Zábava z rozhlasového archívu – minulost?

Přidal: |
Srpen 17, 2005

Rád bych se zde pozastavil nad zúžením prostoru ve vysílacím čase pro mluvené slovo. Domnívám se, či jsem o tom přesvědčen, že se todotklo hlavně archivních snímků z redakce humoru a satiry – dnes redakce zábavy. A já se ptám proč, v této souvislosti musím zmínit projekt Smích až do svítání, který běžel od května 1998.Byly zde představovány gramofonové desky, divadelní hry a neméně slavné silvestry. Na noc to bylo pro nespavce, řidiče a další příjemné odlehčení a pro nás – sběratele a fajnšmekry to přinášelo obrovský přínos. Proto by bylo dobré, kdyby se to opět obnovilo. Já vím, každý týden se vysílá padesátník Ondřeje Suchého a jednou za 14 dnů běží v noci jehodalší pořad Nostalgické muzeum zábavy. Určitě by bylo zařazení zábavných pořadů přivítáno s povděkem. Bylo by to lepší, než pořady z regionálních stanic českého rozhlasu. Pokud se každý týden kupř. střídají dva pořady o folkové hudbě, tak jaký to má význam? Dejme tomu, že jsou v těchto pořadech vždy informace o kulturních akcí daného kraje. A co když je nějaká zajímavá informace v týdnu, kdy ve stejný čas běží pořad jiného regionu, Opravdu tomuto tahu ve vysílání nerozumím. Odvažuji se závěrem tvrdit, že by vysílání archivních snímků určitě pozvedlo poslechovost českého rozhlasu.
Beatman

Názory a komentáře

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře
Comment by Přemek on 17. 8. 2005 @ 12.30

Beatmane,

domnívám se, že máš docela pravdu. Ale ještě ad Suchý: myslím si, že práce Ondřeje Suchého v Padesátníku je málo doceňovaná, přestože dokázal vytáhnout na světlo poklady neuvěřitelné hodnoty, ať už šlo o nahrávky soudniček Františka Němce z let padesátých (četli je tehdy Jan Pivec, Ljuba Hermanová, Stanislav Neumann a další) či silvestrů a zábavných pořadů z let šedesátých. Pro mne osobně je silně diskutabilní jeho minicyklus „Chvilka pro ruskou písničku“, v níž hrál i silně tendenční sovětské písně, ale to nijak nesnižuje jeho zásluhy v rozhlasovém archivním kutání.

Jinak – ohledně zábavných hodinek po půlnoci – pamatuji se na ně, ale abych řekl pravdu, raději mám vltavské noční vysílání s četbami na pokračování, povídkami a jazzem.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)