2011 (30 min.). Repríza 1. dílu 9. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 17:30 – 18:00 h) v cyklu Kontexty.

Obsah: 1. Německá klasická filozofie a drama. Osvícenec Immanuel Kant. – 2. Kantova etika a mravní zákon. – 3. Německá klasická filozofie a drama. Uznání, právo a stát. – 6. Hegelova Filozofie dějin. – 7. Zlom v pojetí metafyziky v německé klasické filozofii. – 8. Vědomí a absolutno – dvojí pojetí rozumu v německé klasické filozofii. Premiéra 17. 12. 2011.

Lit.: Zemančíková, Alena: Nový sobotní cyklus na Vltavě – Století rozumu. In web ČRo, září 2011 (anotace). – Cit.: V sobotu 10. září v 16:00 otevíráme na Vltavě nový osmidílný cyklus o německé filozofii a jejím obraze v literatuře, dramatu i společenských strukturách s názvem Století rozumu. V prvním díle se filozof Jan Kuneš věnuje Immanuelu Kantovi a vymezení pojmu osvícenství.

Doba osvícenství je přechodem od starého světa k novému, cestou k překonání předsudků, pověr a fanatismu až k celkové emancipaci člověka skrze rozum a vzdělání. Německá klasická filosofie bývá srovnávána s Platónovým a Aristotelovým vystoupením v antickém Řecku, které bylo podobně časově krátké a přitom určující.

Velký příběh německé klasické literatury a filozofie začíná u Immanuela Kanta, filozofa, který po celý život nevytáhl paty z rodného Královce, a přece pohnul myšlením v celé Evropě. V obratu, který bývá nazýván jako kopernikánský, opouští Kant definitivně tradiční theocentrické východisko poznání a nahrazuje je východiskem soustředěným v člověku. Lidská subjektivita se stává základem našeho rozumění světu a také východiskem našeho jednání ve světě. Kant ono jednání vidí v lidství, v humanitě, jež je jádrem i podmínkou svobody.