Host Apetýtu – Michal Kročil (2024)
Michal Kročil v Apetýtu povypráví také o tom, co všechno zažil na Žítkové, kam se rád vrací. Připravila Jana Kobylinská.
Hovoří Michal Kročil.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 17. 1. 2024 (ČRo Brno, 32 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Kobylinská, Jana: Hra na flétnu ho provází profesním životem. Učit na ni hrát děti je pro mě relaxace, přiznává pedagog. In web ČRo Brno, 17. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hudebník a pedagog Michal Kročil je milovníkem lidových tradic a folklórních slavností. Původně chtěl být profesionální muzikant, nakonec se přes působení ve Valašském muzeu a dalších místech dostal do brněnské Líšně, kde vede kulturní centrum. Hudbu ale neopustil: „Vystřídal jsem různé profese, ale vždycky jsem si to učení na flétničky ponechával, byť jen na pár hodin. To mě provází mou profesní kariérou. Učit děti na flétnu je pro mě dnes relaxace,“ říká. (..)
Přepište dějiny – 100 let bez Lenina (2024)
231. dílu podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2024. Webová premiéra 17. 1. 2024 (Přepište dějiny, 42 min.).
Lit.: anonym: Sto let bez Lenina. In web Přepište dějiny, 17. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před sto lety zemřel Lenin. Jak se z kluka z měšťanské rodiny stane diktátor? A co mohlo za to, že uspěl? Známe vlastně dobře Leninův příběh, nebo nám stačí pár frází o špatném filozofovi, krvavém tyranovi a syfilitikovi? Abychom se jednou nedivili, až jeho úspěch zopakuje další výkonný a vzdělaný suchar.
Použité zvuky: LENIN Dokument (YouTube, 25. 10. 2014), Lenin 1 celý dokument CZ (YouTube, 24. 3. 2021), Ivan a Lenin (YouTube, 9. 10. 2009), Velká říjnová socialistická revoluce 1917 (YouTube, 19. 3. 2018), Ленин говорит (1919 год) (YouTube, 7. 5. 2014), Československý filmový týdeník 1459/2379 (ČT 2023), Československý filmový týdeník 779/2379 (ČT 2010), Archiv ČT24 Dvojkové listopady (ČT 2022), Archiv ČT24 Sběrné suroviny (ČT 2020), Archiv ČT24 Desítkové dubny (ČT 2020).
Hovory Plus – Tomáš Studeník (2024)
Jak přežít úspěchy druhých a proč se radovat i z neúspěchu, to vysvětlí dnešní host Hovorů Tomáš Studeník, městský hacker a spoluautor knihy Umění neúspěchu. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2024. Premiéra 15. 1. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.; 23 min.).
Lit.: lup – Hávová, Naděžda: Za chyby bychom neměli trestat, ale naopak je oslavovat, tvrdí radikální inovátor Studeník. In web ČRo Plus, 15. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Městský hacker, radikální inovátor a spoluautor knihy Umění neúspěchu Tomáš Studeník tvrdí, že chybami se člověk učí. „A je vlastně smutné, že už naše děti nutíme nedělat chyby. Dokonce je za to trestáme, přitom bychom je měli v tu chvíli oslavovat a opěvovat,“ říká. V pořadu Hovory dodává, že právě chyby jsou okamžiky, které by nám měly napovědět, jakým směrem jít dál. (…)
Hovory Plus – Marie Foltýnová (2024)
Marie Foltýnová je vedoucí oddělení Správy veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy: „Debata o kvalitách umění pozdního socialismu u nás není u konce. Potřebujeme promyslet, jak se dívat na autory, jejichž díla jsou kvalitní, ale zároveň šlo o lidi, kteří byli poplatní komunistické ideologii. Řekla bych, že generaci, která socialismus zažila, připomínají tato díla jejich žitou realitu. Lidé mladší generace mají odstup a jsou kritičtí,“ říká. Jak si veřejnost představuje čisté sochy a jaké jsou reálné možnosti pravidelné údržby stovek sousoší a plastik? Jaké je ocitnout se uvnitř slavného sousoší? A proč „zámečky lásky“ ničí Karlův most? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2024. Premiéra 16. 1. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.). Repríza 16. 7. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).
Lit.: Vizina, Petr: Nelezte na sochy. Před rekonstrukcí jsem byla uvnitř Husova sousoší a polilo mě horko. In web ČRo Plus, 16. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Pomník svatého Václava na Václavském náměstí v Praze od Josefa Václava Myslbeka patří mezi nejznámější díla v zemi. „Zajímavé je, že je kotvená jen na dvou bodech, přitom traverzy, na kterých je ta socha kotvená do architektonického podstavce, jsou pouze na přední a zadní noze koně,“ říká Marie Foltýnová, vedoucí Oddělení správy veřejné plastiky Galerie hlavního města Prahy.
„Socha byla už několikrát restaurovaná, protože ta tíha, která se na tyto body snáší, například způsobila roztrhání odlitku. Proto byla v 60. letech zadní noha koně opravovaná. Dokonce byla obnažená i vnitřní konstrukce, a i to je důkaz, že jde o Myslbekovo unikátní dílo jak technicky, tak technologicky,“ dodává v pořadu Hovory.
Foltýnová často trhne, když vidí, jak lidé sedí nebo i lezou na sochy a sousoší.
„Byla jsem uvnitř našich velkých soch i v pomníku Jana Žižky na Vítkově, který tedy nepatří do naší správy. Také uvnitř svatého Václava, kde to nebezpeční nebylo tak vysoké. Ale když jsem už před víc než deseti lety byla v útrobách Husova pomníku na Staroměstském náměstí, udělalo se mi špatně,“ popisuje.
Jde o rozsáhlé dílo Ladislava Šalouna z roku 1915, odhalené k 500. výročí Husova upálení.
„Pamatuji, jak na tom sousoší při oslavách nějakého mistrovství, při velké národní události, sedělo mnoho až desítek lidí, další šplhali po celém plášti pomníku. A když jsme na začátku restaurování do něj vstoupili, polilo mne horko.“
„Zjistili jsme, že jednotlivé odlitky, díly, které jsou uvnitř spojené manžetkami, a ty pak sešroubovány železnými šrouby, na které naposledy sahal Šaloun a jeho dělníci, tak tyto šrouby po téměř sto letech zmizely. Už to byla jen oxidovaná rez. A ty spoje opravdu visely jen na vnější roztepané vrstvičce bronzu, který tyto švy pokrývá. Takže soudržnost sousoší už ani tehdy nebyla dobrá, takže tam mohlo dojít opravdu k velkému neštěstí.“
„A tyto odlitky váží od několika stovek kilogramů až po tuny,“ doplňuje Foltýnová. Zároveň varuje, aby lidé opravdu na žádné sochy a jiná umělecká díla nevylézali. (…)
Hovory Plus – Irena Murray Žantovská (2024)
„Nejvíc mě uspokojuje, že se archivy, ve kterých jsem pracovala, začaly během mého působení otevírat veřejnosti, přestaly být mrtvé a každý se v nich mohl na všechno podívat,“ říká Irena Murray Žantovská, historička umění, překladatelka a někdejší ředitelka Britské architektonické knihovny Královského institutu britských architektů a veškerých sbírek Královského institutu. Jak jí láska ke knihám, jazykům a archivům pomáhala při studiu a práci v Kanadě na přelomu 60. a 70. let? Jak významná je probíhající digitalizace archivních sbírek? Moderuje Ondřej Konrád.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 1. 2024 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Jaroslav Someš (2024)
Host: Jaroslav Someš, historik a teatrolog. Co pro něj při bádání znamená vlastní herecká zkušenost? Proč ho fascinuje fenomén českého divadla doby poválečné? A čím to, že je u nás divadlo tak významným a zásadním dějinným hybatelem? Moderuje Ondřej Kepka.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Ohlédnutí za letošní oslavou Art’s Birthday 2023 #3 (2023)
Ohlédnutí za oslavou Art’s Birthday 2023. Konceptuální svátek Narozeniny umění vyhlásil v roce 1963 člen hnutí Fluxus Robert Fillou. Český rozhlas se společně s expertní skupinou Euroradio Ars Acustica k těmto oslavám pravidelně připojují serií živých rozhlasových přenosů z různých koutů Evropy. V pořadu uslyšíte záznamy hudebních performancí, které se nevešly do živého vltavského narozeninového vysílání v den oslav narozenin umění 17. ledna 2023.
Natočeno 2023. Repríza 17. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.
Art´s Birthday – Euroradio (2024)
Ars Acustica special evening. Ticho před začátkem konce Prioru v podobě akustických dárků pro bývalý obchodní dům OC Dornych v Brně. Sdílené ticho, které však nemusí být slyšet, nabídne prostor pro oslavu 1000061. narozenin umění, uspořádané ve spolupráci s platformou Terén v rámci jednodenního rozhlasového festivalu Euroradio Art’s Birthday – Euroradio Ars Acustica special evening.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.
Dvacet minut Radiožurnálu – Radim Fiala (2024)
Hostem je Radim Fiala, místopředseda SPD a předseda poslaneckého klubu této strany. Bylo by zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí ohrožením demokracie, jak tvrdí opozice? Není nespravedlivé, že krajané v zahraničí musejí v současné době kvůli volbě často cestovat na tisíce kilometrů vzdálená velvyslanectví? Jak se s úskalími korespondenční volby vyrovnávají například v Německu, kde je zavedena už déle než půl století? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 1. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
ArtCafé – Narozeniny umění 1000061 (2024)
Ticho před začátkem konce. Jak se letos slaví světové narozeniny umění? V prostorách brněnského Prioru rozbalí 17. ledna akustické dárky sedm umělců a rozezní tak ticho před koncem zanikajícího obchodního domu. Historii prostoru přiblíží historička architektury Šárka Svobodová, průběh světové audiooslavy představí Ladislav Železný (ČRo Vltava) a Matyáš Dlab (Terén). O zvukové tvorbě budeme mluvit s Tomášem Šenkeříkem. Moderuje Jitka Kostelníková.
Natočeno 2024. Premiéra 17. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
