Nahá (2024)
Jana Borsuková. Živě vysílaná rozhlasová hra o osudu herečky českého původu Hedy Lamarr. Rozhlasová adaptace a dramaturgie Jakub Molnár. Režie Zuzana Hurová. Hudební spolupráce Martin Križan, DJ Spinhands ve spolupráci s Michalom Hudákom.
Účinkují Petra Dobiš Blesáková, Tatiana Kulíšková, Miroslav Beňuš, Tomáš Mosný, Matúš Beniak.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 11. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 19:00 h.).
Lit.: anonym: Nahá (Jana Borsuková). Predstavenia. In web Divadlo Jána Palárika v Trnave, listopad 2024 (článek). – Cit.: Jedným z bodov programu Noci divadiel je aj unikátny projekt #stagestream. Návštevníci a návštevníčky budú mať príležitosť zúčastniť sa živého nahrávania rozhlasovej hry podľa divadelnej hry Jany Borsukovej – Nahá, ktorú v priamom prenose odvysiela Rádio Devín. Hra, ktorá získala Cenu DJP v rámci súťaže DRÁMA 2023, prináša osud jednej z najväčších hviezd strieborného plátna Hedy Lamarr (1914 – 2000). Zaujímala sa o techniku, podieľala sa na mnohých vedeckých objavoch, ktoré boli základom pre dnešné Wi-Fi, GPS a Bluetooth, no svet si ju pamätá iba ako krásku a herečku vulgárnych filmov. Prečo dodnes panuje averzia voči umelkyniam? Alebo je to preto, že sú ženami? Miestami pravdivá a miestami fiktívna životopisná dráma o ženskej emancipácii, ale aj o osamelosti a historickej krivde. (…)
Lit.: anonym: Noc divadiel 2024. Kultúrny denník. In web SRo 3 Rádio Devín, 7. 11. 2024 (článek). – Cit.: 15. ročník podujatia Noc divadiel, ktoré organizuje Divadelný ústav, sa tento rok uskutoční v sobotu 16. novembra. Noc divadiel je európske podujatie prezentujúce divadlo tvorivým spôsobom v netradičnom časovom rozpätí. Počas Noci divadiel môže publikum skúmať, objavovať, zapájať sa do diania či sa len príjemne usadiť, vnímať a nechať sa unášať divadlom po celú noc.
Iniciátorom projektu Noc divadiel je chorvátska Noć kazališta. Stovky európskych divadiel sa počas jednej noci spoja a ponúknu publiku netradičné divadelné zážitky.
Pri tejto príležitosti ponúka 16.11.2024 Rádio Devín živé vstupy z troch divadiel.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Noc divadiel 2024 (Noc divadel 2024, 2024)
Připravili a moderují Hana Rodová, Martin Uram.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 11. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 16:00 h.).
Lit.: anonym: Noc divadiel 2024. Kultúrny denník. In web SRo 3 Rádio Devín, 7. 11. 2024 (článek). – Cit.: 15. ročník podujatia Noc divadiel, ktoré organizuje Divadelný ústav, sa tento rok uskutoční v sobotu 16. novembra. Noc divadiel je európske podujatie prezentujúce divadlo tvorivým spôsobom v netradičnom časovom rozpätí. Počas Noci divadiel môže publikum skúmať, objavovať, zapájať sa do diania či sa len príjemne usadiť, vnímať a nechať sa unášať divadlom po celú noc.
Iniciátorom projektu Noc divadiel je chorvátska Noć kazališta. Stovky európskych divadiel sa počas jednej noci spoja a ponúknu publiku netradičné divadelné zážitky.
Pri tejto príležitosti ponúka 16.11.2024 Rádio Devín živé vstupy z troch divadiel.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Kultúrny denník – Festival slobody pod pyramídou (Kulturní deník – Festival svobody pod pyramidou, 2024)
Moderuje Peter Turčík.
Hovoří Zuzana Luprichová, Ľubomír Morbacher a Ján Endrődi a další.
Natočeno 2024. Premiéra 12. – 13. 11. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 10:00 – 20:30 h.).
Lit.: anonym: Festival slobody pod pyramídou. In web SRo 3 Rádio Devín, 7. 11. 2024 (článek). – Cit.: Jedným z podujatí Festivalu slobody je aj Festival slobody pod pyramídou, ktorý pripravuje Ústav pamäti národa v spolupráci so Slovenským rozhlasom – Rádiom Devín. Pri tejto príležitosti sa môžete tešiť na špeciálny program vo forme živého vysielania z festivalu.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Fenomény – Peter Scherhaufer 1/? (2024)
Připravila Mariana Jaremková.
Hovoří dramaturg Divadla Husa na provázku Petr Oslzlý, kameraman Richard Krivda a herci Jan Kolařík a Vladimír Hauser.
Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 7. 11. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.); 2. dílu 14. 11. 2024 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h.).
Pozn.: Režisér Peter Scherhaufer je legenda. Svojou divadelnou tvorbou i osobnosťou. Tak ako sú legendárne jeho inscenácie, dokonca s medzinárodným presahom, ktorými sa absolútnou slobodou tvorby vzpieral neslobodnej dobe, rovnako legendárna je i jeho temperamentná povaha a nezameniteľný rečový prejav. Neúnavný hľadač, experimentátor, ktorému stačilo malé javisko, ale dokázal zinscenovať i veľkolepé pouličné teatro mundi. Sčítaný, rozhľadený, tvrdohlavý, oddaný divadlu až do konca, ktorý prišiel príliš rýchlo. Mariana Jaremková venovala Petrovi Scherhauferovi dva diely cyklu Fenomény, prvý si vypočujte vo štvrtok 7. novembra o 20.00, spomínať na “Šeriho” budú dramaturg Petr Oslzlý, herci Jan Kolařík a Vladimír Hauser. A počuť budete i Petra Scherhaufera.
Pokračujeme druhou časťou relácie Fenomény, venovanou režisérovi Petrovi Scherhauferovi! Tentokrát sa pozrieme na jeho obdobie cenzúry a „umeleckého odboja“ – od štbákov v maringotkách až po jeho cieľ priniesť kvalitné divadlo do regiónov. Pre „Šeriho“ bolo divadlo nenahraditeľné, ale nezdráhal sa ho prirovnať k párku v rohlíku.
Mariana Jaremková sa bude pýtať dramaturga Petra Oslzlého, kameramana Richarda Krivdu a hercov Jana Kolaříka a Vladimíra Hausera na nezabudnuteľné príbehy z jeho života. (anotace)
Akcent – Povodně a kulturní akce (2024)
Povodně, které v polovině září poznamenaly hlavně severní Moravu, ohrozily různé kulturní akce. Jak na tom byly a jsou festivaly? Co by jejich pořadatelům před zimou nejvíce pomohlo? Alexandr Saša Michailidis se ptá Michala Schmidta a Václava Müllera. Editorka Lenka Buriánková.
Natočeno 2024. Premiéra 13. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Ztroskotání (2024)
Lluís Ferran de Pol. Povídka katalánského spisovatele z antologie V zahradě Ramonově. Překlad Vít Groesl. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Tomáš Drápela. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2024. Premiéra 13. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min).
Lit.: Mačas, Dominik: Karneval, Mar, Ztroskotání a další katalánské povídky z antologie V zahradě Ramonově. In web ČRo 3 Vltava, 12. listopad 2024 (článek). – Cit.: Nová antologie katalánských povídek, která v těchto dnech vychází v nakladatelství Euskaldun, představuje přední osobnosti katalánské literatury 20. století. Prózy pětice vybraných autorů, mezi kterými nechybí ani i českým čtenářům dobře známá spisovatelka Mercè Rodoreda (…).
„Vybrali jsme autory různě píšící, různě uvažující. Někteří přišli k literatuře od novin, jiní od plátna, všichni se však do ní obtiskli – svým dílem,“ uvádí k výběru povídek do antologie V zahradě Ramonově překladatel Vít Groesl. „Lluíse Ferrana de Pola vyhnala občanská válka do Mexika, avšak svým psaním a jazykem zůstal doma. Málokdo dokáže mluvit o těch nejspletitějších věcech našich dní s takovou srozumitelností a vytříbeností jako Josep Pla. Stěží bychom hledali někoho, kdo je schopen s takovým jemnocitem jako Mercè Rodoreda vykreslit i ten nejnepatrnější záchvěv v nitru člověka. Neuvěřitelná je životaschopnost a vitalita každé z vět z pera Montserrat Roig. O rafinovanosti a nadčasovosti humoru Sergi Pàmiese není třeba vést dlouhé debaty.“ (…)
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Host Lucie Výborné – Radka Vernerová (2024)
Hostem je Radka Vernerová, ředitelka neziskové organizace Dům pro Julii. Za svoji činnost převzala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy I. stupně. Radka Vernerová je zakladatelkou a ředitelkou neziskové organizace Dům pro Julii. Jak je možné, že podobná zařízení stojí dodnes svým způsobem mimo zákon? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2024. Premiéra 13. 11. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Interview Plus – Romana Březovská (2024)
Romana Březovská, klimatická expertka z Asociace pro mezinárodní otázky. Hlavním cílem summitu COP29 v Ázerbajdžánu je najít finanční zdroje na podporu chudších zemí v boji s klimatickou změnou. Kdo by měl platit víc než dosud? Jak si rozvinutý svět poradí s očekávatelnou neochotou Donalda Trumpa podílet se na snižování emisí skleníkových plynů? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2024. Premiéra 13. 11. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Byznys už se zajímá o změnu klimatu. Nejde mu o emise, ale o konkurenceschopnost, říká expertka. In web ČRo Plus, 13. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Hlavním cílem summitu COP29 v Ázerbajdžánu je najít finanční zdroje na podporu chudších zemí v boji s klimatickou změnou. Klimatická expertka z Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská připomíná, že už v roce 2009 se 24 států OECD zavázalo poskytovat rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně (asi 2 biliony korun). „Naplnit se to podařilo jen v roce 2022. Jinak ale rozvojový svět poukazuje na to, že se ta předsevzetí nenaplňují. Sliby chyby,“ poznamenává.
Například africké státy, které ve vyjednáváních vystupují jako v podstatě jednolitý blok, požadují, aby se takto ročně mobilizoval 1 bilion dolarů (zhruba 20 bilionů korun) ve prospěch rozvojových států.
Podobný požadavek přitom mají například i arabské státy, a to včetně ropných velmocí. „Není to ale jen Saudská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, ale třeba také Jemen, který opravdu je chudý,“ dodává. (…)
Blízká setkání – Wanda Adamík Hrycová (2024)
Host: Wanda Adamík Hrycová, producentka. Mají filmové Vlny šanci na Oscarech? Vidí raději Jiřího Mádla na plátně nebo v roli režiséra? A jakou milou povinnost měla nedávno na Seychelech v souvislosti s jejím tatínkem hercem Andrejem Hrycem? Moderuje Adéla Gondíková.
Natočeno 2024. Premiéra 13. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Osobnost Plus – Karel Svoboda (2024)
Karel Svoboda, rusista a politolog z Katedry ruských a východoevropských studií FSV UK. Politická pozice ruského prezidenta Putina zůstává podle něj neoslabena. Existuje v kremelské mocenské hierarchii alespoň nějaké ohnisko nespokojenosti? A dá se zhruba odhadnout, co je to minimum, které by byl Putin ještě schopen prodat jako vítězství? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2024. Premiéra 13. 11. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: obi – Tachecí, Barbora: Vojáci KLDR toho ve válce moc nezmění. Získají bojové zkušenosti, ale taky uvidí svět, míní rusista. In web ČRo Plus, 13. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nasazení severokorejských vojáků v Rusku nemusí přímo na frontě mnoho změnit. Podle rusisty a politologa Karla Svobody ale vojáci Kim Čong-una získají reálné bojové zkušenosti. „Pořádně nevíme, kolik jich tam je. Ale ta samotná zkušenost může být určitým bonusem,“ říká pro Český rozhlas Plus odborník z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Severokorejci se v rámci ruských jednotek zapojili do bojů v Kurské oblasti. Odhaduje se, že Pchjongjang poskytl Moskvě 10 až 12 tisíc vojáků pro válku s Ukrajinou.
„Moc se neví, jak se osvědčují. Ale není tak těžké uhodnout, že jejich bojové zkušenosti jsou nulové. Oni sice pochodují, cvičí, ale Kim Čong-un má armádu, která nikdy nebojovala,“ vysvětluje Svoboda. (…)
