Bol lásky prodejné (2013)
Rozhlasová kompozice na motivy stejnojmenné knihy Aleny Wagnerové, s použitím citací z knihy „Sidonie Nádherná a konec střední Evropy“ od téže autorky a klavírních skladeb (Zdeněk Fibich). Připravil a uvádí Jan Tůma.
Hovoří Alena Wagnerová, účinkují Jitka Tůmová a Ivan Řezáč.
Natočeno 2013. Premiéra 2. 11. 2013 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 60 min) v rámci cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
Pozn.: Pořad o knize sestavené z dopisů z pozůstalosti Johannese Nádherného. Alena Wagnerová, autorka bestselleru o životě české baronky a mecenášky Sidonie Nádherné, se v nejnovější knize zabývá osudy Sidoniina bratra, dekadentního „antihrdiny“, ušlechtilého ducha, estéta a sebevraha.
Lit.: Marešová, Milena M.: „Bol lásky prodejné“ – prostitutky píšou Johannesu Nádhernému z Borutína. In web ČRo 3 Vltava, září 2013 (článek + zvuková ukázka). – Cit: Bol lásky prodejné se jmenuje kniha, do níž Alena Wagnerová shromáždila korespondenci uchovanou z pozůstalosti Johannese Nádherného z Borutína, staršího bratra „krásné baronky“ Sidonie. Pisatelky byly prostituky. Nakolik je soubor korespondence Johannese Nádherného ojedinělý? Aleny Wagnerové se ptala redaktorka Milena M. Marešová.
„A budu se modlit, abychom se my a všichni, které milujeme, sešli v onom lepším světě, kde je také milovaný tatínek, kde není smutku, touhy po domově, žádných starostí, smrti ani nemoci, žádné odloučení, ani opuštěné květy, ale jen radost, a kde my všichni chválíme Boha.“
V roce 1897 odjel Johaness Nádherný z Borutína (1884-1913) z rodných Vrchotových Janovic, spolu se svým mladším bratrem Karlem, do Prahy. Bydleli ve Strakově akademii, rok předtím otevřené koleji pro studující syny ze šlechtických rodin. Nádherných patřili mezi platící studenty, a pokud měli obtíže, pak nebyly hmotného rázu – pokud strádali, pak citově, protože přede dvěma lety jim zemřel otec a ve Vrchotových Janovicích zůstala ovdovělá matka a sestra, Karlovo dvojče, „krásná baronka“ Sidonie.
Co nabízel tehdejší svět? Konec století jako by ohlašoval nejeden zlom. Sidonie, „Sidi“, model pro portrét Maxe Švabinského a přítelkyně Rainera Marii Rilka a Karla Krause, byla první majitelkou automobilu široko daleko od novogotického janovického zámku. Ale mladým pánům přicházejícím do velkoměsta se mimo poznatků technických, uměleckých či společenských (Johaness studoval filosofii, četl Nietzscheho i Masaryka), nabízel i velmi tradiční svět – či, jak bývá označován, polosvět – prostředí nevěstinců, veřejných domů, prostituce… Právě Johannes Nádherný zanechal originální svědectví v podobě lístků, vzkazů, „dopísků“ zasílaných tzv. prodejnými ženami mužům, aby se připomněly, aby je vyzvaly k opětovné návštěvě. Když Alena Wagnerová psala knihu o Sidonii Nádherné, konvolut korespondence Johannese Nádherného jí nabídl osobitý pohled do časů dávno minulých. Na jedné straně upřímné přátelství s Antonínem Podlahou, od roku 1920 biskupem pražským, na straně druhé, od šestnácti let, jak čteme v doslovu Mileny Lendnerové „mladý baron měl pro pražské prostitutky nezpochybnitelnou slabost; udivuje nás nejen počet těchto služebnic Erota, které mu poskytly požadovanou službu, ale i Johannesovo zdvořilé a laskavé chování k nim. Vždyť korespondence mezi klientem a prostitutkou nepatří zrovna k běžné formě komunikace v tomto oboru podnikání. Běžné nebylo ani přijímat kněžky lásky ve vlastním bytě – a baronův deník dokládá, že ani tento způsob společenských styků mu nebyl proti
mysli.“
O čem „lehké ženy“ psaly? „Moje milé srdíčko Janesy. Děkuji pěkně nastokrát za ten pěkný pukét můj miláčku proč dneska nepřicházíš včera řekls dnes přijdeš a teď píšeš že nepřijdeš prosím přiď teď já čekám ty víš když tady nejsi a já tam nemohu spát stále myslí mé srdce stále stále na tebe já pokryji tvé pěkné oči 1000000000 polibků. Anuška jen tvoje prosím přiď sem a rychle.“ Johannes Nádherný, nakažený pohlavní chorobou, spáchal sebevraždu v devětadvaceti letech, 28. května 1913.
Součástí knihy Bol lásky prodejné je bohatý obrazový materiál a studie o pražské prostituci, jejím prostředí a podobách v prvním dvacetiletí dvacátého století z pera historičky Mileny Lenderové.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku