Pohádky po telefonu (1988)

Přidal: Martin |

Únor 26, 2011

Rodari Gianni.

Čte Jana Scheubová.

Načteno pro knihovnu a tiskárnu pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 1988 (3 MC, Z891, 4 hod. 24 min.).

Pozn.: 64 krátkých moderních pohádek, zarámovaných příběhem tatínka, který je každý večer vyprávěl své dcerce po telefonu. Tatínek jedné italské holčičky má náročné zaměstnání, cestuje po celé Itálii a prodává kdoví co. Doma si mnoho nepobude a tak snad neprozřetelně, spíš však přesně naopak své dcerce slíbí, že jí každý večer zatelefonuje pohádku. Obchody jdou různě a doba mobilních telefonů ještě nenastala. Každý večer se tatínek podle počtu mincí do telefonního automatu rozhoduje, jak dlouhá pohádka domů poputuje. Někdy to je třístránkový příběh, někdy desetiřádková zkazka. Například o Paláci na rozbíjení, kdy se radní malého města rozhodli řešit problém dětského vandalismu tím, že dětem postavili obrovitanánský palác určený jen a jen k tomu, aby byl rozbit. Každá ze stovek místností byla naplněna množstvím předmětů, které lze zničit, rozflákat, rozdupat. Děti se během krátkého běsnění tak vyřídily, že to na ně mělo nemalý účinek ten, že se zklidnily. Nebo skvostná pohádka o planetě, kde předškoláci cucají výukové bonbony a místo školy děti chodí na dějepisný sirup a potají mlsají přírodopis. Desítky obdobných minipříběhů pro děti i dospělé plné dětského humoru, hloupostí, nápaditosti a zejména čiré lidskosti. (anotace vydavatele)

Mluvené slovo na zvukových nosičích