„Musíme vědět, proč to chceme vyprávět, to je základní otázka,“ popisuje ve speciální epizodě podcastu 5:59 natočené v rámci debaty na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě producent, scenárista a ředitel vývoje TV Nova Michal Reitler. Často mu prý chodí náměty, u kterých mají autoři pocit, že nejzajímavější je vrah a provedení zločinu samotného, chybí jim ale dobrý důvod, proč příběh vyprávět.
Zrcadlo v katedrále 1/9 (1973)
Cyklus ukázek ze světových literárních děl, která ukazovala falešné věrozvěsty. Použité texty Bartolomé de las Casas (1), Francois Rabelais (2), Mateo Alemán (3), Voltaira (4), Honoré de Balzac (5), Anatole France (6), Villiers de L’Islc-Adam, Jesús Lara (8), Stanislav Kostka Neumann (9). Překlad František Gel (1). Režie Petr Adler.
Účinkují Josef Patočka (1), Bohumil Švarc (1, 9), Josef Velda (2), Roman Hemala (3), Václav Postránecký (3), Josef Chvalina (2), Jan Přeučil (5), Miroslav Doležal (5), Zdeněk Hodr (5), Jaromír Spal (6), Karel Hlušička (6), Otakar Brousek I (4), Zdeněk Buchvaldek (4), Martin Růžek (7), Zdeněk Ornest (7), Albert Mareček (7), Alena Karešová (8), Tomáš Töpfer (9).
Natočeno 1973. Premiéra 1. dílu 9. 9. 1973 (Vltava, 10:30 – 11:30 h.), 2. dílu 16. 9. 1973 (Vltava, 10:30 h.); 3. dílu 23. 9. 1973 (Vltava, 10:30 h.); 4. dílu 30. 9. 1973 (Vltava, 10:30 h.); 5. dílu 7. 10. 1973 (Vltava, 10:30 h.), 8. dílu 28. 10. 1973 (Vltava, 10:30 h.); 9. dílu 4. 11. 1973 (Vltava, 10:30 h.). Repríza 1. dílu 27. 6. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 2. dílu 13. 1. 1974 (Praha, 16:00 h.); 11. 7. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 3. dílu 25. 7. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 4. dílu 27. 1. 1974 (Praha, 16:00 h.); 5. dílu 3. 2. 1974 (Praha, 16:00 h.) a 22. 8. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 6. dílu 10. 2. 1974 (Praha, 16:00 h.); 5. 9. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 7. dílu 19. 9. 1975 (Vltava, 19:00 h.); 9. dílu 17. 10. 1975 (Vltava, 19:00 h.).
Obsah: 1. O zemích indijských pustošení a vylidňování zpráva nejstručnější. Bartolomé de las Casas. – 2. Gargantua mezi mnichy. Francois Rabelais. – 3. Jak Guzmán studoval teologii. Mateo Alemán. – 4. Zázraky. Voltaire. – 5. Succubus. Honoré de Balzac. – 6. Vzpoura andělů. Anatole France. – 7. Naděje. Villiers de L’Islc-Adam. – 8. Otrokyně. Jesús Lara. – 9. Letní sen. Stanislav Kostka Neumann.
Lit.: -v-: Zrcadlo pravdy. In Rozhlas 36/1973 (27. 8. 1973), s. 5 (článek). – Cit.:
Host Radiožurnálu – Jan Šádek (2024)
Hostem je Jan Šádek, výtvarník a ilustrátor. Jan Šádek je úspěšný výtvarník a ilustrátor. V minulosti byl ale taky vicemistr republiky v naturální kulturistice, podlahář, dlouholetý uživatel heroinu, bezdomovec a nakonec vězeň. Co ho vrátilo zpátky do života? Proč se musel naučit sebedisciplině? A kdy si začal vážit sám sebe? Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.; 27 min.).
Lit.: Burešová, Zuzana – opa: Heroin mě dostal na úplné dno. Život mi zachránily pastelky, vzpomíná výtvarník Šádek. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nejlepší, co mohou rodiče pro závislé dítě udělat, je okamžitě ho odstřihnout a nechat ho co nejrychleji padnout na dno, věří Jan Šádek.
V minulosti vicemistr v naturální kulturistice, také ale dlouholetý uživatel heroinu, bezdomovec a vězeň. Co výtvarníka a ilustrátora Jana Šádka vrátilo zpátky do života? Jak se naučil sebedisciplíně? A kdy si začal vážit sám sebe? (…)
5:59 – Skutečné zločiny na obrazovce. Kde je hranice etiky? (2024)
Připravila Barbora Sochorová.
Hovoří ředitel vývoje obsahu TV Nova, kreativní producent a scenárista Michal Reitler na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
Natočeno 2024. Webová premiéra 10. 11. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 28 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Skutečné zločiny jsou na obrazovce divácky úspěšné. Kde je hranice etiky? In web Seznam Zprávy, 10. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: True crime, tedy žánr založený na rekonstrukci skutečných kriminálních činů, je dnes fenomén, který opanuje podcastové žebříčky a láme rekordy sledovanosti u filmů i televizních sérií. Nese s sebou ale i řadu etických otázek. Třeba jak přistupovat k obsazování herců a hereček do rolí vrahů a vražedkyň nebo jak napsat děj, který si bude všímat spíš obětí než násilníků. (…)
Ve stínu – Takoví jsme 1/6 (2024)
Připravil Jiří Kubík.
Natočeno 2024. Webová premiéra 1. dílu 10. 11. 2024 (Seznam Zprávy, 8:30 h.; 28 min.).
Obsah: 1. – 2.
Lit.: Kubík, Jiří: Žít v Česku, přídavky na děti mít v Německu. Žena sdílí, jak to jde zařídit. In web Seznam Zprávy, 10. 11. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve speciálním projektu Takoví jsme přinášíme sondy do života dvanácti Čechů z různých koutů země.
Podle údajů Eurostatu cestuje pravidelně za prací do zahraničí více než 60 tisíc českých občanů. Většina z toho připadá na Německo. Dojíždění do spolkové republiky se přitom vyplácí nejen kvůli podstatně vyšším výdělkům. Lidé tam dostávají na své děti přídavky z německého sociálního systému, a to i v případě, že trvale žijí v Čechách. Na jedno dítě dostanou v přepočtu přes šest tisíc korun.
Šalom alejchem – Stoletý Václav Boštík (2013)
Připravila Magda Veselská.
Natočeno 2013. Premiéra 3. 11. 2013.
Lit.: Veselská, Magda: Před sto lety se narodil tvůrce Památníku obětem šoa v pražské Pinkasově synagoze Václav Boštík. In web ČRo Témata, 3. listopad 2013 (článek). – Cit.: Tuto středu, 6. listopadu, uplyne rovných sto let od narození Václava Boštíka, významného českého malíře, grafika a ilustrátora. Vystudoval Akademii u profesora Willi Novaka, byl zakládajícím členem Umělecké besedy a rovněž skupiny UB 12, která významně ovlivnila domácí umění v 60. letech minulého století. Se jménem tohoto umělce, který zemřel ve svých 92 letech 7. května roku 2005, je však spjat i unikátní projekt Památníku obětem šoa v pražské Pinkasově synagoze.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Historie Plus – Století příběhů: Jak se katolíci zasadili o pád komunismu aneb Vymodlená svoboda (2024)
Událostem listopadu 1989 předcházela řada menších i větších projevů české a slovenské opozice. Připomenou je Mikuláš Kroupa a Adam Drda v pořadu Století příběhů, speciálu Českého rozhlasu Plus a Paměti národa.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 11. 2024 (ČRo Plus, 27 min.). Repríza 10. 11. 2024 (ČRo Plus, 9:33 h.).
Lit.: Kroupa, Mikuláš – Drda, Adam: Vymodlená svoboda. O pád komunismu se zasloužili i katolíci, vypískali ministra a svatořečili Anežku. In web ČRo Plus, 9. listopad 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Převrat v listopadu 1989 v Československu proběhl – jak se říká – „sametově“. Jak se to stalo? Proč vedení KSČ a státu nepovolalo armádu? Proč členové Lidových milicí čekali u autobusů a nedostali rozkaz k zásahu proti demonstrantům jako třeba v roce 1969?
Na náměstích mohly po listopadových protestech zůstat ležet stovky těžce raněných nebo dokonce mrtvých, protože komunistický aparát, jak připomíná Adam Drda, do poslední chvíle neuměl proti svým oponentům používat jinou strategii než násilí a represi. A dlouhá léta to fungovalo, konec konců i dnes vidíme v Bělorusku či Rusku, že silná represe nakonec vůli k veřejným protestům zlomí. (…)
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Úžasné životy – Karel Schwarzenberg podle Šimona Pánka (2024)
Karel Schwarzenberg žil několik životů dohromady, říká ředitel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Podle něj byl kníže v nejlepším slova smyslu elitou a své šlechtické postavení dokázal využít pro službu ostatním. Skrze společná témata na poli lidských práv a zahraniční pomoci se setkávali třicet let. Autorka: Lenka Nechvátalová.
Natočeno 2024. Premiéra 10. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).
Millennials (2024)
Kateřina Pokorná. Kompletní audiokniha. Hudba Bajkal. Mix a mastering Vladimír Šimůnek. Režie Daniel Tůma.
Čte Kateřina Pokorná.
Natočeno 2024. Vydala Audiotéka, listopad 2024 (MP3, celková délka 62 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Leoš Mareš o ní řekl, že je supernova, zjevení něčeho tak výjimečného, že se z ní v budoucnosti stane významná osobnost kulturního života. Autorka Kateřina Pokorná aka @svojost svým literárním umem uhranula nejen mileniály. Její texty sdílí všechny generace včetně známých osobností. Z jejích videí se stal hit internetu..
Sbírka Millennials obsahuje její populární texty (stejnojmenná báseň má na Instagramu 1,4 milionu zhlédnutí) a hluboký pohled do lidské duše, ve kterém se najde každý z nás. Ve svých textech se Kateřina zabývá milostnými a rodinnými vazbami a také vztahem k sobě samému.
„Millennials je něco, co máme všichni v sobě. Pocity, které se bojíte vysvětlit nahlas, napíšu za vás. Svojost je něco, čím všichni jsme. Občas si vadíme, občas se ztrácíme, ale vždycky jsme. Kniha je nejenom „O tom malým“, ale hlavně o tom, jaký je být Svojost v Millennials generaci a nejen v ní.“ (anotace)
Kecy a politika Speciál – Jefim Fištejn: Trump válku ukončí (2024)
Připravil a moderuje Bohumil Pečinka.
Hovoří Jefim Fištejn.
Natočeno 2024. Webová premiéra 8. 11. 2024 (YouTube, 47 min.).
Lit.: anonym: SPECIÁL Jefim Fištejn: Trump válku ukončí. In YouTube, 8. 11. 2024 (článek + video k poslechu). - Cit.: V prosinci to bude 30 let od chvíle, kdy Ukrajina podepsala tzv. Budapešťské memorandum, které jí výměnou za přesun jaderných zbraní do Ruska mělo zajistit nedotknutelnost hranic. Memorandum podepsali představitelé Ruska, Velké Británie, USA a Ukrajiny. Dnes už víme: kdyby si tyto zbraně Ukrajinci ponechali, nejspíš by se dnes na jejich území nebojovalo. O to víc, že se svými 176 mezikontinentálními střelami s jadernými hlavicemi byla Ukrajina třetí největší jadernou mocností. Tlak Západu a Ruska byl tak silný, že nakonec vyměnila hlavice za podpis dohody, kterou Rusko už v roce 2014 rozhodlo ignorovat. Jak dnes vypadá situace na rusko-ukrajinském bojišti? Ukrajinský generál Marčenko nedávno prohlásil, že fronta na Donbase se zhroutila vinou nedostatku zbraní, lidí a špatného vedení. Nutno podotknout, že objem západní pomoci Ukrajině se letos zmenšil a z 61 miliard dolarů, které schválil Kongres USA, dorazilo do Kyjeva necelých deset procent. Bidenova administrativa také blokuje snahy Ukrajiny udeřit na území Ruska. Změní něco v tomto směru americké prezidentské volby? Politický analytik Jefim Fištejn soudí, že nový prezident Trump je příznivcem strategie známé jako „mír skrze sílu.“ Podle něj se bude snažit dostat ruského prezidenta Putina k jednacímu stolu a situaci nějak vyhrotit – buď uzavřením příměří, nebo vyššími dodávkami vojenské techniky. Fištejn byl jedním z mála českých pozorovatelů, který předpověděl výsledek amerických voleb. Domnívá se, že tentokrát nebudeme svědky obyčejné výměny jedné politické administrativy za druhou, ale půjde o hlubší politický zvrat.
Přečtěte si zbytek příspěvku »
Noční Mikrofórum – Martin Štefko (2024)
Host: Martin Štefko, autor hororů. Kdy v sobě objevil zálibu v temných příbězích? Které literární prostředky používá při psaní knih pro dosažení té správné děsivé atmosféry? A jak se liší moderní horory od těch klasických? Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2024. Premiéra 9. 11. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
