Oněgin byl Rusák (2008)

Přidal: Přemek |

Červenec 7, 2008

Irena Dousková. Hudba a text Vladimír Mišík. Akustická kytara Vladimír Merta. Hraje skupina Nerez. Zpěv Vladimír Mišík a Vladimír Merta.

Vypráví Barbora Hrzánová.

Vydal Supraphon 20. června 2008 (2 CD, SU 5911-2 832, 2:25:34).

Pozn.: Je rok 1982, Helenka Součková, hrdinka románu Hrdý Budžes, přesídlila z Ničína do Prahy, povyrostla a začala navštěvovat gymnázium Nad štolou. Její další osudy zveřejnila autorka Irena Dousková v knize nazvané Oněgin byl Rusák. První díl, Hrdého Budžese, proslavila Barbora Hrzánová nejprve na scéně příbramského divadla, posléze pak ve stejnojmenné nahrávce Supraphonu. Logicky je tedy pro pokračování bestseleru ve zvukovém vydání opět ideální představitelkou. Deníkový záznam života studentky v období normalizace připomíná plíživou nesvobodu sešněrované společnosti, kdy studentský nevinný žert mohl svému autorovi přivodit osudové problémy. Stejně jako v Budžesovi, je tíživá atmosféra doby tušena v pozadí. V popředí zájmu hrdinky jsou její milostné, rodinné a školní problémy, popisované s upřímností a komickými detaily, jež si tolik získaly přízeň čtenářské i posluchačské veřejnosti. Drobné osobní vzpoury hrdinů příběhu, v naší současnosti již působící humorně, připomenou totalitu v celé její obludnosti. K ilustraci éry osmdesátých let přispějí i úryvky z dobových písní.

Obsah: CD 1 – 1. Strýček byl legionář (20:52), 2. Sedí, pije, cigarety kouří (11:35), 3. Miláčku, vrať se (4:55), 4. Kdyby se tolik nesnažil (9:53), 5. To jsou zas ňáký trable (9:37), 6. Jak uhry pod mýdlem (8:05), 7. Cirhóza, trombóza, dávivý kašel (10:18), 8. Přijde Mikuláš, dá ti guláš (3:45); CD 2 – 1. Pravda je omamná květina (5:21), 2. S nahrávkou vlčích smeček (5:15), 3. Ten krásný dlouhý tón (6:21), 4. Přicházejí maršálové (7:10), 5. Zdalipak tě něco nebolí (2:18), 6. V parku se hejbe ten chlap (6:16), 7. Už mají mou stopu (9:59), 8. Pár zbytků pro krysy (9:17), 9. Ještěže je tady máma (9:10), 10. Žralok zuby má jak nože (anebo jen cár přízemní mlhy, 15:19).

Lit.: Globuska: Hrdý Budžes vyrostl a vyzrál… In web FotoTerárium, 21. 11. 2015 (recenze). – Cit.: Z malé holčičky se stává velká slečna a to s sebou přináší první lásku i vyzrálejší vnímání reality a dění kolem sebe. Humor neubírá na síle, naopak je břitší a smíchaný s notnou dávkou zklamání z poznání… Oněgin byl rusák jako pokračování bestseleru Hrdý Budžes dozrál a baví stále skvěle.

Kombinace ironického humoru a hlasu Báry Hrzánové je téměř vždy sázkou na jistotu. Jako malá Hanička byla roztomilá, jako dospívající slečna je přidrzlá, emočně rozháraná, ale stejně svá jako tomu bylo dřív.

Tlustá už nejsem, ale blbá jsem pořád stejně…

Oněgin byl rusák je plný postupného rozčarování. Dětská naivita se mění v pubertální vzdor a tím se i vývíjí vlastní názor – na věci, které se dějí v přímé blízkosti i ty, proti kterým by ráda bojovala, leč nemůže. Dobovou náladu výborně doprovází hudební podkres. I v prvním díle měl člověk pocit, že navozuje tu správnou atmosféru. V tomto dílu je celkové zpracování ještě lepší. Umožňuje posluchači vrátit se do doby, kdy nic nebylo řečeno jen tak mimochodem a kdy i malá neplecha nebo truc pomáhaly v boji proti režimu.

Ačkoliv stejně jako v minulém díle neřeší zásadní problémy, posluchačská základna je opravdu široká. Právě vzhledem k tomu, že podává obraz tehdejší doby z pohledu dospívající slečny, se může líbit jak těm, kteří dobu zažili a zavzpomínají si tak na staré časy, tak i mladším ročníkům, kterých se tato doba sice nedotkla, ale představu by o ní mít měli.

První láska, srážka s dospělostí a utváření vlastní identity – to vše společně s milým komentářem Barbory Hrzánové jsou dvě a půl hodiny humoru, ke kterému se rádi vrátíte. Děj nekulhá, ani se zbytečně nenatahuje. Prostě vám jen ukáže, jak se žilo v 80. letech.

Mluvené slovo na zvukových nosičích