Arséne Lupin contra Sherlock Holmes (2014)

Maurice Leblanc. Dramatizace dobrodružného románu. Zvuk, střih a mastering Radek Veselý. Autor hudby Kryštof Marek. Hrají Kryštof Marek, Pavel Drešer a Eduardo García. Foto interpretů Alexander Lyakhovich. Design obalu Ondřej Fučík. Odpovědný redaktor Martin Urbánek. Režie Dimitrij Dudík.

Osoby a obsazení:  Arsėne Lupin, lupič gentleman (Ivan Trojan), novinář Le Journal de Paris (Ivan Řezáč), policejní inspektor Ganimard, úhlavní nepřítel Arsėna Lupina (Pavel Rímský), slavný anglický detektiv Sherlock Holmes (Viktor Preiss), Watson, anglický lékař, jeho přítel a pomocník (Jaromír Meduna), architekt Destange ( Stanislav Zindulka), Herschmann, neúspěšný dražitel modrého diamantu, majitel zlatých dolů v Africe (Josef Somr), baronka z Crozonu, majitelka modrého diamantu (Dana Černá), baron z Hautreku, starý muž, posléze mrtvý muž (Jaroslav Kepka), rakouský konzul Bleichen (Arnošt Goldflam), policista, muž zákona (Jan Kostroun), policista, jeho kolega (Jiří Knot), Augusta, řádová sestra (Magda Kutková), Charles, sluha (Antonín Hardt), policejní ředitel města Paříže (Miroslav Táborský), Jacqueline, jeho choť (Milada Čechová), Klotylda, zároveň řádová sestra Lotty, také mademoiselle Tilda i drahoušek Kló neboli Blondýnka (Andrea Elsnerová).

Natočeno 2014 Vydalo Tympanum  16.4.2014 (1 CD, 58:45).

Původní název: Arséne Lupin contra Herlock Sholmes

Pozn.: Maurice Leblanc uvedl v život obdobnou legendu, jakou je (a tehdy už byl) za kanálem La Manche neméně proslulý mistr Sherlock Holmes.

Cyklus Neobyčejná dobrodružství Arsena Lupina dosáhl dvaceti svazků už mezi roky 1908–1929. V češtině pak se, tuším, objevil v osmnácti svazcích (1921–1933) a od těch časů se Lupinův stín vrací a vrací a opětovně padá nejen na Paříž a její šedavé střechy, ale i na celou Francii. Tam je skutečně velmi populární i v dnešní době a kupříkladu mezi roky 1992–96 se tam objevil nový pětisvazkový retro výbor Leblancových próz o Lupinovi — v nakladatelství Roberta Laffonta — a deset let nato tento revival velmi úspěšně pokračoval dalšími vydáními.  Francouzský spisovatel Maurice Leblanc (1864–1941) se uvedl ještě v devatenáctém století několika psychologickými romány, ale roku 1905 vynesl skutečné eso. Tehdy vymyslel legendu: lupiče-džentlmena Arsena Lupina.

Maurice Leblanc byl muž velmi vzdělaný, se smyslem pro humor, múzou políbený autor, který vlastně napůl bezděky stvořil ideál i idol francouzského čtenáře (a velice brzy po vydání a překladech do mnoha jazyků už nejen francouzského). Na počátku našeho století se do dějin detektivní literatury zapsal především tím, že uvedl do literatury ve svém seriálu o Arsenu Lupinovi zcela nový typ hrdiny: zdvořilého, vždy usměvavého lupiče-džentlmena, nepolapitelného chlapíka, který působí policii — a jmenovitě inspektoru Ganimardovi — největší starosti.

Lupin je charismatickým rošťákem, ale zároveň i kultivovaným znalcem umění, vždy galantním k ženám, také však až nesnesitelně sebevědomým. K této nezapomenutelné figuře podsvětí Lenblanca inspiroval zločinec Alexandre Jacob (1897–1955) pocházející z Marseille.

Střet a souboj dvou osobností je už sám o sobě pozoruhodný, ale příběh je navíc plný napětí. Jako červená nit se jím táhne vzácný modrý diamant. Neméně mnoho je v něm mužské cti i ctižádosti, dámského půvabu, intrik a překvapivých a nápaditých zvratů, prostě pravé a nefalšované napětí a dobrodružství. Nezanedbatelným faktorem je i lakonický a noblesní humor, který je pro postavu Arsena Lupina příznačný, což je přitažlivé v kontrastu s metodickým Holmesem a jeho železnou logikou a téměř zázračnou intuicí… Samotný děj audioknihy má dramatický spád a udržuje napětí od počátku do konce. (anotace)

Marie Émile Maurice Leblanc (1864—1941)

Maurice Leblanc se narodil roku 1864 v Rouenu v Normandii v rodině rejdaře. Vzdělával se nejprve na Licée Corneille a poté začal studovat práva. Studia však nedokončil, protože se chtěl věnovat literatuře. Přestěhoval se do Paříže a stal se novinářem. Velmi jej ovlivnili Gustav Flaubert, Guy de Maupassant a Paul Bourget. Z počátku psal psychologické romány inspirované jejich tvorbou.  Kritika je sice přijímala, ale komerčně nebyly příliš úspěšné.

Lit.: Kamberský, Jakub: Maurice Leblanc: Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes. In web Audiokniha roku, 2014 (recenze). – Cit.: Román Arsėne Lupin contre Herlock Sholmes – La Dame blonde byl napsán roku 1908, v Paříži však vyšel až roku 1964. Pro české čtenáře ho v roce 1970 přeložil dlouholetý „rozhlasák“ Václav Cibula. Pod takřka stejným názvem, Arséne Lupin kontra Sherlock Holmes (namísto Herlock Sholmes) - Blondýnka a modrý diamant, si jej nyní mohou dopřát i posluchači a to v podobě rozhlasové hry resp. audioknihy produkované dnes již zavedenou značkou Tympanum.

 

Proč laboruji s termíny rozhlasová hra a audiokniha? Je to prosté, milý Watsone: autor scénáře a režisér nahrávky Dimitrij Dudík, příběh realizačně pojal jako čistou rozhlasovou hru, bez jednoho či více vypravěčů. Ovšem tato hra nevznikla pro účely rozhlasového vysílání, ale byla pořízena pro trh se zvukovými nosiči. To je v pravdě velmi zásadní událost na poli rozhlasové dramatiky. Jistě si mnozí posluchači vybavují mayovky a verneovky, které hojně vycházely na gramofonových deskách a magnetofonových kazetách, zejména v 80. letech. V roce 1991 vznikla na dlouhá léta poslední rozhlasová hra natočená mimo rozhlas – adaptace Verneova Patnáctiletého kapitána v dramatizaci Václava Knopa a režii Ladislava Rybišara, o dvacet let později natočila Jitka Škápíková Dvanáct rozhněvaných mužů, jinak ale žádná výpravná rozhlasová hra, inscenovaná pro účely vydání na zvukovém nosiči, nespatřila světlo světa. Jistě, v mezidobí vznikaly dramatizované četby, popř. úsporné dramatizace, kde si tvůrci vypomáhali vypravěčem, se syntetickou hudbou a téměř bez zvukových efektů. Zkrátka vznikaly nahrávky, kde původní hudba a zvukové prostředí nebyly plnohodnotnou složkou, nebyly v partnerství s mluveným slovem. Tyto předpoklady Dudíkova adaptace má a to díky nejen jemu samotnému, ale hlavně díky autoru hudby Kryštofovi Markovi a zvukovému mistru Radkovi Veselému, tedy týmu, se kterým Dudík nepracuje rozhodně poprvé.

Za záhadných okolností je ve svém rozlehlém pařížském bytě zavražděn baron z Hautreck. Navíc zmizí ze zamčeného bytu se zabedněnými okny i ošetřovatelka, avšak drahocenný prsten s obřím modrým diamantem, pocházejícím z majetku francouzských králů, zůstane k překvapení všech přítomných na nebožtíkově prstu. Na dražbě v aukční síni uspořádají dědicové dražbu majetku z pozůstalosti hraběte z Hautreku. Vzácný modrý skvost vydraží hraběnka z Crozonu jen díky tomu, že se v posledním okamžiku zjevil na aukci samotné prostřednictvím výhružného listu sám Arsène Lupin.

Krátce nato zmizí za záhadných okolností v apartmá hraběnky z Crozonu vydražený vzácný modrý diamant. Důvěrnice jako by se magicky vypařila do vzduchu, ačkoli byt byl ze všech stran nezpochybnitelně zajištěn. Zmizelý vzácný šperk se ale vzápětí nalezne v neceséru rakouského konzula Bleichena v lahvičce mezi léky. Policie brzo zjistí, že v obou případech má prsty známá dvojice – pověstný lupič Arsène Lupin a jeho tajemná společnice Blondýnka. Inspektor Ganimard je pachatelům na stopě, ale pronásledovaný pár nejenže unikne, ale ztropí si z inspektora a dokonce i z policejního ředitele pořádný šprým. Bezradní pařížští policisté požádají o pomoc slavného detektiva Sherlocka Holmese. Podaří se mu odhalit pravdu, přijít na kloub Lupinovu tajemství a prohnaného Lupina zatknout? Na to budete muset přijít sami, milí posluchači.

V jádru se jedná o dobrodružný příběh s prvky detektivky, vyprávěný ovšem s lehkostí a nadhledem. Snoubí se tu rafinovaný, noblesní, lakonický humor, který je v částečném kontrastu s železnou, britskou logikou a v úplném kontrastu se sešněrovanou byrokracií a naprostou těžkopádností a bezradností policejních složek.

Hodinová nahrávka po celou dobu udržuje dramatický spád. Rychlé tempo vyprávění je umocněno častým, leč srozumitelným střídáním místa a času. Zprvu je příběh pojat jako retrospektiva – Arsène Lupin seznamuje novináře s podrobnostmi případu. Mozaika se skládá v celek, který se v jednu chvíli protne a spolu s novinářem se stáváme svědky dramatických událostí, tady a teď. Velmi rafinovaný styl vyprávění nutí posluchače k soustředěnému poslechu, který je ovšem odměněn vydatnou měrou zábavy.

Režiséru Dudíkovi se povedlo pro realizaci získat jednak hlasy skutečně zvučných jmen, které obsadil do velkých i menších rolí, ale i hlasy, které v nahrávkách mluveného slova tolik neslýcháme. K těm dnes už tolik neslýchaným paří např. Jaroslav Kepka, či Antonín Hardt, kteří se svých menších rolí chopili se vší vervou. Je evidentní, že mnozí herci mají práci v rozhlase, či práci na audioknihách rádi natolik, že i takoví giganti jakými jsou Dana Černá, Miroslav Táborský, Arnošt Goldflam, Josef Somr či Stanislav Zindulka, nemají problém vystřihnout si, nutno dodat, že bravurně, epizodní roli. Jistě to souvisí s důvěrou v režiséra, kterou zjevně vůči Dudíkovi chovají.

Když vedle sebe napíšu jména Ivan Trojan, Viktor Preiss, Jaromír Meduna, Pavel Rímský, Andrea Elsnerová, Ivan Řezáč, řeknete si jistě: skvostné obsazení, herecký koncert. Budete mít pravdu. Slovní ekvilibristika mezi Arsènem Lupinem (Ivan Trojan) a Sherlockem Holmesem (Viktor Preiss), doplňovaná přípodotky dr. Watsona (Jaromír Meduna), patří k nezapomenutelným posluchačským zážitkům. Nutno říct, že těmto mistrům svorně sekunduje potrhlý inspektor Ganimard (Pavel Rímský), prohnaná Klotylda (Andrea Elsnerová) a zvídavý, dychtivý novinář (Ivan Řezáč).

Příznivci případů se Sherlockem Holmesem moc dobře vědí, že Viktor Preiss je posledních bezmála dvacet let dvorním představitelem tohoto geniálního detektiva. Proto jeho angažmá potěší o to víc. Mimochodem, jeho suše pronesený vtípek „Zde pana Lupina zatknu pochopitelně já sám, ale abych pravdu řekl, nemám na to příliš času. Na blatech poblíž Baskervillského zámku v Devonshiru se prý zjevuje jakýsi pes. No… musím se tam zajet podívat“ v psané formě tolik neoslní, ale z úst Viktora Preisse zní báječně. Doktora Watsona sehrával Otakar Brosuek starší, který byl ovšem v době natáčení nemocen, a který nás bohužel nedávno opustil. Odvažuji se Dimitrije Dudíka označit za vizionáře, neboť Jaromír Meduna se jeví jako plnohodnotná náhrada. Takže až budou v rozhlasu vznikat nové nahrávky případů Sherocka Holmese, doporučuji do role dr. Watsona Jaromíra Medunu obsadit. A konečně Ivan Trojan – tady je snad zbytečné se rozepisovat. Lakonického, všemi mastmi mazaného Lupina mu zkrátka musí uvěřit každý, každý si ho určitě oblíbí a půjde s sebou.

Bylo by skvělé, kdyby se tato nahrávka dobře prodávala. Pak by mohlo Tympanum, ale i třeba další nakladatelství, soustřeďující se na audioknihy, „zariskovat“ a přinášet na trh kvalitní, rozhlasové dramatizace. Problém tuzemského rozhlasu tkví v tom, že nemá prakticky žádnou konkurenci, což by mohlo vést také k poklesu kvality. Bude-li tu ovšem existovat konkurence, pro rozhlas se bude jednat o výzvu, aby své realizace odváděl skutečně poctivě, což se, přiznejme si, ne vždy děje.

Lit.: Šotolová, Jovanka: Leblanc, Maurice: Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes. In web ILiteratura, 21.11.2014 (recenze). – Cit: (…) Nahrávka Arsène Lupin kontra Herlock Sholmes má podobu rozhlasové hry. V tomto nastudování ale nebyla určena pro rozhlasové vysílání ani nebyla natočena v rozhlase, nýbrž pořízena péčí vydavatelství Tympanum. Proto je také dostupná pouze ve formátu audioknihy. Jde tedy o zajímavý projekt, který se zrodil jistě i díky tomu, že audioknihy se nejen na našem trhu znovu dostávají na výsluní, a vydavateli tedy stálo za to do nahrávky čtenářsky oblíbené detektivky vložit potřebné prostředky.

Postavu sympatického a spravedlivého lupiče Arsèna Lupina stvořil francouzský  spisovatel Maurice Leblanc před sto deseti lety: Lupin se poprvé objevil v Leblancově povídce vydané v časopise Je sais tout roku 1905. Soubor dvou detektivních povídek nazvaný Arsène Lupin contre Herlock Sholmès Leblanc publikoval knižně v roce 1908. Později navázal dalšími, vesměs velmi úspěšnými a dodnes oblíbenými tituly. Celá série povídek a románů o Arsènu Lupinovi vznikala v rozmezí asi dvaceti let a zahrnuje přes dvacet knih. Poslední vydání je poměrně nedávné – z roku 2012. Autorova vnučka Florence Boespflug-Leblanc prý kdesi nahoře ve skříni našla rukopis posledního autorova díla, Le Dernier amour d’Arsène Lupin (Poslední láska Arsèna Lupina, česky nevyšlo), jehož existenci Leblancovi životopisci tušili, ale které se v době vzniku nedočkalo vydání. Maurice Leblanc totiž prodělal pět let před smrtí mozkovou mrtvici a nestačil text dotáhnout do kýžené podoby.

Čeští čtenáři si povídku mohli přečíst záhy po francouzském vydání: hned roku 1908 ji pod názvem Arsen Lupin proti Herlocku Sholmesovi a v překladu Olgy Fastrové vydal nakladatel Josef R. Vilímek.

Znovu kniha vyšla až po šedesáti letech, a to jako publikace pro mládež: Arsène Lupin kontra Herlock Sholmes (Blondýnka) v překladu Václava Cibuly (Albatros, 1971) a po šestnácti letech znovu ve druhém vydání (Albatros, 1987). Adaptace textu pro audionahrávku vycházela z Cibulova překladu, ale upravuje název: místo pouhé narážky na postavu slavného detektiva, který vystupuje v příbězích, pod nimiž je podepsaný britský spisovatel A. C. Doyle (1859–1930), máme výslovně co do činění se samotným Sherlockem Holmesem i jeho pomocníkem Watsonem.

Příběh se odehrává v Paříži a hned na začátku jsme přímými svědky vraždy, jež se však odehraje tak rychle – a navíc v noci a ve tmě –, že jsme, zvlášť ve své roli pasivních posluchačů, zcela ztraceni a bez sebemenší stopy. Dále se děj odvíjí paralelně s vyšetřováním stále přibývajících záhad: na scéně se objevují nové postavy, ale také nové zločiny. Policejní inspektor Ganimard, úhlavní Lupinův nepřítel, je už natolik v úzkých, že si pozve na pomoc slavného anglického detektiva Sherlocka Holmese i s jeho přítelem a pomocníkem Watsonem. Avšak gentleman Lupin i v okamžiku, kdy už po něm sahá ruka zákona, dokáže znovu všechny přechytračit a tentokrát se vysměje i Sherlocku Holmesovi. To však ještě zdaleka nejsme na konci příběhu, detektivové dostanou novou šanci, padouch musí dostat co proto, a jak praví pravidla žánru, ani čtenář nesmí být zklamán. Několikrát se tedy ještě budeme aspoň trochu bát, několikrát se zasmějeme, máme čas opakovaně si zkusit tipovat, kdo je vrah a kdo zloděj, můžeme držet palce tu jednomu a tu druhému a nakonec si zaslouženě vydechneme.

Adaptace detektivního příběhu má atraktivní podobu už proto, že režisér vsadil na slavná jména: v hlavních rolích hrají hlasy Ivana Trojana (Arsène Lupin), Viktora Preisse (Sherlock Holmes), Jaromíra Meduny (Watson), Pavla Rímského (policejní inspektor Ganimard), Ivana Řezáče (Duval, novinář), v dalších rolích se objeví Stanislav Zindulka, Josef Somr, Dana Černá, Jaroslav Kepka, Arnošt Goldflam, Jan Kostroun, Jiří Knot, Magda Kutková, Antonín Hardt, Miroslav Táborský, Milada Čechová či Andrea Elsnerová. Scénář podtrhuje napínavé schéma detektivky svižným a živým pojetím, kdy se obejde bez vypravěče a veškerý děj obsáhnou dialogy a pár zvukových efektů (šum kavárny anebo ruch sálu při dražbě, klavírní koncert redukovaný do pár úvodních tónů klavíru).

Příběh samotného vyšetřování záhady jedné vraždy a ztraceného diamantu rámuje snaha pařížského novináře Duvala zjistit co nejvíce informací o této kauze a pořídit rozhovor s lupičem gentlemanem, Arsènem Lupinem. Tento pomyslný rámec, tedy občasné vstupy novináře, které buď uvozují, zpřehledňují, nebo komentují děj, v audionahrávce dokresluje klapání psacího stroje. Ten sice dodává celé adaptaci příjemně archaický ráz, na druhé straně se nabízí námitka, že takový zvuk musí pro dnešní mládež, a děti zejména, být už hodně exotický, ne-li zcela neznámý.

Závažnější vadou tohoto zpracování – pokud jsme příběh už dávno neznali, a slyšíme ho poprvé – je obsazení hlavních rolí. Viktor Preiss (Sherlock Holmes) a Ivan Trojan (Arsène Lupin) mají totiž kupodivu hlasy natolik podobné, že zejména ve vrcholných scénách příběhu, kdy vystupují oba dva, snadno ztrácíme orientaci a nevíme, kdo je kdo. Detektivka tak získává nečekaný rozměr ještě tajemnějšího labyrintu významů.

Přesto je nutno zdůraznit, že snaha vydavatelství Tympanum vrátit do života osvědčené detektivky, oblíbené u starších generací čtenářů, působí sympaticky. Vedle dnešních severských krimi jistě vyzní lehce archaicky, ale pořád není marné si je připomenout. Zvlášť proto, že tyhle příběhy si může bez problémů pustit třeba v autě celá rodina, a dokonce se dají poslouchat i opakovaně – i když v tom případě sledujeme vyšetřování jinak: vraha tentokrát už známe, tím víc se ale můžeme zaměřit na drobné chyby padouchů a odhalovat, kdy se prozradí poprvé.

Lit.: Martina F: Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes aneb Blondýnka a modrý diamant. In web Knihu prosím, 6. 11. 2015 (recenze). – Cit.: Nepolapitelný, šarmantní a poněkud uličnický Arsène Lupin se setkává s legendárním logikem Sherlockem Holmesem. Střet a souboj dvou osobností spustí řetězec napínavých událostí, v nichž se zablýskne vzácný modrý diamant, ale nebude chybět ani pořádná dávka mužské cti, dámského půvabu, intrik a překvapivých a nápaditých zvratů. Lakonický a noblesní humor, který je pro postavu Arsèna Lupina příznačný, ještě vynikne v kontrastu s metodickým Holmesem a jeho železnou logikou a téměř zázračnou předvídavostí. Souboj dvou nejdůmyslnějších a nejkreativnějších mužů, kteří ačkoli každý na jiné straně zákona, zkříží samozřejmě zbraně podle pravidel dvorské etikety, může začít…

Něco málo o ději
Baron z Hautreku je zavražděn ve svém domě za velmi záhadných okolností. Další záhadou je, proč mu nebyl ukraden modrý diamant, který zářil na jeho prstě? A kam vlastně zmizela jeho ošetřovatelka Lotty, když pokoj byl uzamčen? Přivolaný komisař Ganimard má jasno – ve vraždě i ve zmizení nemá prsty nikdo jiný než Arsène Lupin.

O několik měsíců později je dražba pozůstalosti nebožtíka barona. Modrý diamant získá baronka z Crozonu, které však modrý diamant zmizí spolu i s její společnicí Tildou. To už je na Ganimarda opravdu hodně. Jeho podezření, že za vším stojí Lupin, je neochvějné. Lupinovou mazaností je však berzradný, a tak do Paříže povolává slovutného detektiva Sherlocka Holmese.

Ten se snaží případ vyřešit co nejdříve, protože ho čeká na baskervillských blatech jeden zapeklitý úkol. Podaří se Sherlockovi najít modrý diamant a zatknout Lupina?

Hodnocení
O lupiči gentlemanovi jsem poprvé slyšela, když jsem ještě byla dítko školou povinné a pokud si dobře vzpomínám, dokonce jsem přečetla o něm i knihu. Ale jak se jmenovala, to už si nepamatuji. Jen to, že se mi Lupin líbil a doteď si vzpomínám, že jsem si říkala, že opravdu není zlý.

Nebudu vás zdržovat tím, že Blondýnka a modrý diamant byla nejprve kniha, pak rozhlasová hra a nakonec audiokniha. Koneckonců, to si můžete přečíst v několika článcích, které se tímto podrobně zabývají.

Nahrávka, kterou Tympanum vydalo v roce 2014, má necelou hodinu. Což je docela škoda, protože začátek mi připadal trochu zmatený a než jsem se v ději zorientovala, byla půlka příběhu pryč. To mi ale nezabránilo v tom, abych si příběh nepustila znovu.

Arsène je lupič-gentleman. Šarmantní, mazaný, geniální muž, který přivádí k zuřivosti pařížského inspektora Ganimarda. Když se v Paříži objeví nekalý zločin, je přesvědčen, že za tím stojí Lupin a jeho přítelkyně, jež si nechává říkat Blondýnka. Blondýnka není o nic lepší než Lupin, a tak se není co divit, že je Ganimard bezradný.

Protipólem Lupina je Sherlock Holmes. Známý londýnský detektiv, seriózní, který má po svém boku doktora Watsona. Na Holmesův bystrý úsudek Ganimard spoléhá, a tak ho povolá, aby mu s Lupinem pomohl. Jenže Lupin dává na frak i Holmesovi, ale ten se tak snadno přelstít nedá a Lupinovi vše vrací.

Tympanum pro audioknihu zvolilo hlasové představitele naprosto skvěle. Ivan Trojan (Arsène Lupin) i Viktor Preiss (Sherlock Holmes) se svých rolí zhostili velmi dobře, vždyť to ani jinak nejde, když mají mnohaleté zkušenosti nejen s herectvím, ale i dabinkem.

Audioknihu doprovází hudba jako vystřižená ze staré Paříže, převážně harmonika a tklivé housle. A nejen to, v nahrávce se vyskytují i různé zvuky jako zvonění zvonku, klepání psacího stroje či hlasy z pařížské restaurace.

Detektivní příběhy, které se odehrávají v první polovině dvacátého století, mám ráda. Dýchne na vás dávná atmosféra, kdy neexistovaly žádné moderní přístroje na odhalení zločinu, byly jen bystré mozky a důvtip. Oproti severským detektivkám je to příjemná a rovnocenná změna.

Lit.: Antea: Recenze Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes (audiokniha). In web Antea bloguje, (posluchačská recenze). – Cit.:  Kousky lupičského vtipálka Arsèna Lupina dosáhnout takových rozměrů, že zoufalému policejnímu inspektorovi nezbývá než povolat do Paříže Sherlocka Holmese a Dr. Watsona. Doufám, že s pomocí nejvěhlasnějšího anglického detektiva se konečně podaří zatnout Lupinovi tipec. Ale vypadá to, že tentokrát to Sherlock tak snadné mít nebude…

Arsèn Lupina je lupič gentleman, vtipálek, svůdník a především noční můra pařížské policie. Jeho poslední kousky otřásají celou Paříží. Z uzavřené místnosti se mu podaří ukrást vzácný modrý diamant, který patřil baronce z Crozonu. A to prosím přímo během aukce, nad kterou drží ten nejpřísnější dozor policie, všechny dveře uzavřené, východy přísně hlídané, všude policisté, který nesmí modrý diamant pustit z očí. Přesto to Lupin zase dokáže a udělá z policejního inspektora blázna. A kdyby jen jednou… Humor a uličnické kousky jsou pro Lupina typické, a zatímco prostí občané je milují, tak policejní inspektor by jen stěží našel někoho, koho nenávidí víc než Arsèn Lupina.

Po posledním zpackaném pokusu dostat Lupina za mříže už dojde vrchnímu komisaři trpělivost a povolá do Anglie Sherlocka Holmese i s doktorem Watsonem. Arsèn je nadšený, konečně pořádný soupeř! Sherlock ze začátku přistupuje k případu se svým obvyklým klidem a rozvahou, ale i jemu se dokáže Arsèn dostat pod kůži a brzy je jasné, že tentokrát padla kosa na kámen. Zvítězí francouzský dareba nebo zkušený detektiv?

Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších audioknih. Moje nadšení pramení z příběhu i zpracování. Příběh podle mě, nemá chybu. Svižně plyne bez zbytečných nudných míst. Je vtipný, zábavný a není v něm nouze o překvapení. Název audioknihy Arsène Lupin kontra Sherlock Holmes je naprosto pravdivý. Arsèn i Sherlock jsou si rovni a opravdu se do poslední chvíle nedá s jistotou říct, který z nich nakonec zvítězí. Navíc kousky, kterými Lupin ztrpčuje život policejnímu komisaři jsou k popukání. Já osobně jsem vždycky byla spíš na vtipné záporáky než na “nudné klaďase” takže jsem Lupinovi celou dobu držela palce a zlomyslně si užívala všechno, co policii provedl.

Druhým pozitivem, které rozhodně nemůžu přejít je zpracování. Audioknihu totiž namluvili Ivan Trojan a Viktor Preiss a nemá to chybu. Za mě je Ivan Trojan bůh. Kdo viděl Anděla Páně, Šťastného smolaře apod. ví, jak skvěle dokáže vtipné postavy namluvit. Arsena vystihl naprosto perfektně a dodal mu přesně ten šmrcn, kterým tento Lupič gentleman bohatě oplýval.

Co se týká negativ, tak já jsem žádná nenašla. Normálně bych vytkla, alespoň mizerný design “obálky” audioknihy, ale v tomto případě se povedla i ta. Mrzí mě jediná věc. Bohužel se mi nepodařilo najít další Sherlockovy příběhy namluvené stejnými interprety, což je podle mě věčná škoda, protože toto zpracování opravdu nemělo chybu. A není to jen můj dojem. Věděli jste, že Ivan Trojan získal první místo v anketě Neviditelný herec? Sice to nebylo v této audioknize, ale za roli Švece ve hře Plukovník Švec, ale i tak to jasně dokazuje jeho hlasové kvality. (…)

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)