Studio N – Proč chce Fico poslat našeho kolegu do vězení (2024)
Připravil FilipTitlbach. Spolupráce Matěj Škop.
Hovoří šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.
Natočeno 2024. Webová premiéra
Studio N: Proč chce Fico poslat našeho kolegu do vězení. In web Deník N, 19. 2. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Navzdory masivním protestům si Ficova vláda prosadila reformu trestního práva, napsanou i advokáty stíhaných politiků. Koho chce díky novele slovenský premiér ochránit před vězením? A proč by Fico naopak rád viděl našeho kolegu za mřížemi? (…)
Host mezi řádky – Jediný bestsellerista mezi básníky J. H. Krchovský (2024)
S redaktorem poezie Martinem Stöhrem si o fenoménu Krchovský povídá autorka podcastu Klára Kubíčková, básník si čte své básně sám. Znělka a hudba Andrej Nechaj. Logo Alena Gratiasová. Technická spolupráce Martina Škrabalová.
Natočeno 2024. Webová premiéra 13. 2. 2024 (Spotify, 27 min.). K poslechu zde.
Pozn. Žádný jiný český básník neprodává tisíce knih. Jen tento dekadent skrytý na brněnské periferii, který sype ptáčkům a po nocích v rytmu svých čtyřverší osahává smrtelnost a marnost lidského bytí, hledí do zrcadla i zvedá oči k nebesům, spílá Brnu a má ho rád jen nazapřenou. J. H. Krchovský. Proč ho tolik čteme? A může se stát představitel undergroundu svou vlastní značkou? (anotace)
Hergot! – Zdeněk Jančařík a jeho Český Bůh (2024)
Z čeho vyplývá český odpor k náboženským institucím? Jak to, že měly ženy v minulosti větší náboženskou svobodu než muži? Jaké jsou inspirativní osobnosti dnešní církve?
Natočeno 2024. Premiéra 19. 2. 2024 (ČRo Rádio Wave, 54 min.).
Lit.: Staňková, Klára – Rahimi, Fatima: Masaryk už je něco jako svatý Václav, říká Zdeněk Jančařík, autor knihy Český bůh. In web ČRo Radio Wave, 19. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Co je to česká víra a kdo je to český bůh? Na to hledá odpovědi Salesián Zdeněk Jančařík spolu s historiky Stanislavem Balíkem a Jaroslavem Šebkem v knize Český bůh s podtitulem Hovory o historii, víře a ateismu. Co v knize objevili, přišel Zdeněk Jančařík představit do Hergot!u.
Český bůh je podle Jančaříka spíše takový bůžek. Češi totiž už v minulosti tíhli k různým alternativám a k vládnoucím byli nedůvěřiví. To se projevovalo i v náboženství. „Většina lidí potřebuje vidět něco ryzího, aby se k tomu přiklonili a jakmile je něco mainstream a táhne je to do masovosti, tak začínají mít nedůvěru,“ soudí Jančařík. V historii byli takovými alternativami třeba Jednota bratrská, spiritistické hnutí nebo tajná církev za minulého režimu.
Víra Čechů se často charakterizuje jako „něcismus“. Toto označení není podle Jančaříka úplně přesné. Typickým něcistou byl podle něj T. G. Masaryk, který nevěřil v církve a bůh byl pro něj spíše obecnou hodnotou humanity. „Absolutní důvěra v Masaryka byla až zbožštění. Když si vezmete tatíčka Masaryka na koni, který vládne z hradu mírumilovnou mocí, tak to je obraz, který nám nahrazuje pána boha. Dneska už je z Masaryka trochu svatý Václav, je to taky taková mytologická postava,“ říká Jančařík. (…)
Neklidné září 1/2 (1975)
Viktor Smirnov. Překlad Jaroslav Machek. Dramatizace Jarmila Vacková. Hudba Vlastimil Hanuš. Režie Josef Hajdučík.
Osoby a obsazení: Ivan Nikolajevič Kapelejuch, četař Rudé armády (Luděk Munzar), Serafina, jeho babička (Lída Plachá), náčelník okresního oddělení státní bezpečnosti (Miloš Nedbal), děda, povozník (Jan Vávra), Popelenko, příslušník domobrany v Hlucharce (Bohumil Švarc), Hlumskij, předseda (Antonín Hardt), Hnat, obecní blázen (Bohumil Křížek), Varvara, vdova (Květa Houdlová), Miron Ostanovič Sahajdačnyj, bývalý soudce (Jiří Dohnal), Teremenkov, hrnčíř (Bohumil Bezouška), Krot, kovář (Karel Máj), Klimar, řezník (Svatopluk Skládal), Horelyj, vůdce tlupy banderovců (Zdeněk Kutil), Semjonko, Štička a Brych, banderovci (Miroslav Saic, Ladislav Kazda a Karel Meister).
Premiéra 1. dílu 3. 9. 1975 (Praha, 19:30 – 20:32 h.); 2. dílu 10. 9. 1975 (Praha, 19:30 – 20:30 h.). Repríza 1. dílu 7. 10. 1976 (Vltava, 11:00 – 12:02 h.); 2. dílu 14. 10. 1976 (Vltava, 11:00 – 12:00 h.).
Fotoateliér Rafael (1966)
Jiří Melíšek a Ivo Fischer. Rozhlasový muzikál. Hudba Jaromír Vomáčka, hraje orchestr, řídí Sláva Kunst. Texty písní Ivo Fischer. Režie Alena Adamcová.
Osoby a obsazení: reportér (Jaroslav Kepka), Rafael (Vlastimil Brodský), voják (Milan Chladil), dívka Jana (Věra Vlková), Gustav (Vladimír Hrubý), indián Kadlík (L. Krečmer), Boženka (Bohumila Dolejšová), žena (Jaroslava Drmlová), Hermes (Miloš Kopecký), pošťák (Arnošt Faltýnek), Petra (Pavlína Filipovská), Olda (Jan Faltýnek) a další.
Natočeno 1966. Premiéra 31. 12. 1966 (Československo I, 17:45 – 18:55 h.).
Lit.: anonym: Fotoateliér Rafael. In Čs. rozhlas 1/1967 (20. 12. 1966), s. 16 (článek).
Umění 20. století – Tři signály z přelomu století (1966)
Sestavil a úvodní slovo napsal Petr Král.
Natočeno 1966. Premiéra 27. 12. 1966 (Československo II, 20:30 – 22:30 h.).
Obsah: Georges Méliés: Scénáře – Henri Rousseau: Návštěva na Světové výstavě 1889. Vaudeville. – Alfred Jarry: Závod na 10 000 mil. Z románu Nadsamec.
Svatební hostina (1962)
Anton Pavlovič Čechov. Veselohra. Překlad Vladimír Horáček. Hudba Karel Kupka. Režie Alois Kachel.
Osoby a obsazení: Jevďokin Zacharovič Švihalský (Alois Müller), Nastasja Timofejevna, jeho žena (A. Kratochvílová), Dášenka, jejich dcera (L. Jiskrová), Emapinond Maximovič Alektionov, její ženich (Svatopluk Matyáš), Pozorov-Hřímalský (J. Haukvic), Fňučka (M. Pavlín), Hadincová (N. Letenská), Ef (Osvald Albín), Dymba (Miroslav Holub), Filipovský, námořník (Stanislav Wandas) a další.
Nastudovala Ostrava v roce 1962. Premiéra 5. 1. 1963 (Československo, 15:40 h.). Repríza 15. 2. 1964 (Československo I, 15:40 – 16:20 h.).
Poslední most (1964)
Manfred Gregor (povídka Most). Dramatizace Pavel Grym. Hudba Petr Doubravský. Režie Pavel Michal.
Osoby a obsazení: hlas Mutze (František Peterka), Mutz (Lubomír Tlalka), Horber (M. Bílek), Scholten (J. Zapletal), Borchardt (F. Čužna), generál (M. Novotný), pobočník (K. Janda), Fröhlich (J. Prýmek), Hampl (I. Glanc), Hellmann (Vojtěch Rón), Schaubeck (V. Volek), otec (V. Housa), civilista (Jiří Němeček), americký voják (M. Bílek), německý voják (P. Rýdl) a další.
Nastudoval Liberec. Premiéra 15. 2. 1964 (Praha, 14:00 h.) v cyklu Hra pro mládež. Repríza 4. 5. 1965 (Praha, 20:00 – 21:10 h.).
Andulka a hastrmánek (1985)
Jan Drda (Hastrmani). Pohádka. Rozhlasová dramatizace Anna Jurásková. Hudba Vladimír Verner, řídí Jiří Smutný. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Jan Berger.
Osoby a obsazení: Toník (Michal Pešek), Andulka (Miroslava Slávka Hozová), Šmikoranda (Zdeněk Kutil), děda Kabrnáč (Josef Patočka) a další.
Natočeno 1985. Premiéra 17. 3. 1985 (Praha, 13:03 h.). Repríza 8. 7. 1990 (Praha, 13:00 h.).
Lit.: if: Andulka a hastrmánek. In Rozhlas 11/1985 (4. 3. 1985), s. 13 (článek).
První místo (1985)
Markéta Zinnerová. Původní rozhlasová hra pro mládež. Hudba Mlhoš Kafka, řídí autor. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Petr Skala.
Osoby a obsazení: Zdenka (Apolena Veldová), Jankovcová (Marta Kučírková), Jája (Miriam Chytilová), Hrubeš (Michal Pavlata) a další.
Natočeno 1985. Premiéra 14. 3. 1985 (Praha, 19:15 h.).
