K tabuli půjde… (1988, 1990)

Přidal: Přemek |

Červenec 31, 2008

Rudolf Křesťan. Výběr z knih fejetonů Myš v 11. patře a Slepičí krok. Výběr hudby Jiří Bartoš. Hraje Traditional Jazz Studio, řídí Pavel Smetáček. Zvuk, střih a mixáž Ivan Mikota. Odpovědný redaktor nahrávky Jiří Šrámek. Illustration and design Vladimír Nagaj. Odpovědná redaktorka obalu Naďa Dvorská. Režie Tomáš Vondrovic.

Čte Petr Nárožný.

Natočeno v září 1988 v pražském studiu Lucerna. Vydal Supraphon 1990 (1 LP, Stereo 11 0524-1 811 X-F, 52 min.).

Obsah: 1. strana: Mladší – Země se prý otáčí – Přespolní – Oblíbená přednáška – Za vysvědčení – Stříhání prázdnin
2. strana: Abeceda – Zářijová kompozice – Dějepis – Slovní příklady – Učitel Sopka – Sběratel – Absolutní tablo.

Pozn.:Vážené uši, které budete poslouchat tuto gramodesku, dovolte, abych ke školním vyprávěním v drážkách přidal ještě jednu na obal.
Moje dcera, základní školačka, dostala za úkol přinést do školy tři mouchy na hodinu přírodopisu. Nepodařilo se jí však ulovit zmíněnou zvěř a doma jsme jako z udělání neměli uskladněn ani kus.
Snažil jsem se tedy dítěti pomoci, ale nesehnal jsem mouchy ani přes známé.
Namísto omluvenky jsem pak napsal do Mladého světa sloupek o zmíněném nedostatku (jistě přechodném) na vnitřním trhu.
Záhy jsem byl předvolán do školy, kde mi bylo naznačeno, že oním sloupkem jsem nahrál nekalým silám, které požadují po učitelích, aby dětem podstrojovali – teď snad i mouchy!
Zcela upřímně jsem odvětil, že si vážím učitelského stavu a jsem mu za hodně vděčný, a že pokládám za zcela správné, když lov much byl žákům uložen formou svépomoci.
Pak jsem dodal, že mouchy jsou ovšem Sezónním zbožím a může se stát, že dojde k sortimentnímu výpadku. Iniciativně jsem připojil návrh, že o podobných úkolech by měli být žáci i rodiče informováni o několik měsíců předem, aby mohli mouchy případně včas zavařit.
Moje slova o kompotování však zapadla, neboť obratem mi bylo sděleno, že škola by potřebovala uspořádat besedu o kosmonautice, a že bych snad jako jisté vyrovnání svého autorského hříchu mohl v té věci něco udělat.
Nikdy jsem ve vesmíru nebyl, ale je pravda, že se znám s dr. Karlem Pacnerem, který je odborníkem na danou problematiku a rozumět stavům beztíže mu nedělá potíže. Zašel jsem za ním tedy, vyložil mu svůj příběh s mouchami a dotyčný se zachoval jako kamarád a dostavil se na besední kosmodrom.
Tak se stalo, že na jedné z pražských škol doletěly mouchy až do vesmíru.
Tento druh bizarních souvislostí mám na školním prostředí rád a snad je to patrné i z vyprávěnek, které na desce povídá Petr Nárožný z mých fejetonových knížek Myš v 11. patře a Slepičí krok.
Vážené uši, jestli se do desky zaposloucháte hned, nebo až posléze, to záleží na vás.
Neboť (jak praví věčná a vděčná školní fráze): „Já mám času dost, zdržujete jen samy sebe!“
Rudolf Křesťan