Páteční večer – Člověk ve věku nesvobody (2007)

Přidal: Přemek |

Únor 6, 2007

Večer, věnovaný stému výročí narození Josefa Šafaříka, významného brněnského filozofa – autodidakta, jehož dílo smělo veřejně vyjít až po roce 1990. Kromě ukázek z díla J. Šafaříka (např. Mefistův monolog) uslyšíme dosud neuveřejněný rozhovor Antonína Přidala s Josefem Šafaříkem z roku 1991, ukázky z korespondence s Josefem Topolem a vzpomínky pamětníků. Připravila Olga Jeřábková. Na pořadu spolupracovali David Drozd, Miloš Štědroň a Hana Šráčková. Technická spolupráce Marie Stojanová a Radek Štěpánek. Režie Hana Mikolášková.

Účinkují Ondřej Mikulášek, Jiří Dušek a Michal Bumbálek.

Připravilo Brno v roce 2007. Premiéra 9. 2. 2007 (Vltava, 20:00 – 22:00 h.; 120min.). Repríza 9. 11. 2012 k 120. výročí narození Josefa Šafaříka pod názvem Filozof ve věku nesvobody; 28. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h); 13. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma; 19. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma.

Lit.: Jeřábková, Olga: Člověk ve věku nesvobody. In web ČRo 3 Vltava, 28. 4. 2017 (článek). – Cit.: Páteční večer věnovaný Josefu Šafaříkovi, významnému brněnskému filozofovi, jehož dílo smělo veřejně vyjít až po roce 1990.

11. února letošního roku uplynulo 110 let od narození a 23. dubna 25 let od úmrtí filozofa Josefa Šafaříka, autora mimo jiné knih esejů Sedm listů Melinovi, Člověk ve věku stroje, Cestou k poslednímu. Josef Šafařík ovlivnil svým myšlením řadu známých osobností – k jeho odkazu se hlásili Václav Havel, Antonín Přidal anebo básník Jiří Kuběna.

Rok před jeho smrtí – v roce 1991 – s ním natočili Antonín Přidal a Olga Jeřábková několik rozhovorů. Ty se staly základem Pátečního večera s názvem Filozof ve věku nesvobody, který vznikl v roce 2012. Zaznívají v něm také vzpomínky pamětníků, ukázky z Šafaříkových textů a také z rozsáhlé korespondence s dramatikem Josefem Topolem i rozhovor s vydavatelkou jeho díla Jitkou Uhdeovou.

Tak jako žádná umělecká akademie neudělá z člověka malíře, tak ani fakulta nemůže udělat z člověka filosofa. Ovšem, že technika celý můj vývoj velmi zdržela, byla však dobrá, protože mi ukázala cestu vědy a maloměšťácký svět, který mě vždy odpuzoval. Josef Šafařík

Tato slova si poznamenal filozof Josef Šafařík, prostějovský rodák, vystudovaný inženýr, který se už v roce 1938 rozhodl pro svobodné povolání a věnoval se filozofii a esejistice. Celý svůj život prožil v Brně, v blízkosti filozofické fakulty, kam až do roku 1990 nesměl vstoupit.

V roce 1947 vydal svoji první knihu Sedm listů Melinovi, která byla oceněna v soutěži nakladatelství Družstevní práce, o rok později však byla stažena z prodeje. Až do roku 1990 nesměla jeho díla vycházet – výjimkou byl rok 1967, kdy mohl vydat svůj esej Člověk ve věku stroje. Josef Šafařík ovlivnil svým myšlením řadu známých osobností – k jeho odkazu se hlásili Václav Havel, Antonín Přidal anebo básník Jiří Kuběna. Po roce 1990 mu byl udělen čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně a Řád Tomáše G. Masaryka. Dočkal se ještě vydání svého rozsáhlého vzpomínkového eseje Cestou k poslednímu, který vyšel v roce 1991 v nakladatelství Atlantis. Svůj postoj k politice vyjádřil Josef Šafařík mnohokrát, např. i těmito slovy:

Umělec má promlouvat svým dílem a politiku přenechat politikům. Josef Šafařík

V Pátečním večeru nahlížíme také do deníku Šafaříkovy manželky Anny, s níž prožil celý život. Je v něm i záznam z dopisu od manžela:

Jestli se smrtí vše končí a já už nemám být s Tebou dále i po smrti, chci být raději atheistou. Jaké by to bylo pro mne nebe, kdybych Tě ustavičně hledal? Josef Šafařík

Ze záznamu uslyšíme také rozhovor Josefa Šafaříka s Antonínem Přidalem a vzpomínku Václava Havla. Muzikolog Miloš Štědroň připomeneme Šafaříkův vztah k hudbě, například k oblíbenému Janáčkovi a Debussymu.

Literární pásma