Nevesta predaná Kubovi (Nevěsta prodaná Kubovi, 1986, 2008)

Přidal: Martin |

Říjen 28, 2009

Jiří Suchý a Stanislav Štepka. Federálny insitný muzikálik v podaní divadla Semafor a Radošinského naivného divadla (s láskavým dovolením a odpustením pánov Smetanu a Hollého). Hudba Ferdinand Havlík a Ján Melkovič. Mastering Alexander Soldán. Ilustrace Svetozár Mydlo, 2008. Foto Oľga Bleyová, 2008. Režie Juraj Nvota.

Osoby a obsazení: Mařenka (Dagmar Patrasová), Kecal (Jiří Suchý), Vašek (Eugen Jegorov), Jeník (Ivan Podobský), matka (Věra Křesadlová), otec (Vladimír Hrabánek), zpěvačka (Jitka Sedláčková), principál (Jiří Datel Novotný), Salamanka (Simona Chytrová), Kubo (Ján Melkovič), Lovecký (Stanislav Štepka), Bečela (Jozef Sloboda), Bečelová (Katarína Kolníková), Rakovský (Pavel Schwarz), Anča (Maruška Mišenčíková), družička (Alena Michalidesová) a družba (Michal Rigáň, Milan Šago).

Záznam 100. reprízy z 10. září 1986. Vydal Forza Music v roce 2008 (2 CD, FZ 0148-2 832).

Pozn: Premiéra 21. ledna 1984 ve Štúdiu S v Bratislavě, derniéra 11. 9. 1986 (celkem 103 repríz).

Obsah: CD 1 – Vážení diváci, začínáme, 1. Dávame vám z vďaky, 2. Rázovitá ľudová svadba, 3. Tak čo na to hovoríte?, 4. Kubo neseď na peci, Pieseň Kubo neseď na peci, 5. Agitujem, propagujem, organizujem, Kubová pieseň, 6. Česká divadelní společnost, Opera, 7. V divadelní šatně, Pieseň Od Šumavy k Tatrám; CD 2 – 1. Vitajte u nás, Pieseň Láska bože láska, 2. Nechme kecy a pojďme k věci, Pieseň Jsem celá rozechvělá, 3. Má dáť a dal, Pieseň Prachy, 4. Kam nás oči ponesou a nohy povedou, 5. Jaho spisovatel se spisovatelem, 6. A svadba bude, Piesne Chlapec za pec a Proč bychom se netěšili.

Nevěsta prodaná Kubovi byla hra s dlouhou historií, Jiří Suchý se Stanislavem Štepkou ji napsali už koncem 70. let, ale Suchého jméno tehdy bylo krajně nepohodlné, a proto i hra musela jít nejdříve k ledu. Nepodařila se prosadit k rozhlasovému vysílání, pak se zdálo, že by se projekt mohl oživit dokonce pro televizi, přičemž režírovat ji měl Jiří Menzel. Tento projekt ale také padl kvůli částečné cenzuře na jméno Jiřího Suchého kvůli jeho postoji ke komunistickému režimu. Až teprve po lehkém uvolnění poměrů v druhé polovině 80. let se podařilo hru prosadit na divadelních prknech, premiéra proběhla v lednu 1984 ve slovenském Štúdiu S. Měla velký úspěch i dobré kritiky, hrála se střídavě na Slovensku i v Čechách, herecký tým byl z poloviny z RND a z poloviny ze Semaforu. Ze semaforských herců zde hráli Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Dagmar Patrasová, Evžen Jegorov, Ivan Podobský, Věra Křesadlová, Vladimír Hrabánek, Miriam Brochová, Simona Chytrová, Jitka Sedláčková nebo Jiří Datel Novotný, které slyšíme i na tomto záznamu. Nakonec se libreto hry podařilo v roce 1987 u nakladatelství Tatran vydat i jako knihu plnou ilustrací Svetozára Mydla a Jiřího Suchého. (anotace vydavatele)

Mluvené slovo na zvukových nosičích