Zdeněk Kalista: Utržená skála osudu (2007)

Přidal: Přemek |

Prosinec 19, 2007

Literárně-hudební pásmo z textů a veršů českého historika, básníka a esejisty inspirovaných cestami do Itálie. Z knih Italský skicář, Veliká noc, Smuteční kytice a Po proudu života sestavil a úvodem doprovodil Miloš Doležal. Režie a výběr hudby Markéta Jahodová.

Účinkují Martin Myšička, Ladislav Frej a Lenka Novotná.

Natočeno 2007. Premiéra 30. 12. 2007 (Vltava, 9:30 h.).

Lit.: Doležal, Miloš: Utržená skála osudu. In Týdeník Rozhlas 52/2007, s. 11 (anotace). – Cit.:
„Promnul jsem si oči:jakési neznámé místo ještě v Apeninách! Vlak,probíjející se hlomozně podzemím,vyrazil na chvíli do volné noci.“ Tak popisuje svůj „vstup“do Itálie Zdeněk Kalista (1900-1982), rodák z Benátek nad Jizerou, v oboru historiografie žák Pekařův, uznávaný též jako literát s širokým spektrem působnosti: básník, překladatel, esejista, kritik, editor, vysokoškolský pedagog a znalec českého baroka. Jeho život se vinul v soutěskách dvacátého století,proto mu neméně náleží také přídomky avantgardista, svobodný zednář, komunista dvacátých let, konvertita ke katolictví, vězeň komunistických kriminálů, zapovězený autor, v závěru života člověk odkázaný na pomoc druhých, neboť ztratil zrak.

K celoživotním stálicím jeho přebohatého života patřila Itálie – sněná i dobývaná, pokoušená i probouzející. Sněná od benátského dětství a dobývaná kontinuálně z různých stran a úhlů – v překládání italské poezie a latinských textů, ve vlastní poezii, v esejistice Italského skicáře, v historických studiích (například Karel IV.a Itálie)a samozřejmě i v širokodechých pamětech Po proudu života. A jistojistě v samotném poutničení.

Zdeněk Kalista se do Itálie vypravil několikrát: důležité jsou jeho tři cesty v letech 1923, 1925 a 1926 naplněné až po okraj průchody městy, setkáními a bádáním v archivech a muzeích. A uhranutím středomořskou kulturou, o čemž svědčí jeho zápisky a verše, fejetony a eseje. Tu první a nejzásadnější italskou cestu uskutečnil se svým přítelem spisovatelem Josefem Knapem v únoru 1923.

KalistovskýmSouzvukem se symbolicky loučíme s celoročním vltavským projektem Italský rok.

Literární pásma