V redakcii – Šimečka, Kostolný, Tabery, Tormová: Ako zachrániť demokraciu (V redakci – Šimečka, Kostolný, Tabery, Tormová: Jak zachránit demokracii, 2024)

Veřejná nahrávka. Moderuje Monika Tódová.

Hovoří Erik Tabery, Martin M. Šimečka, Matúš Kostolný a Kristína Tormová.

Natočeno 5. 11. 2024 (DPOH, Bratislava). Webová premiéra 7. 11. 2024 (Denník N, 93 min.).

Lit.: anonym: Šimečka, Kostolný, Tabery, Tormová: Ako zachrániť demokraciu. In web PodBean Denník N, 7. 11. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Záznam z diskusie Ako zachrániť demokraciu, ktorá bola v utorok 5. novembra v bratislavskom DPOH. Hosťami boli Erik Tabery, Martin M. Šimečka, Matúš Kostolný a Kristína Tormová. Moderuje Monika Tódová.

Vinohradská 12 – Hrdinka Alsu. Svědectví Putinovy vězeňkyně (2024)

Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová.

Hovoří novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová.

Natočeno 2024. Premiéra 11. 11. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 37 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Hrdinka Alsu: Zima v Rusku byla brutální. Teď už se cítím v bezpečí, jsem svobodná. In web ČRo Plus, 11. listopad 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dlouhé měsíce jsem sledoval její osud. Jak odjela do Ruska za nemocnou maminkou, jak ji zadrželi a opakovaně jí prodlužovali vazbu. A pak, jednoho dne, přišla zpráva o velké výměně vězňů. A na seznamu byla i ona – novinářka Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševová z Prahy. Konečně mohla domů. Obejmout manžela a své dcery. A teď tu sedí přede mnou. Nesmírně vzácný host Vinohradské 12. (…)

5:59 – Síkela na grilu. První dojmy z českého eurokomisaře (2024)

Připravila Kateřina Šafaříková. Editor a koeditor Pavel Vondra, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Evropská komise.

Hovoří vedoucí bruselské kanceláře institutu Europeum Žiga Faktor.

Natočeno 2024. Webová premiéra 11. 11. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).

Lit.: Šafaříková, Kateřina: Síkela na grilu. Jak obstál český eurokomisař při svém slyšení v Bruselu. In web Seznam Zprávy, 11. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu).  – Cit.: Ve stínu amerických voleb minulý týden v Bruselu předstupovali před evropské poslance kandidáti na eurokomisaře včetně českého exministra Jozefa Síkely. Ten má mít v Komisi na starosti agendu mezinárodní spolupráce, a tak během tříhodinového grilování musel odpovídat třeba na otázky týkající se investic v Asii nebo Africe nebo kontroverzní dohody o nerostných surovinách mezi Evropskou unií a Rwandou. Jak svým výkonem zapůsobil? (..)

Brusel má za sebou první část jednání s nově navrženými eurokomisaři. Během úterý se má dostat na řadu šestice dalších, které šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla na post místopředsedů, tedy do svého nejužšího kruhu spolupracovníků. V minulém týdnu ale před evropské poslance po měsících příprav předstoupil český nominant a donedávna ministr obchodu a průmyslu za STAN Jozef Síkela.

„Z toho slyšení vyšel v zásadě v pořádku, ale nebylo to nějaké hvězdné představení,“ říká o Síkelově vystoupení v Evropském parlamentu v podcastu 5:59 vedoucí bruselské kanceláře institutu Europeum Žiga Faktor. „Byly tam momenty, ve kterých nedokázal najít jasné formulace, a bylo trošku vidět, že angličtina pro něj není úplně tím nejlepším jazykem,“ pokračuje. (…)

GenZ – Takové to nadechnutí se (2024)

Lenka Kolomazníková. Dokument RTDS JAMU. Dramaturgie Hana Slavíková. Rozhovor s autorkou vede Tereza Reková.

Natočeno 2024 (JAMU Brno). Webová premiéra 11. 11. 2025 (Radio R, 46 min.).

Lit.: Hanák, Jan: GenZ – Takové to nadechnutí se In Spotify, 11. 11. 2024 (status). – Cit.: Jaké je pro věřícího člověka potýkat se s temnými až sebevražednými myšlenkami? A jak se na to dívá církev? Tento týden v podcastu GenZ začíná šestitýdenní série tvorby studentů JAMU. Dnes premiérově dokument „Takové to nadechnutí se“ a rozhovor s autorkou Lenkou Kolomazníkovou.

Snímek experimentální formou propojuje výpovědi dvou kněží Petra Baláta a Michaela Shmitze s výraznou zvukovou koláží skutečných snů a poetického textu. Vede nás až k mrazivému večeru u kostela a k otázce: „Kdybys chtěl, byl bys?“
Autorka Lenka Kolomazníková je studentkou Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky na brněnské Janáčkově akademii múzických umění. Rozhovor s ní vede dramaturgyně, dokumentaristka a pedagožka JAMU Tereza Reková.

Bedřich Smetana – Životopis (2024)

Pavel Kosatík. Jaký opravdu byl, jak žil a jak tvořil Bedřich Smetana. Kompletní audiokniha. Zvuk, střih a mastering Karolína Škápíková. Hudba variace skladeb Bedřicha Smetany, hraje Ivo Kahánek. Grafiku CD podle původní knižní obálky adaptovala Yvone Baalbaki. Foto Jakuba Hrůši Marian Lenhard. Supervize Alena Brožová. Režie Jitka Škápíková.

Čte Jakub Hrůša.

Natočeno 2024 (studio S Pro Alfa CZ). Vydal Euromedia Group, a. s. – Témbr, říjen 2024 (MP3, celková délka 16 hod. 9 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Asi u nás nebude člověka, který by si letos, v jubilejním Roce české hudby, nepřipomínal hudebního skladatele Bedřicha Smetanu (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby. Složil Prodanou nevěstu, Mou vlast a Louisinu polku a potom chudák ohluchl a umřel, je to smutný příběh. Jak o hudebním skladateli psát? Většinou se to dělá dvěma způsoby. Vědecké monografie popisují fakta shromážděná sběrem archivního materiálu: čím víc faktů, tím preciznější portrét, má se za to.

Pavel Kosatík v této knize zkouší jít ještě jinou cestou. Studiem pramenů došel k závěru, že faktů je k dispozici možná dost, že jsme je ale, právě s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli. Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako toliko zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. (anotace)

Lit.: Kosatík, Pavel: Nikdy mě nenapadlo… In Facebook, 11. 11. 2024 (status). – Cit.: Nikdy mě nenapadlo, že jako literární autor budu jednou tak úzce souviset s hudebními mistry Jakubem Hrůšou a Ivo Kahánkem, ale Bůh si to asi přál, stalo se to. Audioknihy většinou čtou herci, občas i sami autoři, zde knihu o Smetanovi vypráví šéfdirigent, který tohoto skladatele miluje a ve světě uvádí mnoho let. A pianista, který je na tom se Smetanou podobně, vše doprovodil desítkami ukázek Smetanovy hudby a variacemi na ni. Poslouchám s ostychem po kouskách Jakubův melodický hlas a tu hudbu k tomu a zdá se mi, že jsem se ocitl v těsné blízkosti zázraku. Přeju si, aby to pro vás byl podobně silný zážitek jako pro mě, a do prvního komentáře si dovoluju připnout info text, který o vzniku toho Katka Motlová napsala pro Operu Plus.

Lit.: Motlová, Kateřina: Jakub Hrůša namluvil audioknihu o Bedřichu Smetanovi. In web Opera Plus, Dnes vychází u nakladatelství Euromedia zcela speciální projekt: knihu Pavla Kosatíka Bedřich Smetana – Životopis uvedl do audioverze dirigent Jakub Hrůša, o hudební ukázky se postaral klavírista Ivo Kahánek. (…)

V roce 2024 slaví celá kulturní veřejnost Rok české hudby, kdy se spojuje výročí několika českých skladatelských velikánů. Dokonce dvojí výročí slavíme právě v případě Bedřicha Smetany, kterému spisovatel Pavel Kosatík věnoval svou úspěšnou biografii. Dočkala se z důvodu velkého zájmu nejen dotisku, ale nyní také své mluvené podoby. Ta se může velice dobře dostat do hledáčku sběratelského zájmu milovníků klasické hudby. Zcela exkluzivně se totiž na ní podílel a osobně ji namluvil dirigent Jakub Hrůša.
Přečtěte si zbytek příspěvku »

Noční Mikrofórum – Petr Vaněk (2024)

Host: Petr Vaněk, herec a muzikant. Jak vyvažuje svou vášeň pro hudbu a pro herectví? Je snadné spolupracovat s vlastní ženou? A proč se Petr Vaněk stal certifikovaným průvodcem lesní terapií? Moderuje Magdalena Vokáčová.

Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Příběhy 20. století – Komunismus je bití. Vzpomínky Kateřiny Vávrové a Markéty Trojanové na 17. listopad 1989 (2024)

Brutální zásah proti demonstrantům na pražské Národní třídě z 17. listopadu 1989 připomenou Příběhy 20. století. 35 let staré události vypráví ti, které policisté při protestech zbili. Připravil Adam Drda.

Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 48 min.).

Lit.: Drda, Adam: Komunismus je bití. Vzpomínky Kateřiny Vávrové a Markéty Trojanové na 17. listopad 1989. In web ČRo Plus, 10. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zásah Sboru národní bezpečnosti (SNB) proti demonstrantům, k němuž došlo 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě, bývá dodnes občas charakterizován jako „masakr“. Je to poněkud přepjaté označení, pochopitelné v kontextu dobových revolučních emocí, ale asi těžko udržitelné s odstupem pětatřiceti let: na Národní třídě nebyli mrtví a příslušníci komunistických ozbrojených složek tam do lidí nestříleli, jako třeba při demonstracích v srpnu 1969.

Současně však platí, že zákrok SNB, po němž se v Československu zhroutil komunismus, byl mimořádně brutální, že si z něj mnozí odnesli fyzická zranění a v některých případech i dlouhodobé trauma.

Příběhy 20. století jsou tentokrát věnovány především vzpomínkám dvou žen, které násilí 17. listopadu 1989 zažily. Demonstraci svolali studenti, ale Markéta Trojanová ani Kateřina Vávrová tehdy na vysokou školu nechodily; obě byly také v jiném stavu. (…)

Moci bez nemoci – Křečové žíly a nová laserová metoda (2024)

Další díl pořadu Moci bez nemoci se bude věnovat varixům, tedy křečovým žilám a nové laserové metodě pro jejich odstranění. Svůj příběh přijde vyprávět paní Klára, která tento zákrok podstoupila na obou dolních končetinách. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové přijal i MUDr. Ota Schutz – primář a zakladatel Žilní kliniky na Praze 2. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů.

Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Zaostřeno na asijské armády (2024)

V žebříčku deseti nejpočetnějších armád světa najdeme hned osm asijských. Jak jsou vyzbrojené? Kolik peněz vydávají na zbrojení? A jaké jsou jejich vojensko-politické strategie? Připravil David Jakš.

Natočeno 2024. Premiéra 6. 11. 2024 (ČRo Plus, 26 min.). Repríza 10. 11. 2024 (ČRo Plus, 17:34 h.).

Lit.: Jakš, David: Čínská armáda není nejpočetnější na světě, má ale sílu, která vzbuzuje respekt. In web ČRo Plus, 6. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vzpomínáte na euforii ze začátku 90. let? Sovětský svaz tehdy zmizel z mapy světa, Čína hledala místo v mezinárodním společenství a Indie měla vlastních, vnitrostátních problémů nad hlavu. Zdálo se, že armády, vojáci a stroje na zabíjení se postupně ze světa vytratí – teď je ale všechno jinak. Zbrojaři vydělávají nejlíp v historii, zuří válka na Ukrajině a na spadnutí je těžký konflikt na Tchaj-wanu, nebo na Korejském poloostrově.

V dějinách válečnictví a ve světě militárii zanechala Asie výrazný otisk. Vojsko Čingischána, vojáci čínské dynastie Ming, japonští samurajové a v modernějších časech třeba armáda barmánských králů nebo severovietnamští vojáci Viet Minhu. Ti všichni jsou dodnes ve svých zemích symbolem loajality a válečných úspěchů – pravda, často zabalených do politické propagandy a nacionalistického výkladu.

Síla armády a počet mužů a žen ve zbrani není jedno a to samé. Suverénně nejsilnější armádou světa je ta americká. Důvodů je víc, ale tím hlavním jsou peníze a z toho plynoucí náskok v technickém vývoji a inovacích. (…)

Místní (2024)

Lubomír Tichý. Výběr z debutové sbírky mladého autora s úvodním slovem básníka Petra Borkovce. Připravil Petr Gojda. Účinkují Petr Matyáš Cibulka a Ivan Řezáč. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 12 min.) v cyklu Svět poezie.