Proti hlavě prašivé (2006)

Přidal: Přemek |

Únor 6, 2007

Literárně-hudební pásmo z léčebných návodů, rad, čár a zaříkávání z knihy ‚Kdo pije vlčí mlíko aneb Jak se léčilo za starodávna’, kterou sestavil Miroslav Huptych. Připravil Miloš Doležal. Skladby Three Brothers a Jiřího Váchala vybral Tomáš Pergl. Režie Markéta Jahodová.

Úvodní slovo Markéta Jahodová.

Účinkují Josef Somr a Jaroslava Obermaierová.

Premiéra 10. 2. 2007 (Vltava, 9:32 – 10:30 h.; 545 min.).

Pozn.: Nemoci provázejí lidstvo odedávna. V dřívějších dobách se je lidé snažili překonat pomocí léčebných účinků rostlin, a tak zkušenosti předávané z generace na generaci byly univerzitou lidových léčitelek, bab kořenářek. Ty navíc léčbu často doplňovaly magickými praktikami, čáry, kouzly a zaříkadly, neboť choroby se vysvětlovaly jako boží trest za hříšný život, který je možno zažehnat.

Tajemnost a nepochopitelnost příčin nemocí inspirovaly imaginaci léčitelů. Třeba když žádal o radu opilec nebo opilcova žena, dostalo se jim odpovědi: „Když se umrlec vínem umyje, a to víno se potom některému opilci do pití přidá, zoškliví se mu nápoj, a on od opilství upustí.“

Česká obrozenecká elita v 19. století vyzývala na stránkách vlasteneckých časopisů k zapisování lidových pohádek, pověstí, zvyků, obřadů a pověr. Tohoto úkolu se ujali především vesničtí faráři a učitelé, kteří výsledky své práce hojně publikovali v nejrůznějších časopisech a vydávali knižně. Zatím poslední knižní výbor z těchto léčebných návodů, čárů a zaříkávání (od 14. do 19. století) uspořádal Miroslav Huptych a v roce 2005 vydal pod názvem Kdo pije vlčí mlíko aneb Jak se léčilo za starodávna. Syrovost se tu potkává s magií, pohanské s křesťanským, divoké s rituálním. Sám editor M. Huptych k tomu poznamenává: „V pověrečných návodech a zaříkávadlech jsem nacházel poezii. Bohatý zdroj článků o lidovém léčení jsem nalezl v časopise Český lid, který od roku 1892 redigoval neobyčejně vzdělaný národopisec a hlavní bibliotékář Národního muzea Čeněk Zíbrt.“ (anotace)

Literární pásma