Sociální román, dodnes aktuální

Přidal: Přemek |

Říjen 31, 2013

Jakub Kamberský

Roku 2012 si celý svět připomínal dvousté výročí narození britského spisovatele Charlese Dickense. Stranou nezůstal ani Český rozhlas, který u této příležitosti nastudoval dodnes strhující příběh Olivera Twista, tentokrát ve formě patnáctidílné dramatiované četby na pokračování.

Román pojednávající o chudém chlapci, který se nedobrovolně zapletl se zlodějskou bandou, je zároveň románem o malosti a chudobě jak materíální, tak duchovní, a tak je určitě aktuální i v těchto dnech. S postupným romantizováním příběhu, zřejmě ne tolik, jako v době vzniku tedy ve 30. letech 19. století, ale přeci jen, má nám co říct i dnes. Ostatně, chudoba nevymizela ani ve století 21. Nůžky mezi bohatými a chudými se v mnohých částech světa stále více rozevírají.

V českém rozhlasovém prostředí existují různá nastudování i z dřívějších let. Připomeňme dvoudílnou dramatizaci s muzikálovými prvky z let sedmdesátých; ta však utrpěla notnou, místy až necitelnou zkratkou děje. Lze říct, že patnáctidílná četby v režii Jaroslava Kodeše, která vznikla roku 2012 a díky Radioservisu se dostala na cd/mp3 o rok později, je asi nejkomplexnějším zpracováním tohoto románu.

Hlavní úlohu zde nemá Oliver Twist, ale vypravěč (Otakar brousek ml.), který je zároveň hybatelem děje, hercem epizodních rolí, ale i vtipným glosátorem. Narážky, svázané s atmosférou románu jsou vskutku lišácky milé, např. „Musíme být šetrní, proto umírající žebračku zahraju, když dovolíte, sám.“ V takové poznámce je skryto leccos. Musím šetřit, neb si to atmosféra knihy žádá, musíme být šetrní, neb není na realizaci peněz nazbyt. Z výše řečeného jistě vyplývá, že vypravěč je zábavný, drží četbu pohromadě a jak se na Brita sluší, je jeho projev často vznešený, avšak v mezích, tedy naštěstí zde nedochází k žádné karikaturnosti.

Oliver Twist Matěje Nechvátala je prostý, naivní, dobrosrdečný, ryzí čistota a nezkaženost. Z projevu je patrná i určitá slabost, nedůvěra v sebe sama, která se s přibývajícím odvyprávěním románu vytrácí. Podobně lze charakterizovat i slečnu Rozu v podání Kláry Sedláčkové-Oltové. Z ní ta dobrosrdečnost a ochranářství vyloženě čiší. Za zmínku určitě stojí i vůdce bandy, žid Fagin (Jaroslav Achab Haidler). Ten si v roli náramně libuje a to natolik, že si jeho úlisného a prohnaného Fagina za chvilku oblíbíme, byť jde o negativní postavu. Ani Igor Bareš nezůstává postavě Billa Sikese, gaunera první třídy, nic dlužen. Jeho Bill je prohnaný, všeho nedobrého schopný, horlivý, ale rovněž prchlivý hrdlořez. Slyšet spory Fagina a Billa je skutečným hereckým koncertem dvou výrazných hlasů. Režisér Kodeš příjemně překvapil. Je totiž brán a znám hlavně jako tvůrce rozhlasových her a pohádek pro mládež. Nicméně na sedmihodinové ploše předvedl, že si poradí i s tak náročným úkolem, jakým dramatizovaná četba bezesporu je. Naplno nechává rozehrát dialogy, které často podkresluje hodícími se zvukovými efekty. I vypravěč si přijde na své, navíc jeho role je umocněna tu příjemně plynoucími hudebními motivy, tu – dramatištějších popisech – dramatickou hudbou filmového rázu. Celkově lze říct, že se nahrávka opravdu dobře poslouchá a ani délka sedm hodin vás nemusí děsit. Děj plyne jako voda.

Dodejme, že příběh Olivera Twista si můžete zakoupit na CD, ve formátu mp3, popř. zakoupit např. prostřednictvím nakladatelství Audiotéka ve formě digitální nahrávky, kterou si můžete stáhnout do svých počítačů či mobilních telefonů.

Názory a komentáře