Panáček v říši mluveného slova

stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Smutný muž – Nazdar, spolupachatelé / Řekneme-li hřeb (1974)

Dva monology. Jaroslav Válek. Zvuk a režie Jiří Vohralík.

Osoby a obsazení: Smutný muž (Jaroslav Válek).

Natočeno při veřejném vystoupení 17. 8. 1974 v Československém klubu Jana Palacha v Zürichu.

Vydal Jiří Vohralík. Švýcarsko, srpen 1974 (SP, EV 33-387).

Pozn.: Smutný muž – Jaroslav Válek pochází z třídně bezúhonné a početné rodiny. Již v mládí předčil svou nadprůměrnou inteligencí všech 32 bratrů včetně moudrého Anežka a nadaného Hostivíta. Díky rodinným přídavkům poskytl mu otec školního vzdělání. To způsobilo, že se J. Válek přestal smát. Pro tuto výjimečnost v rámci radující se společnosti dostal se ke kolébce čsl. televizního vysílání a přes rozhlasové antény k uším hojných posluchačů. Našli se však i jedinci, kteří před jeho hlasem prchli do daleké ciziny. „Smutný muž“ se nevzdává. Od roku 1971 zní jeho nosový hlas ze Švýcarska, o čemž svědčí právě tato deska. (přebal desky)

Jaroslav Válek spatřil světlo světa dne 17. září, a to nikoli roku 1832, nýbrž o sto let později, tedy v době, kdy kapitalisté krutě kořistili z práce českých a slovenských pracujících, což na jeho duši zanechalo nesmazatelné stopy. Slavný akt zrození se stal v malém moravském městě, proslulém množstvím škol a slovanským sjezdem v době, kdy o vůdčí úloze Sovětského svazu nepustili imperialisté do světa ani hlásky. Školy pak bylo Válkovi všechny absolvovati bez valného výsledku, což jest přičíst zarputilosti učitelů, potažmo učitelek. Štítiv se práce, vetřel se na česká a slovenská estrádní pódia, aby otravoval nitra předtím radostného diváctva. Jakýmsi nedorozuměním dostal se jeho skřehotavý hlas do vln Čs. rozhlasu a později bylo dokonce možno spatřiti jeho lítost vzbuzující zjev na obrazovkách televizních přijímačů. Kolik dobrých redaktorů pozbylo za onen přehmat svých míst!… Pronásledován za rozličné lži, uchýlil se do hornatého a tím pádem nepřehledného Švýcarska. (z knihy Smutný muž alias Jaroslav Válek vypráví o sobě o tátovi o bratru Spytihněvovi o tetě Růženě o strýci Juliánovi a o mnoha jiných včetně pašeráků drog, Konfrontace 1974)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

(c) 2005 - 2011 Panáček v říši mluveného slova | autoři: Přemek, Beatman, ixi a Rickie | mapa webu

• Domů