Kočičí hra (1983, 2003)

Přidal: Přemek |

Září 14, 2005

István Örkény. Tragikomedie o 2 dějstvích. Překlad Ida de Vries a František Stier. Hudba Ferenc Liszt, hraje Česká filharmonie, řídí Alois Klíma, sóla: Jan Holý, housle; Milan Baginský, klavír. Režie divadelního představení Gábor Székely. Zvuková a hudební koláž Jan Holý, 1983. Zvuk, střih a mixáž Jiří Bartoš, 1983. Sleeve-note Jiří Lexa, 1983. Cove design Stanislav Lorenc, 1983. Photos Jaromír Svoboda, Jan Vojáček, 1983, 2003. Odpovědná redaktorka obalu Jana Řehořová, 1983. Cover design Dan Vlachynský, 2003. Režie zvukového záznamu Jiří Šrámek.

Osoby a obsazení: Erži Orbánová (Dana Medřická), Gizela, její sestra (Vlasta Fabianová), Ilona, její dcera (Naděžda Gajerová), Jóži, Ilonin manžel (Miroslav Doležal), Viktor Molnár, operní pěvec na penzi (Jiří Sovák), Myška, Eržina sousedka (Luba Skořepová), Pavla Krausová (Vlasta Matulová), Adelaida Brucknerová, Viktorova matka (Marie Glázrová) a číšník (Eduard Pavlíček).

Natočeno pro Supraphon 22. 5. – 15. 3. 1982 ve studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1983 (3 x LP, SU 1118 3811-13 G). Zkrácenou verzi vydal František Rychtařík v roce 2003 (1 CD, LK 1195-2, 73:14).

Rozhlasové uvedení 22. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště. Repríza 11. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama k 100. výročí narození D. Medřické.

Pozn.: Divadelní premiéra 7. 2. 1974.

Obsah CD 2003: 1. Prolog, Konflikt v mlékárně, Setkání s Pavlou (8:01), 2. Problémy se sousedovic kočkou, Klobouk paní Matušové (12:15), 3. Neshody s Gizou (4:35), 4. Fotografie z mládí, Večeře s Viktorem (12:31), 5. Přípravy na koncert (5:37), 6. Viktor Molnár nachytán, přiznání (18:14), 7. Vyprávění o nádhermém pohřbu, Gizela se vrací, Epilog (11:56).

Lit.: Venclová, Renata: István Örkény: Kočičí hra. In web ČRo 3 Vltava, 22. červen 2019 (článek). – Cit.: Erži Orbánová živelná a svérázná hrdinka v budapešťském činžáku a její sestra upoutaná na vozíček v žijící v emigraci v Mnichově. To jsou hlavní hrdinky populární Örkényho hry s Danou Medřickou a Vlastou Fabianovou v hlavních rolích.

Dojemný příběh Erži a Gízy odehrávající se v komunistickém Maďarsku napsal Örkény původně jako novelu, teprve v roce 1963 ji přepracoval do podoby divadelní hry. Do českého povědomí se zapsala především díky legendárnímu zpracování Národního divadla v Praze, které se dočkalo neuvěřitelných 403 repríz. Excelovaly v něm Dana Medřická s Vlastou Fabiánovou. Divadelní představení v Tylově (dnes Stavovském) divadle se hrálo od premiéry 7. února 1974 do prosince 1982.

První velký úspěch Daně Medřické přinesla role Slávky Hlubinové ve Šrámkově Měsíci nad řekou, kterou hrála na jevištích v Plzni i Praze i ve stejnojmenném filmu Václava Kršky z roku 1953.

Tato postava se pak na dlouhou dobu stala její nejvýraznější filmovou rolí. Další příležitosti jí nabídly například filmy Ošklivá slečna (režie Miroslav Hubáček), Návrat ztraceného syna (režie Evald Schorm), Kdo chce zabít Jessii? (režie Václav Vorlíček). Zaslouženou popularitu ji přinesly televizní inscenace a seriály Sňatky z rozumu, F. L. Věk, Taková normální rodinka, Byl jednou jeden dům a Nemocnice na kraji města.

Na scéně Městských divadel pražských v letech 1954–1959 a Národního divadla 1959–1983 vytvořila desítky různorodých ženských postav světového repertoáru. Její interpretace se vyznačovaly neokázalostí, prostou i jedinečnou schopností vystihnout komické i tragikomické charaktery. K jejím životním rolím patřila Blanche v Tramvaji do stanice Touha T. Williamse, Líza z Nashova Obchodníka s deštěm, titulní role v Brechtově Matce Kuráži, ale především právě Erži Orbánová. (…)

Mluvené slovo na zvukových nosičích