Jazzman Cimrman (1985, 2011)
Text a průvodní slovo Jiří Šebánek. Hudba Karel Velebný. Hraje SHQ (Karel Velebný – klavír, Milan Vitoch – bicí, Antonín Viktora – kytara, František Uhlíř – basa). Zvuková režie Václav Zamazal. Hudební režie Josef Henke. Spolupráce na realizaci Michal Bukovič a Václav Kotek. Cover Jakub Krejčí.
Natočeno 28. 4. 1985 v Malostranské besedě v Praze. Vydal Panton v roce 1985 (Pa 8115 0563 H, stereo). Reedice Supraphon v roce 2011 (1 CD, AAD, SU 6136-2 811, 78:44).
Sestřih (26 min.) vysílán 31. 12. 2014 (ČRo 3 Vltava, 22:20 h.; 26 h.) v rámci cyklu Hudební Silvestr 2014. Připravil Václav Vraný.
Obsah: Strana A – 1. O Tibetu (rozhovor, písně Pochod tibetských poddůstojníků z povolání, Láska je jak slepá patrona, 10:40), 2. Cimrman jazzman (přednáška, 3:13), 3. Tělesná schránka (přednáška, 4:29), 4. Daleká cysta (píseň, 1:33), 5. Vyměním zubní protézu (píseň, 4:05). Strana B – 6. Albíni (přednáška, 3:38), 7. Chirurgická dumka (píseň, 1:08), 8. Manžestr (melodram, 8:54), 9. Kuželky (přednáška, 2:40), 10. Epidemia mia (píseň, 1:10), 11. Saxofon (rozhovor, 3:50), Traumatologický valčík (píseň, 2:45).
Pozn. 1: Ke koupi k dispozici v e-obchodu Supraphonline.
Pozn. 2: Dne 23. prosince 1966 v rozhlasovém přenosu z jazzové vinárny “U pavouka” oznámil dr. Even Hedvábný, za svobodna Karel Velebný, naší a světové veřejnosti historický objev truhly s rukopisy tehdy ještě neznámého českého génia rakouského původu Járy Cimrmana.
Od této chvíle se stal dr. Hedvábný-Velebný mluvčím skupiny cimrmanologů, kteří se pustili do bádání v Mistrově pozůstalosti a infromovali o něm posluchače pravidelných pořadů z vinárny “U pavouka”. Dr. Hedvábný-Velebný stál také u zrodu Divadla Járy Cimrmana, jehož iniciátorem byl Jiří Šebánek. Po dvou sezónách se oba rozhodli, že již nebudou hrát před lidmi divadlo a opustili kamennou platformu, aby se mohli plně věnovat badatelské činnosti v díle a životě Járy Cimrmana.
Po dlouholetém vyčerpávajícím úsilí se jim podařilo shromáždit zarážející důkazy o tom, že Jára Cimrman byl vlastně objevitelem a průkopníkem jazzové hudby. První stopy Cimrmana-jazzmana našel dr. Hedvábný-Velebný během svého studijního pobytu v Tibetu. Zde uslyšel poprvé Cimrmanovy skladby, těžce poznamenané jazzovými rytmy a harmoniemi. Kupříkladu “Pochod tibetských poddůstojníků z povolání”, který se stal evergreenem i v širokých masách civilního obyvatelstva Tibetu. I další skladbou, “Láska je jak lesklá patrona”, nezapře Jára Cimrman, že přednášel na vojenské konzervatoři ve Lháse dějiny slepého střeliva.
Úrodnou půdu pro to, co zasel v Tibetu, našel Cimrman později na severoamerickém kontinentu. Jeho zásluhou neskončil americký jazz u spirituálu. Poznámky v Cimrmanově novosvětském zápisníku a také fotografie, nalezená v jeho pozůstalosti, svědčí o tom, že Jára Cimrman svým stylem cimrtime, později ragtime, silně ovlivnil vývoj neworleánské zábavné hudby. Také zde, jako ostatně v řadě jiných odvětví tvůrčí činnosti, předběhl Cimrman svou dobu, když komponoval vysoce náročné, technicky obtížné jazzové improvizace, které dokázali zahrát teprve o padesát let podzěji takoví mistři, jako Charlie Parker, John Coltrane, Miles Davis a další hvězdy.
Ne náhodou projevil Sonny Rollins na Mezinárodním jazzovém festivalu v pražské Lucerně přání položit věnec k neznámému hrobu Járy Cimrmana, aby tak uctil památku autora, jehož improvizace mu vynesly světovou slávu jednoho z nejlepších tenorsaxofonistů. Jazzové hudbě zůstal Jára Cimrman věrný až do pozdního věku, kdy doma, ve staré vlasti, zkomponoval cyklus “Tělesná schránka”. V jednotlivých skladbách cyklu využil i důvěrné znalosti tibetské anatomie, doplněné zkušeností s pojizerskou zdravovědou. Díky zachované partituře, restaurované Karlem Velebným, a libretu, přeloženému Jiřím Šebánkem, si konečně můžeme poslechnout alespoň část proslulé, na svou dobu avantgardní Cimrmanovy jazzové balady “Našli ho v jiném stavu”, inspirovanou pracovními úrazy v raném textilním průmyslu. A když se ještě ke všemu, díky Járovi Cimrmanovi, dozvíme o vzniku a původu saxofonu, podivíme se, že tato deska nevyšla bez obalu, protože se v něm příliš neohřeje. Jiří Šebánek (sleevenote)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Cover Jakub Krejčí.
Obsah: Strana A – 1. O Tibetu (rozhovor, písně Pochod tibetských poddůstojníků z povolání, Láska je jak slepá patrona, 10:40), 2. Cimrman jazzman (přednáška, 3:13), 3. Tělesná schránka (přednáška, 4:29), 4. Daleká cysta (píseň, 1:33), 5. Vyměním zubní protézu (píseň, 4:05). Strana B – 6. Albíni (přednáška, 3:38), 7. Chirurgická dumka (píseň, 1:08), 8. Manžestr (melodram, 8:54), 9. Kuželky (přednáška, 2:40), 10. Epidemia mia (píseň, 1:10), 11. Saxofon (rozhovor, 3:50), Traumatologický valčík (píseň, 2:45).
Dne 23. prosince 1966 v rozhlasovém přenosu z jazzové vinárny „U pavouka“ oznámil dr. Even Hedvábný, za svobodna Karel Velebný, naší a světové veřejnosti historický objev truhly s rukopisy tehdy ještě neznámého českého génia rakouského původu Járy Cimrmana.
Od této chvíle se stal dr. Hedvábný-Velebný mluvčím skupiny cimrmanologů, kteří se pustili do bádání v Mistrově pozůstalosti a infromovali o něm posluchače pravidelných pořadů z vinárny „U pavouka“. Dr. Hedvábný-Velebný stál také u zrodu Divadla Járy Cimrmana, jehož iniciátorem byl Jiří Šebánek. Po dvou sezónách se oba rozhodli, že již nebudou hrát před lidmi divadlo a opustili kamennou platformu, aby se mohli plně věnovat badatelské činnosti v díle a životě Járy Cimrmana.
Po dlouholetém vyčerpávajícím úsilí se jim podařilo shromáždit zarážející důkazy o tom, že Jára Cimrman byl vlastně objevitelem a průkopníkem jazzové hudby. První stopy Cimrmana-jazzmana našel dr. Hedvábný-Velebný během svého studijního pobytu v Tibetu. Zde uslyšel poprvé Cimrmanovy skladby, těžce poznamenané jazzovými rytmy a harmoniemi. Kupříkladu „Pochod tibetských poddůstojníků z povolání“, který se stal evergreenem i v širokých masách civilního obyvatelstva Tibetu. I další skladbou, „Láska je jak lesklá patrona“, nezapře Jára Cimrman, že přednášel na vojenské konzervatoři ve Lháse dějiny slepého střeliva.
Úrodnou půdu pro to, co zasel v Tibetu, našel Cimrman později na severoamerickém kontinentu. Jeho zásluhou neskončil americký jazz u spirituálu. Poznámky v Cimrmanově novosvětském zápisníku a také fotografie, nalezená v jeho pozůstalosti, svědčí o tom, že Jára Cimrman svým stylem cimrtime, později ragtime, silně ovlivnil vývoj neworleánské zábavné hudby. Také zde, jako ostatně v řadě jiných odvětví tvůrčí činnosti, předběhl Cimrman svou dobu, když komponoval vysoce náročné, technicky obtížné jazzové improvizace, které dokázali zahrát teprve o padesát let podzěji takoví mistři, jako Charlie Parker, John Coltrane, Miles Davis a další hvězdy.
Ne náhodou projevil Sonny Rollins na Mezinárodním jazzovém festivalu v pražské Lucerně přání položit věnec k neznámému hrobu Járy Cimrmana, aby tak uctil památku autora, jehož improvizace mu vynesly světovou slávu jednoho z nejlepších tenorsaxofonistů. Jazzové hudbě zůstal Jára Cimrman věrný až do pozdního věku, kdy doma, ve staré vlasti, zkomponoval cyklus „Tělesná schránka“. V jednotlivých skladbách cyklu využil i důvěrné znalosti tibetské anatomie, doplněné zkušeností s pojizerskou zdravovědou. Díky zachované partituře, restaurované Karlem Velebným, a libretu, přeloženému Jiřím Šebánkem, si konečně můžeme poslechnout alespoň část proslulé, na svou dobu avantgardní Cimrmanovy jazzové balady „Našli ho v jiném stavu“, inspirovanou pracovními úrazy v raném textilním průmyslu. A když se ještě ke všemu, díky Járovi Cimrmanovi, dozvíme o vzniku a původu saxofonu, podivíme se, že tato deska nevyšla bez obalu, protože se v něm příliš neohřeje. Jiří Šebánek (sleevenote)