Divadla malých forem (1965, 2013)

Přidal: Přemek |

Duben 21, 2008

Přehlídka divadelních scén a písní z let 1959-1964. Připravil, sleevenote Milan Schulz. Obálka Ivan Böhm. Grafická úprava Ladislav Rada. Fotografie Jan Lukas, dr. Jaromír Svoboda, Miroslav Tůma, Milan Rybár, Otakar Rybák. Odpovědná redaktorka Ludmila Vrkočová. Redakční a režijní spolupráce Jarmila Bezděková a Zdeněk Petr.

Účinkují Jiří Suchý, Miroslav Horníček, Waldemar Matuška, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Jiří Šlitr, Vlasta Kahovcová, Ljuba Hermanová, Ivan Vyskočil, Václav Sloup, Helena Lehká, Oldřich Velen, Hana Smrčková, Darek Vostřel, Jiří Lír, Vlastimil Bedrna, Jiří Šašek, Věra Neužilová, J. R. Pick, Ladislav Županič, Marta Kubišová, Jozef Hajdučík, Hilda Michalíková, Zora Kolínská, Zuzka Lonská, Luboš Hrůza, Lubomír Černík, Jiří Jurka, Dobroslav Riegl, Miroslav Výlet, Karel Augusta a Ladislav Frej.

Nahráno ve studiích Státního hudebního vydavatelství, Čs. rozhlasu a v sálech jednotlivých divadel. Vydal Supraphon v roce 1965 pro Gramofonový klub (3 LP, DV 15249 až DV 15251, 23:20, 25:00, 23:50, 24:15, 22:50 a 23:50). Reedice Supraphonline, 30. 5. 2013 (jen mp3).

Pozn.: Reprezentativní výběr nahrávek pražských i mimopražských malých scén (Semafor, Divadlo Na zábradlí, Rokoko, Paravan, Divadlo v Alfě, Divadélko poézie, Tatra revue, Kabaret Štafle, Večerní Brno).

Obsah: LP 1/1 – DIVADLO SEMAFOR, Praha; ČLOVĚK Z PŮDY – 1. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Dítě školou povinné (foxtrot, albová verze, zpěv Jiří Suchý a vokální kvarteto, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem), 2. Jiří Suchý – Scéna z 2. části (Miroslav Horníček – Antonín Sommer, spisovatel, Jiří Suchý – Malý lord Fauntleroy); ZUZANA JE SAMA DOMA – 3. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Píseň o rose (zpěv Jiří Suchý, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem); TAKOVÁ ZTRÁTA KRVE – 4. Jiří Šlitr / William Shakespeare / Jan Vladislav – Píseň o koni (zpěv Jiří Suchý a Waldemar Matuška, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem); ŠEST ŽEN – 5. Jiří Suchý / Miroslav Horníček – Monolog (Miroslav Horníček – Muž s knihou), 6. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Kapka žárlivosti (píseň, zpěv Hana Hegerová, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem), 7. Jiří Suchý / Miroslav Horníček – Monolog (Miroslav Horníček – Muž s knihou), 8. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Růžová pentle (píseň, zpěv Eva Pilarová, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem).

LP 1/2 – ZUZANA JE SAMA DOMA – 9. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Malé kotě (píseň, zpěv Eva Pilarová, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem); JONÁŠ A TINGL-TANGL – 10. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Chybí mi ta jistota (píseň, zpěv Jiří Šlitr a Jiří Suchý, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem), 11. Jiří Suchý / Jiří Šlitr – Dialog (hovoří Jiří Suchý a Jiří Šlitr), 12. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Tulipán (píseň, zpěv Jiří Suchý, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem); RECITAL 64 – 13. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Labutí píseň (píseň, zpěv Jiří Suchý a Vlasta Kahovcová, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem), 14. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Blues o světle (2. verze, zpěv Jiří Suchý, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem).

LP 2/1 – DIVADLO NA ZÁBRADLÍ, Praha; KDYBY TISÍC KLARINETŮ – 15. Jiří Suchý – Pověrčivý uzenář (píseň, zpěv Jiří Suchý, hraje Jaromír Vomáčka se skupinou divadla Na zábradlí); FAUST, MARKÉTKA, SLUŽKA A JÁ – 16. Jaromír Vomáčka / J. W. Goethe / Jiří Suchý – Píseň o myši a jedu (zpěv Ljuba Hermanová, hraje Jaromír Vomáčka se skupinou Divadla Na zábradlí); AUTOSTOP – 17. Ivan Vyskočil – Motomorfóza (přednáška doc. Járy Macka, účinkuje Ivan Vyskočil – docent Macek); DEVĚT KLOBOUKŮ NA PRAHU – 18. Vladimír Vodička / Pavel Kopta – Praha je Praha (popěvek, zpívá Ljuba Hermanová, hraje Orchestr Divadla Na zábradlí); ZAHRADNÍ SLAVNOSTI – 19. Václav Havel – Scéna ze 4. dějství (učinkují Václav Sloup – Hugo Plucek, Helena Lehká – Božena Pludková, Oldřich Velen – Oldřich Pludek, Hana Smrčková – hlas v telefonu); NEJLEPŠÍ ROCKY PANÍ HERMANOVÉ – 20. Jaroslav Jakoubek – Odvržené tělo (šanson, zpívá Ljuba Hermanová, hraje Orchestr Divadla Na zábradlí).

LP 2/2 – DIVADLO ROKOKO, Praha; VYKRADENO – 21. Julian Sztattler / Darek Vostřel – Je neděle (píseň, zpívá Darek Vostřel, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem), 22. Ivan Vyskočil – Eduard Martinec vypovídá (monolog, účinkuje Jiří Lír – Eduard Martinec, jinak Bimbo); I. ROKOKOKOKTEJL – 23. Sam Coslow / Ivo Rožek – Mister Paganini (píseň, zpívá Eva Pilarová, hraje Jazzový orchestr Čs. rozhlasu, řídí Kamil Hála), 24. Vladimír Rohlena – Pan poslanec nemá čas (scéna, účinkují Darek Vostřel – vypravěč, Vlastimil Bedrna – Habrda); BAPOPO – 25. Jiří Šlitr / Jiří Suchý – Bajaja (píseň, zpěv Darek Vostřel, hraje Ferdinand Havlík se svým orchestrem); II. ROKOKOKOKTEJL – 26. Darek Vostřel – Dialog o koktejlu (učinkují Darek Vostřel a Jiří Šašek), 27. Karel Mareš / Jan Schneider – Divoký koně (twist, zpívá Waldemar Matuška, hraje Taneční orchestr Čs. rozhlasu, řídí Josef Vobruba, Miroslav Kerfurt – kytara).

LP 3/1 – DIVADLO PARAVAN, Praha; DVĚ AKTOVKY A DIPLOMATKA – 28. Alexej Fried / J. R. Pick – Teta Klára (foxtrot, zpívá Věra Neužilová a kvarteto Inkognito, hraje Sláva Kunst se svým orchestrem), 29. J. R. Pick – Monoléčky (autorské okénko, čte J. R. Pick); KUNST-APPEAL – 30. Sláva Kunst / J. R. Pick – Zkrocení zlé ženy (píseň a twist, zpívá Ladislav Županič, hraje Sláva Kunst se svým orchestrem); DIVADLO V ALFĚ, Plzeň – 31. Bohumil Ondráček / Jan Schneider – Je půl vosmý (píseň, zpívá Marta Kubišová, hraje Sextet Divadla v Alfě); DIVADÉLKO POÉZIE, Bratislava; HODINKY – 32. Rudolf Skukálek – Tragikomický rozhovor (3. výstup, účinkují Jozef Hajdučík – Káčer, Hilda Michalíková – Ňufko, žena, Zora Kolínská – Bobík, jej priateľka); TATRA REVUE, Bratislava; SEN NOCI ŠANSÓNOVEJ – 33. Pavol Zelenay / Boris Droppa – Jeseň (šansón, spieva Zuzka Lonská, hraje Tanečný orchester Tatra Revue, vedie Juraj Berczeller).

LP 3/2 – KABARET ŠTAFLE, Ostrava (satirická skupina Divadla Petra Bezruče); ČERT NA ŠTAFLÍCH – 34. Petr Mandel / Rostislav Volf – Píseň šatnáře charakterů (zpívá Luboš Hrůza, hraje Skupina Vladimíra Hajchla); SATIRICKÉ DIVADLO VEČERNÍ BRNO, Brno; HAMLET IV. ANEB CIRKUS ELSINOR – 35. Vladimír Fux – Být či nebýt (scéna, účinkují Lubomír Černík – 1. hrobník, Jiří Jurka – 2. hrobník, Dobroslav Riegl – Hamlet), 36. Ladislav Štancl / Vladimír Fux – Počmáraná zeď (píseň, zpívá Miroslav Výlet, hraje Orchestr Večerního Brna); DRAK JE DRAK ČILI KTERAK ŽUŽLIČTÍ K ROZUMU PŘIŠLI – 37. Ladislav Štancl / Vladimír Fux – Rybářská (píseň, zpívá Karel Augusta a Dobroslav Riegl, hraje Orchestr Večerního Brna, řídí Ladislav Štancl), 38. Miroslav Skála / Vladimír Fux / Vlastimil Pantůček – 14. obraz, Vězení (účinkují Karel Augusta – Šmidra, Dobroslav Riegl – Honza); AKCE H – 39. Ladislav Štancl / Vladimír Fux / Lubomír Černík – Hloubkový vrt (píseň, zpívá Ladislav Frej a Karel Augusta, hraje Orchestr Večerního Brna, řídí Ladislav Štancl), 40. Ladislav Štancl / Milan Uhde – Dejte mi koníčka (píseň, zpívá Ljuba Hermanová, hraje Orchestr Večerního Brna, řídí Ladislav Štancl), 41. Ladislav Štancl / Milan Uhde – Havranovitý blues (píseň, zpívá Ljuba Hermanová, hraje Orchestr Večerního Brna, řídí Ladislav Štancl).

Lit.: Schulz, Milan: Divadla malých forem. In booklet k LP, 1965. – Cit.: Už mnoho divadelních kritiků a teoretiků se snažilo najít nejvhodnější označení pro divadla, která začala v Československu vznikat v roce 1958. Tehdy se pro ně dosti samovolně ujal pojem „divadla malých forem“. Hned z několika důvodů. Především proto, že na počátku své činnosti produkovala vesměs drobné scénické útvary, vycházející spíše z literárního charakteru textů jejich zakládajících autorů. Aforismy, epigramy, krátké povídky, monology, stručné dialogy, literární i pohybové parodie, písničky, pantomimické etudy – to byl v různém sledu a v různé intenzitě obsah všech prvotních programů všech nově narozených scén. A druhý důvod pro označení „malé formy“ se skrýval v dosti bezděčné snaze definovat i smysl vznikajího divadelního hnutí: postavit proti přebujelosti široce pojímaných, falešně monumentálních inscenací „kamenných“ divadel kaleidoskop prostých, nenaondulovaných výroků o událostech ze včerejší ulice, z obyčejného denního života.
Tahle průkopnická kapitola proto nese právem na štítě titul „malých forem“, i když svým významem rozhodně malá nebyla. Nalezeno bylo tentokrát už jedno – směr, který byl společný najednou několika skupinám nadšenců, dychtících sdělit své pocity veřejnosti. Ale hledalo se všechno ostatní. Způsoby, jak co nejostřeji, nejpřesvědčivěji předvést obecenstvu vlastní, osobitý pohled na svět, to jest na okolí bližší i vzdálenější, na přítele, nepřítele i na sebe. Lidé, kteří by byli schopni tomuto způsobu vyhovět, a na prknech, která ještě zdaleka neznamenala ani ten okresní svět, se upřímně, nekonvenčně, otevřeně projevit. Prostředky, které by celou tuhle produkci umožnily, prostředky obvykle skromné, vybrané po malých částkách od důvěřivých diváků a rozdělené pak větším dílem na výrobní náklady a zcela nepatrným dílem na odměny tvůrcům. Sál, kde by se nadšení a nápady daly za daných podmínek uskutečnit, což většinou znamenalo dát nejdřív místnost – když už nějaká byla – vlastníma rukama zgruntu do pořádku a vlastníma rukama v ní zajistit nejnutnější provoz.
Který soubor tohle všechno postupně a s rozličným úspěchem v jednotlivých bodech nabyl, měl naději na trvání delší než pět představení. Vznikalo mnoho skupin. Mnohé z nich nepřežily ani těch pět večerů. Ale ty, co uspěly, přežily už víc než pět let a chystají se zřejmě na existenci podstatně delší. Historie další činnosti vzniklých souborů je pestrá a rozmanitá a bude stručně zachycena v charakteristikách jednotlivých divadel, zastoupených na dvou našich deskách. Společné té historii bylo samozřejmé nalézání vlastní tváře a postupná specializace ve zvolených žánrech. Už ne pouze kabaretní mozaika různorodých čísel, ale soustavné pokusy o ucelený jevištní tvar, kterému sice lze říkat „hra“, ale jenž si jen z daleka všímá ustálených konvencí běžné dramatiky. Byl to také odraz nutnosti přejít od počátečních poměrů zcela amatérských, při nichž existence divadla stála především na nadšení a obětavosti kolektivu a méně už na příslušných uměleckých schopnostech každého jednotlivce, k nezbytné profesionalizaci uměleckého, technického i administrativního provozu. Zvyšující se nároky autorské a samozřejmě i stoupající požadavky diváků si žádaly už nejen povolaných (a těch bylo zvláště při prvním vzedmutí vlny, která se vždycky brzy stane módou, dost), ale především vyvolených. To jest těch, kteří umějí, kteří mají kromě entuziasmu také talent, a to právě pro tuhle speciální příležitost.
Tak došla ke své dnešní podobě divadla, reprezentující jedno z neobyčejně pozitivních hnutí v československé kultuře, především pro naprosto jednoznačné úzké sepětí všech těchto souborů se současností, s nevulgarizovanou diváckou potřebou intelektuálního humoru, spontánního jevištního projevu, dobré zábavy. Z „malých forem“ vzešla obstojná historická kapitola dějin našeho divadla, ne nepodobná dnes už legendární historií Osvobozeného divadla nebo činnosti E. F. Buriana, což jsou ostatně – vedle řady jiných starších i novějších vlivů – právě nejplodnější otcové tohoto živého snažení.
(…)
Výběr z programů divadel, uvedených na těchto dvou deskách, není samozřejmě absolutně reprezentativní. Někdo jiný by jistě vybral jiné úryvky z her a kabaretů, jiné písničky. Snažili jsme se však zachytit podstatné části nejlepších čísel repertoárové palety zvolených divadel, aby tak alespoň zčásti vynikla jejich osobitost a různorodý přístup k vyjádření společných a jednoznačně progresívně zaměřených myšlenek. Pokud jde o písně, nechtěli jsme opakovat ty notoricky známé, které si ostatně lze opatřit na jiných deskách, ale pokusili jsme se zase vybrat písničky charakteristické pro určité divadlo nebo i jen hru. Snad si tímto výběrem většina zájemců připomene své autentické zážitky z představení, která jsou kusými úryvky nepostižitelná.
M.S.

V kompletu z roku 1965 jsou zastoupena ukázkami z představení tato divadla:
Divadlo Semafor, Praha
Divadlo Na zábradlí, Praha
Divadlo Rokoko, PrahaDivadlo Paravan, Praha
Divadlo v Alfě, Plzeň
Divadélko poézie, Bratislava
Tatra revue, Bratislava
Satirická skupina Divadla Petra Bezruče
Satirické divadlo Večerní Brno

Mluvené slovo na zvukových nosičích