Host Radiožurnálu – Barbora Seemanová (2024)
Barbora Seemanová, plavkyně. Kraulařská specialistka a od raného mládí velký talent českého plavání, tak se píše o Barboře Seemanové. Jak se vrací do žil víra v olympijský úspěch? A proč za ní občas chodí trenéři z jiných týmů? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 25 min.).
Lit.: prh – Pokorný, Jan: Světu dokážeme konkurovat, ale potřebovali bychom plavecké centrum, přeje si plavkyně Seemanová. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: České plavkyni Barboře Seemanové chybělo k bronzové medaili na mistrovství světa v plavání v Kataru pouhých třináct setin sekundy. I čtvrté místo ale považuje za obrovský úspěch. „Člověk si říká, co vlastně těch třináct setin je, to pomalu není ani mrknutí. Měla jsem mít delší nehty a ono by to třeba dopadlo,“ usmívá se čtyřnásobná Plavkyně roku. Jak se těší na olympiádu? (…)
Interview Plus – Jan Daniel (2024)
Jan Daniel, analytik Ústavu mezinárodních vztahů. Palestinské hnutí Hamás je od loňského 7. října v západním světě často považováno za viníka konfliktu, který připravil o život desítky tisíc civilních obyvatel pásma Gazy. Jak se na Hamás dívají lidé v arabských zemích sousedících s Izraelem? Vede cesta k míru jedině přes likvidaci Hamásu, jak zdůrazňuje izraelská vláda? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Hamás není možné kompletně zničit. Západu chybí vůle dotlačit Izrael k jednání, míní analytik. In web ČRo Plus, 26. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pásmu Gazy pokračují přestřelky mezi izraelskými vojáky a palestinskými ozbrojenci. Navzdory rostoucímu počtu obětí a výzvám k příměří z celého světa šéf izraelské vlády Benjamin Netanjahu neslevil z cíle vytyčeného hned na začátku, kterým má být úplná eliminace teroristického hnutí. „Je možné Hamás oslabit nebo zničit jeho operační schopnosti, ale je problematické ho kompletně zničit,“ upozorňuje analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.
Poukazuje na to, že Hamásu se po začátku invaze daří rekrutovat více bojovníků a jeho infrastruktura není i podle názoru západních tajných služeb zdaleka zničena. „Nikdo přesně nevěděl, kolik je v Gaze tunelů, bylo to překvapivé i pro Izraelce. Těžko říci, kolik toho ještě zbývá,“ poznamenává.
Izraeli se navíc zatím nepodařilo dopadnout či zabít vojenské velení Hamásu v Gaze, které je nadále schopno skrze prostředníky vyjednávat. Teroristickému hnutí se také po začátku invaze daří rekrutovat více bojovníků a jeho popularita mezi palestinskými uprchlíky vzrostla.
Napříč arabským světem podle dat organizace Arab Barometer sbíraných loni v říjnu a listopadu klesla podpora mírového řešení izraelsko-palestinského konfliktu a dvoustátního řešení, a to nikoli ihned po masakru ze 7. října, ale pokles započal až s izraelskou reakcí. (..)
Bruselské chlebíčky – Právo veta se v EU zneužívá (2024)
V Evropské unii se tento týden nanovo rozběhnou diskuze o reformách sedmadvacítky kvůli jejímu budoucímu rozšíření. Jak by se unie měla změnit? Co je k tomu potřeba udělat a je nutné zachovávat členským státům právo veta, jak požadují třeba čeští politici? Tomu se věnuje nový díl podcastu Bruselské chlebíčky s předními evropskými experty na unijní reformy. Exkluzivní hosty si pozval Filip Nerad.
Hovoří německá politoložka Daniela Schwarzerová a francouzský politolog Olivier Costa.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo Plus, 11:10 h.; 44 min.).
Lit.: and – Nerad, Filip: Právo veta se v EU zneužívá. Reformy suverenitu států ochrání i bez něj, tvrdí evropští experti. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropský parlament tento týden vyzve unii k přijetí reforem, aby zvládla rozšíření na 30 a více členů. Jejich první výkop chystá Evropská komise hned vzápětí. V Česku ale prezident Pavel jen za pouhou výzvu k debatě o možném přechodu k rozhodování kvalifikovanou většinou dostal těžkou sprchu. „Jelikož jsme si vědomi obav z narušení suverenity, navrhujeme řadu opatření, jak ji chránit,“ ujišťují v nové epizodě Bruselských chlebíčků Daniela Schwarzerová a Olivier Costa.
Německá politoložka a její francouzský kolega jsou hlavními autory studie s návrhy institucionálních reforem EU pro její budoucí rozšíření o země jako Ukrajina, Moldavsko nebo státy západního Balkánu. Loni ji vypracovala skupina 12 nezávislých expertů z Německa a Francie a stala se jedním z nejdiskutovanějších dokumentů na téma reforem a rozšiřování sedmadvacítky. (…)
Blízká setkání – Zuzana Zlatohlávková (2024)
Host: Zuzana Zlatohlávková, herečka. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Osobnost Plus – Pavel Šafr (2024)
Pavel Šafr, šéfredaktor serveru a týdeníku Forum24. Říká, že demokratické strany jsou slabé a působí, jako by před Andrejem Babišem dávno kapitulovaly. Proč si to myslí? Má podle něj česká vláda šanci na obrat nejen ve výkonnosti, ale i v odezvě voličů? A co mu nejvíc vadí na dnešním západním světě? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Pro a proti – Povinná vojenská služba (2024)
Česko bude muset podle generála Řehky uvažovat o nějaké formě vojenské služby. Potřebujeme obnovit vojnu? Nebo stačí, když se armáda zaměří na profesionální vojáky a posílení aktivních záloh? V Pro a proti budou debatovat poslanci Josef Flek ze STAN a Pavel Růžička z ANO. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: esta – Koubová, Karolína: Jsem proti vojenské službě v jakékoliv podobě, tvrdí Růžička z ANO. Debata je na začátku, brání návrh koaliční poslanec. In web ČRo Plus, 26. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka minulý týden znovu zvedl otázku obnovení vojenské služby. Zároveň připustil, že v budoucnosti bude muset Česko začít uvažovat o její nové formě, ať už povinné, nebo dobrovolné. Je potřeba takto posílit zálohy, nebo se stačí spolehnout na profesionální armádu, aktivní zálohy a především na naše členství v NATO?
„Jsem proti vojenské službě v jakékoli podobě,“ říká poslanec Pavel Růžička (ANO).
„Byl jsem u toho, když se v roce 2004 zrušila základní vojenská služba. Všichni jsme byli šťastni, že se začne budovat profesionální armáda. Šlo o politické rozhodnutí, kterým se jasně řeklo, jaký by měl být cílový stav vojáků a aktivních záloh, a to se nějakým způsobem naplňovalo.“
Zastánci obnovení vojenské služby ale nejčastěji argumentují tím, že bezpečnostní situace se proměňuje a vojenská služba je preventivním opatřením proti případnému riziku.
„Když to přenesu na předcovidovou dobu, vůbec se netušilo, že by mohla být nějaká pandemie. Zdravotnictví na to nebylo přizpůsobené a najednou přišel covid a vše se kolem něj začalo točit,“ přirovnává poslanec Josef Flek (STAN). (…)
Osudy – Vladimír Horpeniak 1/5 (2024)
O celoživotním hledání krásy vypráví obdivovatel a znalec Šumavy, historik umění, varhaník, spisovatel. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Jan Brauner.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. – 1. 3. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Ocisková, Eva: Osudy Vladimíra Horpeniaka. O celoživotním hledání krásy vypráví znalec Šumavy a historik umění. In web ČRo 3 Vltava, 1. březen 2024 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) „Svou činnost ve svém rodném kraji, na Šumavě, vnímám jako úžasné dobrodružství. Dobrodružství v tom, že se snažím předat dál vlastivědné, historické poznatky, sdělovat krásu, na kterou narážím téměř na každém kroku své profesní činnosti,“ říká Vladimír Horpeniak. (…)
Vladimíra Horpeniaka dobře znají posluchači Vltavy i diváci České televize z tematicky bohatých pořadů věnovaných historii „výjimečného prostoru“ naší vlasti, Šumavě.
Jeho ukrajinští rodiče našli nový domov v Kašperských Horách. Vladimír Horpeniak vystudoval tři obory – historii, ukrajinštinu a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a po krátkém působení pedagogickém všechny své bohaté znalosti a svůj všestranný um a organizační talent rozdává s entuziasmem sobě vlastním nejen prostřednictvím Muzea Šumavy.
„Návštěvník jde do muzea jako do chrámu umění a vědy. Především bychom si měli uvědomit, že ta naše vlast je bohatá ohromným kulturním dědictvím, ale i takovým tím kulturním a historickým odkazem, že i u nás se rodily myšlenky pro celou Evropu,“ je přesvědčen protagonista vltavských Osudů, jemuž byl v roce 2023 udělen titul Osobnost města Kašperské Hory.
Ranní Plus – Kampaň před volbami do EP, kauza Liberty Ostrava, Robert Fico pobouřil Ukrajinu (2024)
Pomalu se rozbíhá kampaň před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Co pro Čechy znamená Evropská unie? Co se dá čekat od dnešní tripartity, která bude řešit situaci v odstavené huti Liberty Ostrava? Proč slovenský premiér Robert Fico svým projevem pobouřil Ukrajinu? Moderuje Martina Mašková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2024. Premiéra 26. 2. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Volba (1973)
Alexej Arbuzov. Komedie o dvou variacích na životní volbu Nikolaje Andrejeviče Dvojnikova. Překlad a rozhlasová úprava Alena Morávková. Hudební spolupráce Miroslav Matějo. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: Nikolaj Andrejevič Dvojnikov (Miroslav Moravec), Hypolit (Josef Velda), Jakov (Jan Bartoš), Gríša (Miroslav Masopust), Lála, Jakovova žena (Marie Drahokoupilová), Věruška, její neteř (Klára Jerneková), Žanna (Zdenka Hadrbolcová), Korolevič, Dvojnikovův bratranec (Jiří Pick) a další. Spoluúčinkuje činoherní sbor.
Premiéra 14. 3. 1973 (Vltava, 20:30 h.). Repríza 30. 12. 1982 (Praha, 19:15 h.).
Lit.: ab: Volba. In Rozhlas 11/1973 (5. 3. 1973), s. 4 (článek).
Mosty 1/14 (1982-1983)
Procházka literaturami národů SSSR. Překlad Marie Chrobáková (1), Vladimír Macura (1) a Kamil Chrobák (1), Vojtěch Gaja (2), Alena Vlčková (3), Vojtěch Gaja (3), Jaroslav Hulák (4), Václav Židlický (4), Zina Berezovská (5), Alena Morávková (5), Ludmila Zylinská (5), Stáňa Síbrtová (6), Jaroslav Piskáček (6), Libor Dvořák (6), Dagmar Jaklová (6), Václav Černý, Ladislav Křehla (7), Marta Beranová (9), Dagmar Jaklová (9), Dagmar Šlampová (9), Květuše Nováková (10), Dagmar Šlampová (10), J. E. Dlouhý (11), Marie Chrobáková (11), Jiřina Miklušáková (11), Jarmila Fromková (12), Daniela Fundová (12), Drahomíra Poláčová (12), Kamil Chrobák (12), Libor Dvořák (13), Ivo Moravec (13), Jiří Bečka (13), Marie Svobodová (14), Věra Picková (14), Anna Nováková (14). Připravil Kamil Chrobák. Hudební spolupráce Hana Brothánková (3), Dana Stuchlíková (5, 11, 12), Antonín Říha (8), Anna Divišová (10), Jiří Litoš (14). Improvizace na cimbál, harfu a flétnu Lukáš Matoušek (13). Zpěv Marie Formanová (14). Režie Karel Žalud (1), Josef Melč (2), Jana Bezdíčková (3), Stanislav Vyskočil (4), Hana Kofránková (5, 8, 10, 11-14), Vladimír Tomeš (6).
Účinkují Magdalena Rychlíková, Petr Haničinec, Pavel Soukup, Josef Velda, Antonín Molčík (1), Drahomíra Fialková, Jan Bartoš, Miroslav Moravec, Pavel Soukup (2), Josef Chvalina, Miloš Hlavica, Miriam Kantorková (3), Drahomíra Fialková, Jana Dítětová, Miroslav Zounar, Zdeněk Buchvaldek (4), Otakar Brousek I., Václav Mareš, Ilja Prachař, Drahomíra Fialková (5), Miriam Kantorková, Miroslava Slávka Hozová, Luděk Munzar, Ladislav Trojan, Jiří Ornest, Jiří Plachý, Viktor Vrabec, Petr Svoboda (6), Radovan Lukavský, Jaroslava Adamová, Pavel Soukup, Drahomíra Fialková (7), Petr Haničinec, Věra Kubánková, Radan Rusev, Věra Galatíková, Antonín Molčík, Karel Urbánek, Drahomíra Fialková (8), Miloš Hlavica, Jaroslava Adamová, Petr Svoboda, Viktor Vrabec, Gabriela Vránová, Drahomíra Fialková (9), Vilém Besser, Jana Andresíková, Drahomíra Fialková (10), Soběslav Sejk, Vladimír Brabec, Bohumil Švarc, Josef Patočka, Drahomíra Fialková (11), Jiří Holý, Josef Červinka, Soběslav Sejk, Drahomíra Fialková (12), Jorga Kotrbová, Alfréd Strejček, Josef Červinka, Vladimír Ráž, Drahomíra Fialková (13), Drahomíra Fialková, Josef Patočka, Martin Velda, Déda Papež, Hana Kofránková (14).
Premiéra 1. dílu 29. 7. 1982 (Vltava, 11:30 h.); 2. dílu 26. 8. 1982 (Vltava, 11:30 h.); 3. dílu 23. 9. 1982 (Vltava, 11:30 h.); 4. dílu 21. 10. 1982 (Vltava, 11:30 – 12:30 h.), 5. dílu 18. 11. 1982 (Vltava, 11:30 h.); 6. dílu 30. 12. 1982 (Vltava, 11:30 h.); 7. dílu 7. 1. 1983 (Vltava, 11:30 h.); 8. dílu 24. 2. 1983 (Vltava, 11:30 h.); 9. dílu 10. 3. 1983 (Vltava, 11:30 h.); 10. dílu 21. 4. 1983 (Vltava, 11:30 h.); 11. dílu 5. 5. 1983 (Vltava, 11:30 h.); 12. dílu 16. 6. 1983 (Vltava, 11:30 h.); 13. dílu 14. 7. 1983 (Vltava, 11:30 h.), 14. dílu 25. 8. 1983 (Vltava, 11:30 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Repríza 1. dílu 2. 10. 1985 (Vltava, 11:30 h.); 2. dílu 4. 12. 1985 (Vltava, 11:30 h.); 5. dílu 13. 11. 1985 (Vltava, 11:30 h.), 14. dílu 6. 2. 1986 (Vltava, 11:30 h.).
Obsah: 1. Estonsko – 2. Lotyšsko – 3. Litva – 4. Bělorusko – 5. Ukrajina. – 6. Moldávie – 7. Arménie – 8. Gruzie – 9. Ázerbajdžán – 10. Kazachstán. – 11. Turkménie – 12. Uzbekistán – 13. Tádžikistán. – 14. Kirgizie.
Lit.: anonym: Mosty, 13. část – Tádžikistán. In Rozhlas 29/1983 (4. 7. 1983), s. 4 (článek).
Lit.: jkl – Mosty, čtvrtá část: Bělorusko. In Rozhlas 43/1982 (11. 10. 1982), s. 4 (článek).
Lit.: 
jkl: Mosty. In Rozhlas 31/1982 (19. 7. 1982), s. 4 (článek).
