Rosemary má děťátko (2020)

Přidal: Premek |

Březen 25, 2020

Ira Levin. Kompletní audiokniha. Překlad Alena Jindrová – Špilarová. Režie Michal Bureš.

Čte Pavla Beretová.

Natočeno 2020. Vydal OneHotBook 24. 3. 2020 (1 CD MP3, katalogové č. AK284; EAN 8594169482842; celková délka nahrávky 7 hodin 58 minuty). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Snad v každém domě se tu a tam stane něco hrozného…

Ďábelský rok 1966. Novomanželé Woodhouseovi si pronajali byt v honosném činžáku na newyorské Sedmé avenue, počali v něm první dítě a budoucí otec zázračně obdržel lukrativní hereckou roli. Rosemary jde z toho stresu hlava kolem, nicméně naštěstí hned vedle bydlí pan a paní Castevetovi, kteří rozptýlí její těhotenské chmury, seženou jí lepšího gynekologa a dodají i nápoj na zmírnění bolestí. Řeklo by se „milí sousedé“ – jenže ti dva jsou čím dál vlezlejší. Náhoda střídá náhodu, nehoda nehodu a tíseň nastávající matky, že se kolem ní děje něco nekalého, povážlivě sílí. Rosemary ví, že musí mít oči na stopkách a uši našpicované, ale co se tu chystá? To se teprve ukáže v domě hororové pověsti, který nadchl už zástup autorových předchůdců.

Podle mysteriózního thrilleru natočil Roman Polański stejnojmenný film (1968) s Miou Farrow. Roku 2014 román pro HBO adaptovala i jeho krajanka Agnieszka Hollandová.

O domu, který autora při psaní inspiroval, blíže zde.

„V oboru napětí si Levin počíná jako švýcarský hodinář, který ze zbytku konkurence nadělá příštipkáře z krámků se smíšeným zbožím.“ - Stephen King

„Tahle černočerně brilantní historka na téma moderní okultismus přiměje publikum uvěřit v neuvěřitelné. Já jí uvěřil a absolutně mě okouzlila.“ - Truman Capote

„Hlavním účelem je čtenáře postrašit a vyvolat v nich strastiplné pocity. A to se autorovi rozhodně daří na jedničku. Velkou doménou knihy je i její psychologická stránka, která předčí mnohé pozdější hororové příběhy.“ - kukatko.cz

Ira Levin (1929–2007)

znal přepjatou tvář rodného New Yorku neobyčejně důkladně. Syn americkožidovského hračkáře z Bronxu a absolvent filozofie a anglistiky na Newyorské univerzitě byl od dětství přitahován děsivými legendami „města, které nikdy nespí“. Napětí se učil stupňovat v divadelních hrách (Kritikovo rozhodnutí, Osidla smrti) a v knižní prvotině Polib mne a zemřeš (1953, č. 1993). Vrcholný kousek hororové sugesce předvedl v románu Rosemary má děťátko (1967, č. poprvé 1976), který po třiceti letech doplnil o volné pokračování Rosemary a její syn (č. 1997). Znamenitou směs drtivé reality s nočními můrami namíchal ještě v novele Stepfordské paničky (1972, č. 1975; film Franka Oze s Nicole Kidmanovou), v níž popsal proces zotročení žen ve středostavovských domácnostech. Postupy vědecké fantastiky si vyzkoušel v próze Ten báječný den (1970, č. 1994) a promítl je i do thrilleru Hoši z Brazílie (1976, č. 1994), kde vyvolal ducha nacistického vraha Mengeleho. Románové dílo nestora amerického hororu bylo kompletně – a místy opakovaně – zfilmováno, což platí také o jeho dalším mistrovském thrilleru Někdo se dívá (1991, slov. 1993; film Phillipa Noyce se Sharon Stoneovou).

Pavla Beretová (* 1983)

pochází z Ostravy, kde s ní už od dětství spolupracovali režiséři pohádek z tamního studia České televize. Po dokončení DAMU (2008) se stala členkou činohry pražského Národního divadla. Mimo mateřskou scénu vystupuje v A-Studiu Rubín a na prknech Dejvického divadla a La Fabriky. Roku 2009 byla nominována na cenu Alfréda Radoka jako talent roku a na cenu Thálie za nejlepší ženský herecký výkon v dramatu Kauza Salome podle Oscara Wildea. Různorodé polohy svého talentu prokazuje jak v televizních seriálech (Ulice, Soukromé pasti, Nevinné lži apod.) a pohádkách (Kdyby byly ryby), tak v psychologických nebo detektivních snímcích (Hodina klavíru, Případ pro lyžaře). Objevuje se též v celovečerních filmech (Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka, Jako nikdy, Teorie tygra ad.).

Lit.: Zazie v metru: Ira Levin ~ Rosemary má děťátko. In web Instagram, 5. 4. 2022 (recenze). – Cit.: Příběh a jeho pointu znám už roky z filmovýho zpracování. Polanského klasika z roku 1968 s rozkošnou Miou Farrow v hlavní roli. Takže jsem u poslechu nejspíš nebyla tak napnutá a ohromená, jak by si tahle nahrávka zasloužila. Zrovna u tohohle titulu je ohromná škoda, že filmová adaptace je výrazně známější, než její knižní předloha. A často ji u čtenáře chronologicky předběhne, čímž pak definitivně zmaří celkovej dojem a ohromení pointou při čtení. Příběh je výborně vystavěnej, a to mnohem líp než film, kde je spousta vysvětlujících momentů vyzkratkovaná tak, že je divák napoprvý nezaznamená.

Tuhle audioverzi od @onehotbook však hodnotím jako mimořadně zdařilou. Některý recenze říkaj, že Pavla Beretová přehrává. Přiznávám, že i já si to zprvu myslela, ale protože vím, jak PO ČERTECH dobrá herečka to je, nedala jsem se odradit. Ta holka sakra dobře ví, co dělá. Dejte tomu šanci, i když zkraje se vám to možná bude zdát divný. Ke konci se vám ty přehrávaný postavy vyjeví v celý svý nahotě!

Jsem nadšená nejen interpretací, pod kůži se mi dostala i hudba, která někdy hraje a jindy si ji Beretová jen tak pobrukuje, až z toho běhá mráz po zádech.

Mluvené slovo na zvukových nosičích