Věci, na které nastal čas (2020)

Přidal: Premek |

Listopad 27, 2020

Book cover Petra Soukupová. Kompletní audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Účinkují Zuzana Kajnarová, Pavel Batěk, Veronika Lazorčáková a Matyáš Valenta.

Natočeno 2020. Vydal OneHotBook 24. 11. 2020 (1 CD MP3, katalogové č. AK391; EAN 8594169483917, celková délka nahrávky 11 hodin 2 minuty). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Když je rodina hřištěm, kde kope každý sám za sebe…

Názorové třenice, tichá agrese, manželská krize, problémy s dospíváním – to vše zachycené bez servítků a z různých perspektiv. Novinka Petry Soukupové opět pracuje s autorčinými oblíbenými ingrediencemi, jenže jak dobře ví jedna z hrdinek románu, foodstylistka Alice, stejně nakonec rozhodne způsob, jakým se to uvaří a naservíruje. Ani Alicino vaření však nezabrání pozvolnému rozpadu její rodiny, pro kterou toho tolik obětovala. Tak to aspoň vidí ona – zatímco manžel Richard, který právě prodělává krizi středního věku, má na věc jiný názor. A jejich dvě děti na prahu puberty? Těm je všechno jedno. Přinejmenším do chvíle, kdy sedmnáctileté soužití jejich rodičů začne připomínat frašku…

Přední česká prozaička s bolestnou otevřeností popisuje manželskou krizi, která navždy poznamená životy dospělých i dětí.

Petra Soukupová (* 1982)

Vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Od roku 2011 působí jako dramaturgyně seriálu Ulice a scenáristicky se podílela na sitcomech Comeback (2008–2010) a Kosmo (2016). Dosud vydala pět úspěšných knih pro dospělé (K moři, Zmizet, Marta v roce vetřelce, Pod sněhem a Nejlepší pro všechny) a dvě prózy pro děti (Bertík a čmuchadlo a Kdo zabil Snížka?). Za prozaický debut K moři získala Cenu Jiřího Ortena, byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a na cenu Magnesia Litera. Její druhá kniha – triptych povídek Zmizet – byla opět nominována na Cenu Josefa Škvoreckého a v soutěži o Magnesii Literu 2010 získala hlavní ocenění Kniha roku. Se scénářem k povídce Na krátko (zařazené do knihy Zmizet) vybojovala třetí místo v Ceně Sazky za nerealizovaný scénář a ukončila jím studium na FAMU. Stejnojmenný film podle této předlohy natočil Jakub Šmíd (2018). Více na www.petra-soukupova.cz.

Zuzana Kajnarová (* 1982)

Už během studia na ostravském gymnáziu navštěvovala herecké studio Mileny Asmanové a spolupracovala s činohrou Národního divadla moravskoslezského. Absolvovala DAMU – ve třetím ročníku začala hostovat v Divadle ABC a do Městských divadel pražských později nastoupila i do stálého angažmá. Do povědomí filmových diváků se zapsala rolí služebné Dorotky v pohádce Anděl Páně (2005). Drsnější polohu si vyzkoušela v krimisérii Specialisté v úloze komisařky Májové. Pravidelně se objevuje v dalších televizních seriálech, např. Redakce, Místo v životě, Comeback, Proč bychom se netopili, Přešlapy, Vyprávěj či Labyrint. Působí rovněž v dabingu.

Pavel Batěk (* 1975)

Ještě během studia na pražské DAMU se stal členem souboru Divadla na Vinohradech, kde ztvárnil řadu významných rolí (např. Malcolm v Macbethovi, Malcolm McGregor v muzikálu Donaha!, irský teenager Ray v McDonaghově dramatu Kráska z Leenane nebo Véna v Topolově hře Kočka na kolejích). V roce 2009 nastudoval s režisérem Danielem Špinarem Büchnerova Vojcka, za něhož byl nominován na Cenu Thálie. Od roku 2015 je členem Činohry Národního divadla. Objevil se ve filmech Swingtime (2006), Stín smrtihlava (2012) nebo Zejtra napořád (2014) a známý je také z televizních seriálů (např. Obchoďák, Ordinace v růžové zahradě II, České století, Mordparta, První republika, Ohnivý kuře či Bohéma). Je frontmanem skupiny End of Colours (The Doors revival), kterou v roce 1995 založil se svým bratrem.

Veronika Lazorčáková (* 1988)

Herečka původem z Olomouce začínala po dokončení JAMU (2011) v Ostravě, poté působila v Divadle v Dlouhé a od sezony 2017/18 je členkou činoherního ansámblu pražského Národního divadla. V roce 2012 byla nominována na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent roku a roku 2017 získala Cenu Thálie za nejlepší herečku do 33 let. Na jevišti ztvárnila mj. Eržiku z Balady pro banditu, Olgu z Gončarovova Oblomova, Irinu z Čechovových Tří sester či Hermii ze Shakespearova Snu noci svatojánské. Diváci filmoví ji mohli vidět např. ve snímcích Ženy, které nenávidí muže, Na střeše a Poslouchej nebo v seriálech Já, Mattoni, Specialisté a Dáma a Král. Má za sebou i zkušenost s kočovnými soubory putujícími po vlastech českých (společnost Kočébr) a díky jazykové všestrannosti rovněž role ve francouzštině.

Matyáš Valenta (* 1996)

Poprvé se před kamerou objevil už ve čtyřech letech, kdy natočil svou první reklamu, a od té doby si zahrál ve více než dvaceti spotech. Od dětství ho režiséři začali obsazovat i do seriálů komerčních televizí (Redakce, 2004), do televizních komedií (Loupežníci, 2005) i do celovečerních filmů (Rafťáci, 2006). Za roli rošťáka Honzíka v Rafťácích byl roku 2006 oceněn Zlatým dudkem na Filmovém a televizním festivalu Oty Hofmana. Totéž ocenění získal rok nato za roli Ondry v dobrodružném snímku Maharal – tajemství talismanu(2007). Diváci ho znají především díky nekonečnému seriálu Ulice (2005). Po gymnáziu se rozhodl studovat na FAMU obor režie. Jeho mladší sestra Anna-Marie se v Ulici vedle něj objevuje v roli malé Emy Toužimské a spolu si zahráli i v seriálu Zdivočelá země (2008).

Mluvené slovo na zvukových nosičích