Já o studnici vím … (2007?)

Přidal: Přemek |

Červen 29, 2007

Literárně-hudební pásmo z dopisů a básní španělského mystika a básníka svatého Jana od Kříže. Překlad poezie Gustav Francl, překlad dopisů Eduard Hodoušek. Připravila Jana Doležalová. Hudbu vybrala Wanda Dobrovská. Režie Markéta Jahodová.

Účinkují Jana Franková, Jan Kačer a Jan Novotný.

Natočeno 2007 (?). Repríza 19. 12. 2010 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.) v cyklu Souzvuk; 11. 12. 2011 (ČRo 3 Vltava, 9:00 h.; 52 min) v cyklu Souzvuk; 27. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Souzvuk; 24. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h) v cyklu Souzvuk.

Lit.: Doležalová, Jana: Já o studnici vím – Souzvuk z básní a dopisů sv. Jana od Kříže. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2011 (článek). – Cit.: Před 420lety – 14. prosince 1591 – umírá nemocen a vysílen španělský mystik, karmelitán, básník a teologJuan de Yepes, známější pod jménemsvatý Jan od Kříže. Jeho dílo patří k základním kamenům velké duchovní a kulturní tradice latinského Západu a náš rozhlasový Souzvuk sestavený z jeho básní a korespondence je malou připomínkou tohoto patrona – nejen – španělských básníků. Souzvuk připravila Jana Doležalová. Režie Markéta Jahodová.

Španělský mystik, karmelitán, básník a teologJuan de Yepes, známější pod jménemsvatý Jan od Kříže, byl dle svědectví současníků vzdělancem a intelektuálem, který se ale neštítil manuální práce. Byl mužem malé, nenápadné postavy a skromného chování, ale neúnavné energie a pracovitosti, pro kterou mu v klášteře přezdívali „tichý pilník“. Jeho spolubratři na něj vzpomínali jako na člověka, který se rád smál, rád zpíval a dokonce tančil, byl přátelský a srdečný, na druhé straně miloval samotu a ústraní, znal smutek, strach a utrpení.

Narodil v roce 1542 ve Fontiveros ve velmi chudé rodině. Byly mu dva roky, když zemřel jeho otec a na podvýživu jeden z bratří. Matka se s dvěma syny uchýlila do Medina del Campo, kde se v místním sirotčinci Janovi dostalo prvního vzdělání. V roce 1563 úspěšně dokončuje humanitní studia na jezuitské koleji a vstupuje do karmelitánského kláštera v Medině. Během studií teologie na univerzitě v Salamance prochází vnitřní krizí, tehdejší karmelitánské kláštery nenaplňují jeho ideál kontemplativního života. Uvažuje o vstupu ke kartuziánům. Brzy po svém svěcení na kněze se poprvé setkává s Terezií z Avily, která ho získává pro reformu Karmelu. Terezii je dvaapadesát let, Janovi necelých pětadvacet. Přes velký věkový rozdíl jej Terezie nazývá „malým Senecou“. Jan je činný jako novicmistr, zpovědník a spirituál v několika klášterech.

V řádu propukají ostré spory mezi bratry tzv. původního řádu a bratry, kteří se hlásí k reformě. V noci 2. prosince 1567 je Jan od Kříže jako hlavní představitel reformy zajat, odvlečen do Toleda a odsouzen pro své rebelantství k přísnému žaláři. A právě tady, uprostřed lidské i duchovní bezmoci a opuštěnosti, za „temné noci“, prožije hluboké osvobození a sjednocení s Bohem. Ještě v žaláři tuto svoji zkušenost zachycuje v básních, které později vyloží ve svých komentářích. Píše: „Duše měla na sobě bílý šat víry, když se vydala na cestu temnou nocí… uprostřed vnitřní temnoty a tísně…vytrvale a věrně trpěla… procházela tím vším utrpením, aniž by zklamala milovaného“. Po devíti měsících se Janovi od Kříže podařilo z vězení uprchnout.

Zbylých dvanáct let života zasvětil v odlehlé Andalusii, kde denně chodí patnáctikilometrové pochůzky, reformě Karmelu a svému ideálu kontemplativního života. Umírá nemocen a vysílen 14. prosinec 1591 – před 420 lety. Hispanista Josef Forbelský o Janově textech napsal: „Je to poezie, v níž se slila odvěká biblická tradice s tradicí básníkovy současnosti , s nejryzejší kultivovanou a lidovou lyrikou španělské renesance. Tato směs byla autorem pozvednuta do oněch závratných výšin, kde věci lidské opouštějí své dosavadní prostředí, svou temnou noc a rozplývají se v plameni lásky žhavém.“

Lit.: anonym: Já o studnici vím… In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2010 (článek). – Cit.: Mezi nejpozoruhodnější básníky španělské literatury bezesporu patří svatý Jan od Kříže, literát, teolog, karmelitán a učitel církve.

Jeho dílo patří k podstatám velké duchovní a kulturní tradice latinského Západu a náš rozhlasový Souzvuk sestavený z jeho básní a korespondence je malou připomínkou tohoto patrona – nejen – španělských básníků. Souzvuk připravila Jana Doležalová. Režie Markéta Jahodová.

Jan od Kříže (španělsky Juan de la Cruz), rodným jménem Juan de Yepes (24. červen 1542 Fontiveros – 14. prosinec 1591 Ubeda) byl římskokatolický kněz (vysvěcen 1567), mnich řádu karmelitánů, jehož dílo představuje vrchol španělské křesťanské mystiky.

V jednadvaceti letech vstoupil do karmelitánského řádu, kde přijal jméno Jan od sv. Matouše. Později se připojil k reformě karmelitánského řádu, kterou započala v její ženské větvi sv. Terezie od Ježíše (z Ávily), a byl vůbec prvním, kdo oblékl hábit reformovaného řádu, tzv. bosých karmelitánů a začal žít podle původní karmelitánském řehole v konventu v Duruelu (tehdy začíná důsledně používat jméno Jan od Kříže). Účastnil se zakládání reformovaných konventů a formoval mnichy a novice, kteří v těchto konventech žili. Postupně vzrůstalo napětí mezi „bosými“ a „obutými“ karmelitány, při němž došlo k násilí ze strany „obutých“ na hlavních představitelích reformy, zvl. Janu od Kříže. Po devět měsíců (prosinec 1578 až srpen 1579 byl držen ve vězení toledského konventu, kde také vznikly jeho nejznámější duchovní básně. Po útěku z vězení působil jako zpovědník karmelitánských mnišek (na žádost Teresie z Avily) a postupně jako převor několika domů, posléze jako představený reformovaných konventů v Andalusii. V posledním období svého života neměl žádné zvláštní poslání v rámci svého řádu.

Již za jeho života se podařilo prosadit oddělení bosých karmelitánů od tzv. „obutých“, tedy těch, kdo se k reformě řádu nepřipojili. Nejprve byla vytvořena samostatná provincie bosých bratří v Kastilii, nakonec byl řád osamostatněn a roku 1593 získal svého vlastního generálního představeného. Za svatého byl prohlášen 27. prosince 1726, učitelem církve v roce 1926. V katolickém kalendáriu připadá jeho svátek na 14. prosinec.

Literární pásma