Češi stále více čtou ušima a potmě

Přidal: Přemek |

Listopad 30, 2007

Ondřej Horák

Zdroj: Lidové noviny, 30. listopadu 2007

Česká republika je pomalu, ale jistě zaplavována pozoruhodnými tituly literárních audionahrávek, které mohou vytvořit konkurenci i televizním programům.

Číst si ušima, a navíc potmě. Zní to jako nesmysl, ale copak je dnes ještě něco nemožné? A podle toho, jak se na trhu objevují další a další nahrávky mluveného slova či libo-li audioknihy, se zdá, že je tento způsob také čím dál oblíbenější.

Co tento trend stále se rozšiřující nabídky mluveného slova znamená? Jsme čím dál pohodlnější, a tak už si knihu necháme načíst nějakým hercem, nebo dokonce zdramatizovat, a tak slyšíme oblíbených herců hned několik? Někdo poslouchá při mytí nádobí, ve vaně či za volantem, jiní se uvelebí v křesle či v posteli. Že by tedy zas ta naše mnohdy snobsky vzývaná kniha byla ohrožena? Z jedné strany na ni útočí komiksy! A z druhé strany ty audionahrávky!

Číst komiks znamená vnímat obrázky společně s textem. Poslouchat audioknihu znamená vytvářet si představu popisovaného světa ve své mysli. Přesto je audiokniha pasivním vnímáním literatury. Zatímco komiksový příběh, aby plynul, musíme číst, audioknize na naší pozornosti – stejně jako filmu či televizi – nezáleží.

Ukazuje se tak namáhavost, ale naprostá jedinečnost četby klasické knihy – nejsme ovlivněni ani obrázky, ani hlasy herců, text si můžeme, respektive musíme číst i interpretovat sami.

Pán prstenů i Harry Potter

Audioknihy nicméně mají ještě jednu velkou devízu. Pasáže knihy interpretované výrazným hereckým hlasem člověku utkví neodvratně v paměti – za všechny lze jmenovat feldkuráta Katze v podání Vlasty Buriana na Werichových nahrávkách Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války. A v dnešní době, kdy se na jednu stranu stále spěchá, a na druhou stranu je spousta osamělých lidí, tento způsob vnímání literatury může simulovat i to, že s někým mluvíme, respektive že někdo mluví k nám. Aleš Lederer z nakladatelství Prostor k tomu dodává, že audioknihy jsou „možným zprostředkováním této literatury i těm, kteří ještě neumí číst, tedy dětem“. Ano, vždyť v nabídce lze nalézt Pána prstenů J. R. R. Tolkiena v interpretaci Michala Dlouhého, Medvídka Pú načteného Markem Ebenem či Harryho Pottera v podání Jiřího Lábuse. Těžko však tvrdit, že nahrávky mluveného slova jsou „vynálezem“ poslední doby. Každý z nás si ještě pamatuje černé desky se Spejblem a Hurvínkem, Vladimírem Menšíkem, Felixem Holzmannem, Hrabětem Monte Christem či právě s Haškovým Švejkem…

Nahrávka, kam se podíváš

Zatímco Audiostory pořizuje nahrávky knih v podání populárních herců, Radioservis čerpá dramatizace Jména růže či románu Já, Claudius z archivu Českého rozhlasu. A Supraphon může sáhnout do archivu vlastního, kde se nachází právě Spejbl a Hurvínek či Felix Holzmann a také veleúspěšné tituly Divadla Járy Cimrmana. Vedle toho ale toto vydavatelství vytváří rovněž nahrávky nové. Alan Piskač, ředitel Popronu, jehož součástí je značka Audiostory, k fenoménu audioknih v Evropě poznamenává: „V posledních letech -2004 a 2005 – měl trh audioknih přírůstky přes 15 % ročně. Bylo to nejprogresivnější odvětví celého knižního trhu.“ A dodává zajímavou geografickou poznámku: „Jedna studie tvrdí, že čím více na sever, tím je poslech audioknih populárnější, a naopak v jižních zemích nepatří poslech namluvené literatury k tradičním zábavám.“ O tom, že audionahrávky se rozmáhají skutečně i ve střední Evropě – v České republice, svědčí nejnovější případy. U nedávno publikované knihy Druhá světová válka: Češi a Slováci Františka Emmerta nechyběl kompaktní disk s nahrávkami projevu prezidenta Háchy či rozhlasového vysílání Jiřího Voskovce a Jana Wericha. K druhému vydání povídkové knihy Prázdniny Jana Balabána nyní nakladatelství Host přibalilo CD, na němž pět z povídek čte sám autor. A nakladatelství Academia zas zveřejnilo první díl Dějin české literatury 1945-1989 a přiložen je kompaktní disk, z nějž lze slyšet recitaci Jaroslava Seiferta, Františka Halase či Vítězslava Nezvala… Nabídka českých audioknih je tedy pestrá. O mnoho pestřejší než všechny české televizní programy dohromady. Než se trápit u Hraběnek, to je daleko lepší pustit si Tracyho tygra od Williama Saroyana ve vynikajícím podání Vlastimila Brodského. Než se trápit u Velmi křehkých vztahů, to je daleko lepší poslouchat fenomenálního Rudolfa Hrušínského v dramatizaci krimipříběhu Friedricha Dürrenmatta Soudce a jeho kat. Devět z deseti uší proto doporučuje… Nejlépe potmě.

Z nabídky audioknih

Nakladatelství Prostor vydalo ilustrované vydání románu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Celý text načetl herec Miroslav Masopust.

Radioservis nyní publikoval nosič s patnácti případy Sherlocka Holmese ve formátu mp3. V hlavní roli Svatopluk Beneš.

Oblíbený humoristický román Zdeňka Jirotky Saturnin vydal letos Popron na značce Audiostory. Na třech kompaktních discích jej čte Jiří Samek.

Dramatizaci románu Roberta Gravese Já, Claudius přineslo na kompletu pěti CD vydavatelství Radioservis. V hlavní roli římského císaře Claudia lze slyšet Viktora Preisse, dále také Františka Němce či Josefa Vinkláře.

Názory a komentáře